František Pecháček (gymnasta)

František Pecháček
František Pecháček
František Pecháček
Narození15. února 1896
Záhornice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. února 1944 (ve věku 47 let)
Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Povolánísportovní gymnasta
OceněníČestné občanství Prahy 5 (2019)
Řád Bílého lva řád bl I. třída, vojenská skupina (2023)
ChoťEmilie Pecháčková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa ve sportovní gymnastice
zlatoMS 1922 - Lublaňvíceboj
František Pecháček ve 20. letech 20. století jako umělecký model pro sokolského borce[1]

František Pecháček (15. února 1896 Záhornice[2] – 3. února 1944 koncentrační tábor Mauthausen[2]) byl sokolský cvičitel, autor odborných publikací o tělesné výchově a po německé okupaci Čech, Moravy a Slezska člen odbojového hnutí Obec sokolská v odboji.[3] Po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha byl uvězněn a odeslán do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl 3. února 1944 popraven.

Život

Ač se narodil v Záhornici, prožil Pecháček většinu svého mládí v Nové Pace, kde se také stal členem sokolské obce.[2] Po vzniku Československa v roce 1918 se připojil k formující se armádě, kde získal poddůstojnickou hodnost a zastával roli velitele školy pro výcvik tělesné zdatnosti.[4] Ještě během působení v armádě se stal aktivním cvičitelem Sokola, s družstvem Československé obce sokolské dosáhl mezinárodních úspěchů.[2] Po odchodu z armády přijal funkci vedoucího stálých škol obce sokolské v Tyršově domě, vytvářel hromadné skladby pro družstva cvičenců. Jedna z těchto skladeb zvítězila v mezinárodní gymnastické soutěži v Paříži v roce 1937.[3] K jeho hlavním dílům patří také skladba Přísaha republice předvedená 30 000 cvičenci na X. Všesokolském sletu v roce 1938.[3]

Po vypuknutí druhé světové války se Pecháček spolu s mnoha jinými Sokoly připojil k odbojové organizaci Obec sokolská v odboji (a její nástupnické organizaci Jindra). Zde zastával funkci zemského velitele.[5] V rámci ilegální činnosti se v jeho bytě konaly schůzky odbojářů, včetně schůzky se členem výsadku Operace Anthropoid, Janem Kubišem, který zde byl prověřován vedoucím Jindry, Ladislavem Vaňkem.[6] Po atentátu na Heydricha byl Pecháček zatčen spolu se svou ženou Emilií Pecháčkovou a rodinou svého bratra.[3] Po výsleších ve vyšetřovacím zařízení na Karlově náměstí[7] byli Pecháček se ženou (která byla krátkodobě propuštěna)[6] nezávisle odesláni do koncentračního tábora Mauthausen. Emilie Pecháčková byla 26. ledna 1943 popravena v plynové komoře.[7] František Pecháček byl nejprve vězněn ve věznici gestapa v malé pevnosti v Terezíně, odkud byl později převezen do Mauthausenu. Zde byl 3. února 1944 popraven.[5] Způsob jeho popravy není jednoznačně zdokumentován. Některé zdroje uvádí, že byl zastřelen popravčí četou,[7] jiné tvrdí, že měl být roztrhán psy;[4][3] třetí verze uvádí, že byl nejprve těžce zraněn dogou velitele tábora Georga Bachmayera a po ošetření v nemocnici zastřelen.[5]

Ocenění

Odkaz v umění

Jako předobraz ideálního sportovce stál na počátku 20. let 20. století František Pecháček modelem několika umělcům.[1] Akademický sochař Emanuel Kodet podle něj vytvořil sochu sokolského borce, akademický sochař a medailér Josef Šejnost použil jeho podobu při návrhu přebornické medaile Československé obce sokolské. Pecháčkovu podobu lze nalézt také na jubilejním svatováclavském dukátu Otakara Španiela.[3][1]

Připomínky

  • Pamětní deska na vnější fasádě domu číslo popisné 1810 v ulici Jindřicha Plachty na pražském Smíchově připomíná Františka Pecháčka a jeho manželku Emilii Pecháčkovou. Na desce je nápis: ZDE ŽILI A BYLI ZATČENI / FRANTIŠEK PECHÁČEK, / VYNIKAJÍCÍ SOKOLSKÝ PRACOVNÍK, / ZEMSKÝ VELITEL ODBOJOVÉ ORGANIZACE "JINDRA" / A JEHO CHOŤ / MILKA PECHÁČKOVÁ / umučeni v koncentračním táboře v Mauthausenu, / obětovali životy za svobodu národa / Družstvo "STŘED" v Praze.[9]
  • Poblíž křižovatky ulic Hlavní a Ke Hřbitovu v obci Záhornice se nachází pomník věnovaný Františku Pecháčkovi. Na pomníku je nápis: STOJÍME PEVNĚ, PŘIPRAVENI S NOVOU SILOU ZA LEPŠÍ PŘÍŠTÍ SVÉ DRAHÉ VLASTI BOJOVAT / 15.2.1896 - 3.2.1944 // FRANTIŠEK PECHÁČEK // RODÁK ZE ZÁHORNICE, SOKOLSKÝ CVIČITEL, OLYMPIONIK A ZEMSKÝ VELITEL SOKOLSKÉ / ODBOJOVÉ ORGANIZACE JINDRA, ZAVRAŽDĚNÝ NACISTY V MAUTHAUSENU.[10][11]

Galerie

  • Jeho manželka Emilie Pecháčková v mladém věku
    Jeho manželka Emilie Pecháčková v mladém věku
  • Emilie Pecháčková ve zralém věku
    Emilie Pecháčková ve zralém věku
  • Manželé Pecháčkovi ve cvičebním sokolském úboru
    Manželé Pecháčkovi ve cvičebním sokolském úboru
  • Pamětní deska na vnější fasádě domu číslo popisné 1810 v ulici Jindřicha Plachty na pražském Smíchově
    Pamětní deska na vnější fasádě domu číslo popisné 1810 v ulici Jindřicha Plachty na pražském Smíchově

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c FOŘTÍK, Milan, Bc.. Přísahal republice - Portrét sokolského borce Františka Pecháčka. Rakovník, 2021 [cit. 2023-09-12]. 73 s. bakalářská. Univerzita Karlova; Filozofická fakulta; Katedra pomocných věd historických a archivního studia. Vedoucí práce PhDr. Milada Sekyrková, CSc.. s. 62. Dostupné online.
  2. ↑ a b c d Ústav pro studium totalitních režimů. František Pecháček – příběh muže z plakátu. Pod křídly Sokola. Dostupné online [cit. 2018-07-10]
  3. ↑ a b c d e f ŽIDLOCHOVICE, T.J. Sokol. Výročí narození Františka Pecháčka. www.sokol-zidlochovice.cz [online]. [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Hrdinného sokola nacisté předhodili psům. Jeho manželku zplynovali. iDNES.cz [online]. 2018-07-01 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c ČVANČARA, Jaroslav. Mauthausen – tábor ztracených duší. Paměť a dějiny [online]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2012 [cit. 2018-07-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b GEOCACHING. HRDINOVÉ HEYDRICHIÁDY VI. – Emílie Pecháčková. www.geocaching.com. Dostupné online [cit. 2018-07-11]. (anglicky) 
  7. ↑ a b c Pecháčkovi, František a Milka : P. https://forum.valka.cz. Dostupné online [cit. 2018-07-11]. 
  8. ↑ Pět osobností převzalo Čestné občanství Prahy 5 (3/2019)
  9. ↑ PORTEŠ, Jiří. Pamětní deska František a Milka Pecháčkovi [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (VETS cz), 2009-05-23 [cit. 2023-07-31]. Centrální evidence válečných hrobů: CZE-0005-20073; umístění: Jindřicha Plachty 1810/3, 150 00 Praha 5 - Smíchov (GPS souřadnice: 50°4'14.487"N, 14°24'35.443"E). Dostupné online. 
  10. ↑ PADEVĚT, Jiří. Pomník František Pecháček [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (VETS cz), 2022-10-15 [cit. 2023-09-08]. Umístění: Záhornice, Hlavní, proti základní škole; GPS souřadnice: N50°14'50.55 E15°17'7.12. Dostupné online. 
  11. ↑ Pomník Františku Pecháčkovi [online]. web: Mapy cz [cit. 2023-09-08]. Umístění: Hlavní, Záhornice, Česko; GPS souřadnice: 50.2473753N, 15.2853097E; 50°14'50.551"N, 15°17'7.115"E. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Emilie a Frantisek Pechackovi AI.jpg
Emilie Pecháčková, rozená Putíková, (provdaná Reimanová), přezdívaná „Milka“ (* 21. prosince 1893 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Františka Pecháčka (* 15. února 1896 Záhornice – 3. února 1944 koncentrační tábor Mauthausen). Za Protektorátu Čechy a Morava se oba manželé zapojili do domácího sokolského protiněmeckého odboje. Na nedatované fotografii neznámého autora jsou manželé Pecháčkovi zachyceni v sokolském cvičebním úboru nejspíše na X. Všesokolském sletu v roce 1938. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Pam Deska Manzele Pechackovi Praha Smichov.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
* Pamětní deska na vnější fasádě domu číslo popisné 1810 v ulici Jindřicha Plachty na pražském Smíchově připomíná Františka Pecháčka a jeho manželku Emílii Pecháčkovou.
  • Na desce je nápis: ZDE ŽILI A BYLI ZATČENI / FRANTIŠEK PECHÁČEK, / VYNIKAJÍCÍ SOKOLSKÝ PRACOVNÍK, / ZEMSKÝ VELITEL ODBOJOVÉ ORGANIZACE "JINDRA" / A JEHO CHOŤ / MILKA PECHÁČKOVÁ / umučeni v koncentračním táboře v Mauthausenu, / obětovali životy za svobodu národa / Družstvo "STŘED" v Praze.
František Pecháček (1896-1944).jpg
František Pecháček (1896-1944), český sokolský cvičitel
Emilie Pechackova (1893 1943) B AI.jpg
Emilie Pecháčková, rozená Putíková, (provdaná Reimanová), přezdívaná „Milka“ (* 21. prosince 1893 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou sokolského závodníka, cvičitele, rozhodčího a správce Tyršova domu Františka Pecháčka (* 15. února 1896 Záhornice – 3. února 1944 koncentrační tábor Mauthausen). Za protektorátu se oba manželé zapojili do domácího sokolského protiněmeckého odboje. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Emilie Pechackova Reimanova Putikova (1893 1943) AI.jpg
Emilie Pecháčková, rozená Putíková, (provdaná Reimanová), přezdívaná „Milka“ (* 21. prosince 1893 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou sokolského závodníka, cvičitele, rozhodčího a správce Tyršova domu Františka Pecháčka (* 15. února 1896 Záhornice – 3. února 1944 koncentrační tábor Mauthausen). Za protektorátu se oba manželé zapojili do domácího sokolského protiněmeckého odboje. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
CZE Rad Bileho Lva 1 tridy BAR.svg
Stužka: Řád bílého lva I. třídy – Česká republika (od roku 1994).
Frantisek Pechacek Modelem.jpg
František Pecháček (* 15. února 1896 Záhornice – 3. února 1944 koncentrační tábor Mauthausen) na nedatované fotografii neznámého autora. Jako předobraz ideálního sportovce stál na počátku 20. let 20. století František Pecháček modelem několika umělcům. Akademický sochař Emanuel Kodet podle něj vytvořil sochu sokolského borce, akademický sochař a medailér Josef Šejnost použil jeho podobu při návrhu přebornické medaile Československé obce sokolské. Pecháčkovu podobu lze nalézt také na jubilejním svatováclavském dukátu Otakara Španiela.