František Polívka
František Polívka | |
---|---|
![]() František Polívka před r. 1899 | |
Narození | 1. srpna 1860 Bříza ![]() |
Úmrtí | 2. července 1923 (ve věku 62 let) Olomouc ![]() |
Povolání | středoškolský učitel a botanik |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |

František Polívka (1. srpna 1860 v Bříze, dnes Bříza 11 (část obce Všestary) – 2. července 1923 v Olomouci), byl český botanik.
Život
Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a přírodní vědy na filozofické fakultě UK v Praze. Od roku 1884 byl vychovatelem v Nasavrkách u Chrudimi a od roku 1886 působil jako suplující učitel na českém gymnáziu v Olomouci. V roce 1902 se stal ředitelem české reálky v Olomouci a byl jmenován okresním školdozorcem pro české školy obecné městského okresu Olomouckého. Jeho socha z diabasu Julia Pelikána byla odhalena v roce 1933, nachází se na žulovém podstavci v Olomouci ve Smetanových sadech.[1]
Jeho manželkou se stala Filomena Polívková (20. listopadu 1863 – 17. listopadu 1925).[2]
Všechny Polívkovy knihy patří k základním kamenům české botanické bibliografie a vycházejí z nich, nebo je citují i současní botanikové.
Publikace
- 1883 Etymologický slovníček latinského názvosloví přírodopisného.
- (1888) Pod drobnohledem, prostonárodní výklady přírodovědecké [3]
- (1891) Cizopasné rostliny jevnosnubné [4]
- 1896 Rostlinopis pro nižší třídy škol středních.
- 1897 Živočichopis pro nižší třídy škol středních.
- 1898 Klíč k určování našich nejrozšířenějších rostlin jevnosnubných.
- (1900) – (1904) Názorná květena zemí koruny české [5]
- 1908 Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí. – Vydalo Nakladatelství R. Prombergra v Olomouci.
- 1912 Klíč k úplné květeně zemí koruny české.
- (1904) Klíč k určování rostlin v naši květeně nejčastěji se vyskytujícich [6]
Reference
- ↑ Tichák, M. Příběhy olomouckých pomníků, Burian a Tichák, Olomouc 2002, ISBN 80-239-0501-5 (v knize neuvedeno)
- ↑ podle údajů na pomníku v Olomouci
- ↑ POLÍVKA, František. Pod drobnohledem [online]. Olomouc: Kramář a Procházka, 1888 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online.
- ↑ POLÍVKA, František. Cizopasné rostliny jevnosnubné [online]. Olomouc: F. Polívka, 1891 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online.
- ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české [online]. Olomouc: R. Promberger, 1904 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online.
- ↑ POLÍVKA, František. Klíč k určování rostlin v naši květeně nejčastěji se vyskytujícich [online]. Olomouc: R. Promberger, 1904 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Polívka na Wikimedia Commons
Autor František Polívka ve Wikizdrojích
Encyklopedické heslo Polívka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Encyklopedické heslo Polívka (dodatek) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Polívka
- Digitalizovaná díla Františka Polívky v Národní digitální knihovně.
- Digitalizovaná vydání díla Názorná květena zemí koruny české v Národní digitální knihovně.
- Názorná květena zemí koruny české
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Portrét – František Polívka (1860 - 1923), Český botanik.
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 2.5
František Polívka - socha Františka Polívky z diabasu (geologický termín) = mikrogabro (alternativní název) ("syenit"[1] je zkrácený termín používaný kameníky. Tato socha je pravděpodobně z "Šluknovského syenitu" (obchodní název), což je diabas.) na žulovém podstavci od Julia Pelikána odhalena v roce 1933 je na žulovém podstavci v Olomouci ve Smetanových sadech.[1]