František Picka

František Picka
Základní informace
Narození12. května 1873
Strašice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. října 1918 (ve věku 45 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Žánryklasická hudba, duchovní hudba, scénická hudba a opera
Povoláníhudební skladatel, dirigent, varhaník, zpěvák, sbormistr a kritik
Nástrojevarhany a hlas
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Picka (12. května 1873 Strašice[1] – 18. října 1918 Praha[2]) byl český varhaník, dirigent, sbormistr a hudební skladatel.

Život

Otec skladatele byl učitelem a varhaníkem v Lochovicích. Od něj získal základní hudební vzdělání a již v 11 letech zastupoval jako varhaník otce. Studoval na Varhanické škole v Praze u Františka Skuherského a Karla Steckra a vedle toho i hru na klavír u Jindřicha Káana.

Po studiu byl v Praze varhaníkem, korepetitorem a sbormistrem. Měl krásný hlas a příležitostně vystupoval i jako zpěvák. V roce 1894 byl krátce dirigentem operety. V letech 1894-1897 působil jako ředitel kůru v kostele sv. Jakuba a od roku 1897 až do své smrti, v dominikánském kostele sv. Jiljí. Byl korepetitorem v Pivodově pěvecké škole a hudebním referentem časopisu Dalibor.

V roce 1900 se z popudu šéfa opery Národního divadla Karla Kovařovice stal sbormistrem operního sboru Národního divadla a po dvou letech i třetím dirigentem. Nejprve řídil činoherní orchestr a baletní představení. Od roku 1903 dirigoval i opery. Komponoval scénickou hudbu pro činoherní představení a za dobu svého působení v Národním divadle složil okolo 100 titulů. Nejúspěšnější se stala hudba k vánoční hře Karla Maška Betlém, která byla později použita i pro rozhlasovou úpravu. Ve spolupráci s režisérem Jaroslavem Kvapilem zkomponoval hudbu téměř ke všem tehdejším inscenacím her Williama Shakespeara. Národní divadlo rovněž uvedlo ve dvou inscenacích jeho jedinou operu Malíř Rainer.

Jako skladatel se nejvíce prosadil v oblasti církevní hudby. Zkomponoval 7 latinských mší, českou mši, requiem, 2 Te Deum, cykly Umučení Kristovo a Hebdomas sancta (Svatý týden) a mnoho dalších drobnějších skladeb. Chrámovou hudbou se zabýval i teoreticky. Ve spise O nynějším stavu hudby církevní vůbec a v Praze zvláště se postavil ostře proti konzervativním snahám zvrátit přirozený vývoj chrámové hudby. O propagaci hudby v širší veřejnosti se zasloužil knihou Operní skladatelé a jejich díla.

Rodinný život

31. května 1897 se oženil s vdovou Antonií, rozenou Linhartovou (1872-??), se kterou měl tři děti (z nich jeden syn, naroz. 1895, byl pravděpodobně Františkem Pickou dodatečně legitimizován[3]). Rodina žila na pražském Starém Městě.[4][5]

Úmrtí

Zemřel 18. října 1918, kdy vysílený chřipkou utrpěl úraz hlavy po pádu na schodech.[6]

Dílo (výběr)

Rodinný hrob na Olšanském hřbitově

Mše

  • Missa F-dur op. 17
  • Missa Es-dur op. 19
  • Missa solemnis c-moll op. 21
  • Missa G-dur op. 33
  • Missa festiva D-dur op. 40
  • Missa B-dur op. 41
  • Missa brevis op. 43
  • Mše česká op. 15
  • Requiem Es-dur op. 27

Písně

  • Pět písní op. 1 (slova Vítězslav Hálek, V. Pokorný, Fr. L. Čelakovský)
  • Čeští hoši (slova Josef Václav Sládek)
  • České děvy (slova Ladislav Benýšek)
  • Písně op. 5
  • Písničky op. 24–28 pro střední hlas s průvodem klavíru
  • Pohádka touhy op. 30
  • Letní hymnus pro vyšší hlas s průvodem klavíru
  • Hanácky pěsničke op. 60
  • Novy hanácky pěsničke pro střední hlas s průvodem klavíru, op. 63

Opera

  • Malíř Rainer, komická opera o čtyřech jednáních, libreto podle hry J. J. Kolára napsal Karel Mašek (premiéra 24. 11. 1911 v Národním divadle)

Sbory

  • Písně pasácké, op. 2 (čtyři sbory pro mužské hlasy na slova R. Pokorného, věnoval svému otci)
  • Pijácké op. 10
  • Zpěv, slavnostní sbor pro mužské hlasy na slova Svatopluka Čecha
  • Tichá noc, Píseň svatební, Květ lotosu op. 20 (smíšený)
  • Smutná pohádka, op. 22, balada pro mužský sbor a tenorové sólo s průvodem klavíru
  • Jarní večer, romance pro smíšený sbor s průvodem klavíru

Zkomponoval rovněž řadu skladeb pro klavír a drobnější skladby pro komorní obsazení. Úplný seznam skladeb je v práci Ludmily Markové (viz Literatura).

Literatura

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Malvína Procházková: Ze života hudebního skladatele Františka Picky. Cyril, 1938, str. 64
  • Cyril Sychra : František Picka v mých vzpomínkách. Cyril, 1938, str. 66
  • Jan Stikar: Pickovy skladby církevní. Cyril, 1938, str. 68
  • Ludmila Marková: Seznam skladeb Františka Picky. Cyril, 1938, str. 71 (dostupné zde[nedostupný zdroj])

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve Všeobecné nemocnici, sign. NEM Z10, s. 55
  3. ↑ Kostel sv. Mikuláše, Malá Strana, snímek 205
  4. ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Františka Picky
  5. ↑ Soupis pražských obyvatel, Picka František, 1873
  6. ↑ DRAHOVZALOVÁ, Dagmar. František Picka významný sladatel duchovní hudby přelomu 19. a 20. století. Praha, 2009 [cit. 2022-12-17]. 66 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Collegium Marianum - Týnská vyšší odborná škola. Vedoucí práce Eduard Douša. s. 32. Dostupné online.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Frantisek-picka.jpg
Český hudební skladatel a dirigent František Picka (1873–1918)
František Picka.jpg
Hrob hudebního skladatele F.Picky na Olšanském hřbitově