František Petr Krejčí

ThDr. František Petr Krejčí
Mons. ThDr. František Petr Krejčí
Světící biskup pražský
Ve funkci: 1858 – 1870
Předchůdce	František Vilém Tippmann
Nástupce	Karel František Průcha
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1861 – 1867
Stranická příslušnost
Členství	Národní strana (staročeši)
Narození	27. června 1796 Březina u Turnova Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	4. července 1870 (ve věku 74 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	hřbitov Turnov
Příbuzní	Petr František Krejčí (synovec)
Alma mater	Karlo-Ferdin. univ.
Náboženství	katolická církev
Commons	František Petr Krejčí
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Petr Krejčí, uváděn též jako Petr Krejčí (27. června 1796 Březina^[1] – 4. července 1870 Praha^[2])^[3][4], byl český katolický kněz, v letech 1858–1870 světící biskup pražský a titulární biskup oropský, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Během studií filozofie na Karlo-Ferdinandově univerzitě se pohyboval v okruhu Bernarda Bolzana. Studoval teologii v Litoměřicích. 24. srpna 1819 byl vysvěcen na kněze.^[4][5]

Po vysvěcení kaplanoval v Turnově, poté na krátko administroval postupně Turnov, Rovensko (Týn nad Rovenskem), poté ustanoven lokalistou na Hrubé Skále a od roku 1828 děkanem v Turnově.^[5] Roku 1837 se stal kanovníkem v Praze, roku 1854 generálním vikářem. Dne 21. prosince 1857 byl jmenován a 28. února 1858 ordinován do funkce světícího biskupa pražského a titulárního biskupa oropského. Zastával ji do své smrti roku 1870.^[4][6][7] Podílel se na dojednávání a realizaci závěrů provinčního pražského koncilu roku 1860.^[4]

Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Praha-Hradčany) do Českého zemského sněmu. Zvolen byl jako oficiální kandidát českého volebního výboru (Národní strana).^[8] Na sněmu se profiloval jako stoupenec českého státoprávního programu a působil jako náhradník zemského výboru.^[7] V dubnu 1861 se na sněmu spolu s biskupem Janem Valeriánem Jirsíkem připojil k návrhu 79 českých měšťanských poslanců, v němž se žádala změna volebního systému, ale připouštělo se dočasné upuštění od jejího prosazování s ohledem na nelibost konzervativní české šlechty, jež tehdy působila jako spojenec české reprezentace.^[9]

V říjnu 1863^[6] se stal děkanem pražské metropolitní kapituly u sv. Víta. Roku 1865 věnoval kostelu vitrážové okno, součástí jeho jméno a letopočet, a je umístěné v centrální kapli Panny Marie. Zasazoval se o nadační činnost na podporu kněžského vzdělávání.^[4] Byl taky zakladatelem nadace pro turnovské studenty a podporovatelem tamního ochotnického divadla. Na počest jeho 40. narozenin sehráli turnovští představení hry Loupež, jejíž výtěžek šel na podporu chudých. Dne 11. září 1854 pronesl řeč při znovuvysvěcení turnovského kostela Panny Marie. Financoval stavbu kříže s ukřižovaným Kristem.^[10] Za své aktivity byl jmenován čestným občanem Prahy a Turnova.^[5]

Zemřel po krátké, těžké nemoci.^[7] Pohřben je na hřbitově u kostela Narození Panny Marie v Turnově na čestném místě u ústředního kříže.^[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Petr Krejčí na Wikimedia Commons

• Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich 13, s. 192, č. 3.
• Ottův slovník naučný 15, s 111, č. 1.
• Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 4, s. 248.
• Riegrův slovník naučný IV, s. 981, č. 2.