František Ponec
| František Ponec | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 3. dubna 1869 Mladá Boleslav  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. dubna 1946 (ve věku 77 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Povolání | podnikatel a provozovatel kina |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Ponec (3. dubna 1869 Mladá Boleslav – 3. dubna 1946 Praha-Malá Strana) byl český podnikatel, průkopník české kinematografie, majitel pojízdného biografu a také kamenného kina v prostorách pozdějšího Divadla Ponec, jednoho z prvních biografů v českých zemích.
Život
Mládí
Narodil se v Mladé Boleslavi. Vyučil se cukrářem. Posléze přesídlil do Prahy, kde začal pracovat jako úředník libeňské Rustonovy strojírny. Oženil se a založil rodinu.
Royal Bioskop
Na přelomu 19. a 20. století se začal podnikatelsky zajímat o vynález kinematografu a podobně jako bratři Kříženečtí či Viktor Ponrepo začal pořádat filmová promítání němých filmů. Proslul především putovním zařízením kinematografu Royal Bioskop, který zřídil roku 1903 se svým spolupracovníkem Zdeňkem Körberem. Putovní biograf umožnil celé řadě mimopražských diváků poprvé v životě spatřit promítání filmu. V jeho aktivitách mu byla spolupracovnicí také jeho manželka.
Okolo roku 1908 promítal filmy na Smíchově. V roce 1910 si halu bývalé železářské továrny Rudolfa Stabenowa postavenou v roce 1888 na Žižkově nedaleko hlavního nádraží. Nechal ji přestavět podle návrhu architekta Karla Maška a 3. září 1910 zde otevřel biograf Royal Bioskop Františka Ponce, což bylo třetí stálé kino města Žižkova. Po deseti letech skončila Poncovi nájemní smlouva, která nebyla obnovena. Od té doby kino provozovala obec Žižkov, která jej roku 1929 přejmenovala na Městské bio Žižkov.
Úmrtí
František Ponec zemřel v den svých narozenin 3. dubna 1946 v nemocnici Pod Petřínem v Praze ve věku 77 let. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově[1].
Po jeho smrti bylo kino na jeho počest znovu přejmenováno na Bio Ponec.
Odkazy
Reference
- ↑ Leták Vinohradského hřbitova je na světě | Správa pražských hřbitovů [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Filmové zpravodajství. Praha: Svaz českých filmových pracovníků - Praha, 8.4.1946, 2(69), s. (1). ISSN 1801-6952. Dostupné online
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Ponec (c. 1910)
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Žižkov. Ulice Husitská, pohled z Trocnovské. Divadlo Ponec, pilíř bývalého železničního mostu Hrabovské spojky, bývalá měnírna Křenovka, nahoře domy u Řehořovy a Příběnické ulice.