František Picka

František Picka
Základní informace
Narození	12. května 1873 Strašice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	18. října 1918 (ve věku 45 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Žánry	klasická hudba, duchovní hudba, scénická hudba a opera
Povolání	hudební skladatel, dirigent, varhaník, zpěvák, sbormistr a kritik
Nástroje	varhany a hlas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Picka (12. května 1873 Strašice^[1] – 18. října 1918 Praha^[2]) byl český varhaník, dirigent, sbormistr a hudební skladatel.

Otec skladatele byl učitelem a varhaníkem v Lochovicích. Od něj získal základní hudební vzdělání a již v 11 letech zastupoval jako varhaník otce. Studoval na Varhanické škole v Praze u Františka Skuherského a Karla Steckra a vedle toho i hru na klavír u Jindřicha Káana.

Po studiu byl v Praze varhaníkem, korepetitorem a sbormistrem. Měl krásný hlas a příležitostně vystupoval i jako zpěvák. V roce 1894 byl krátce dirigentem operety. V letech 1894-1897 působil jako ředitel kůru v kostele sv. Jakuba a od roku 1897 až do své smrti, v dominikánském kostele sv. Jiljí. Byl korepetitorem v Pivodově pěvecké škole a hudebním referentem časopisu Dalibor.

V roce 1900 se z popudu šéfa opery Národního divadla Karla Kovařovice stal sbormistrem operního sboru Národního divadla a po dvou letech i třetím dirigentem. Nejprve řídil činoherní orchestr a baletní představení. Od roku 1903 dirigoval i opery. Komponoval scénickou hudbu pro činoherní představení a za dobu svého působení v Národním divadle složil okolo 100 titulů. Nejúspěšnější se stala hudba k vánoční hře Karla Maška Betlém, která byla později použita i pro rozhlasovou úpravu. Ve spolupráci s režisérem Jaroslavem Kvapilem zkomponoval hudbu téměř ke všem tehdejším inscenacím her Williama Shakespeara. Národní divadlo rovněž uvedlo ve dvou inscenacích jeho jedinou operu Malíř Rainer.

Jako skladatel se nejvíce prosadil v oblasti církevní hudby. Zkomponoval 7 latinských mší, českou mši, requiem, 2 Te Deum, cykly Umučení Kristovo a Hebdomas sancta (Svatý týden) a mnoho dalších drobnějších skladeb. Chrámovou hudbou se zabýval i teoreticky. Ve spise O nynějším stavu hudby církevní vůbec a v Praze zvláště se postavil ostře proti konzervativním snahám zvrátit přirozený vývoj chrámové hudby. O propagaci hudby v širší veřejnosti se zasloužil knihou Operní skladatelé a jejich díla.

31. května 1897 se oženil s vdovou Antonií, rozenou Linhartovou (1872-??), se kterou měl tři děti (z nich jeden syn, naroz. 1895, byl pravděpodobně Františkem Pickou dodatečně legitimizován^[3]). Rodina žila na pražském Starém Městě.^[4][5]

Zemřel 18. října 1918, kdy vysílený chřipkou utrpěl úraz hlavy po pádu na schodech.^[6]

• Missa F-dur op. 17
• Missa Es-dur op. 19
• Missa solemnis c-moll op. 21
• Missa G-dur op. 33
• Missa festiva D-dur op. 40
• Missa B-dur op. 41
• Missa brevis op. 43
• Mše česká op. 15
• Requiem Es-dur op. 27

• Pět písní op. 1 (slova Vítězslav Hálek, V. Pokorný, Fr. L. Čelakovský)
• Čeští hoši (slova Josef Václav Sládek)
• České děvy (slova Ladislav Benýšek)
• Písně op. 5
• Písničky op. 24–28 pro střední hlas s průvodem klavíru
• Pohádka touhy op. 30
• Letní hymnus pro vyšší hlas s průvodem klavíru
• Hanácky pěsničke op. 60
• Novy hanácky pěsničke pro střední hlas s průvodem klavíru, op. 63

• Malíř Rainer, komická opera o čtyřech jednáních, libreto podle hry J. J. Kolára napsal Karel Mašek (premiéra 24. 11. 1911 v Národním divadle)

• Písně pasácké, op. 2 (čtyři sbory pro mužské hlasy na slova R. Pokorného, věnoval svému otci)
• Pijácké op. 10
• Zpěv, slavnostní sbor pro mužské hlasy na slova Svatopluka Čecha
• Tichá noc, Píseň svatební, Květ lotosu op. 20 (smíšený)
• Smutná pohádka, op. 22, balada pro mužský sbor a tenorové sólo s průvodem klavíru
• Jarní večer, romance pro smíšený sbor s průvodem klavíru

Zkomponoval rovněž řadu skladeb pro klavír a drobnější skladby pro komorní obsazení. Úplný seznam skladeb je v práci Ludmily Markové (viz Literatura).

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
• Malvína Procházková: Ze života hudebního skladatele Františka Picky. Cyril, 1938, str. 64
• Cyril Sychra : František Picka v mých vzpomínkách. Cyril, 1938, str. 66
• Jan Stikar: Pickovy skladby církevní. Cyril, 1938, str. 68
• Ludmila Marková: Seznam skladeb Františka Picky. Cyril, 1938, str. 71 (dostupné zde^{[nedostupný zdroj]})

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Picka
• Sbor opery Národního divadla
• Přehled činnosti v Národním divadle