František Prášil

Ing. František Prášil
Narození	11. září 1845 Domažlice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	9. června 1917 (ve věku 71 let) Bubeneč Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Povolání	konstruktér, podnikatel a vynálezce
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Prášil (11. září 1845 Domažlice – 9. června 1917 Bubeneč^[1]) byl český inženýr, konstruktér kovových stavebních konstrukcí, pozdější podnikatel a spolumajitel mostárny Bratři Prášilové a spol. v Libni v Praze. Jeho návrhy ocelových struktur mostů a staveb se dočkaly desítek realizací, Prášil vytvořil plány pro stavbu pražských budov Petřínské rozhledny, Průmyslového paláce na Výstavišti Praha či Čechova mostu přes Vltavu.

Narodil se v západočeských Domažlicích, kde vychodil základní školu. Následně nastoupil na domažlickou reálku, tu dokončil až v Praze. Vystudoval pražskou polytechniku. První pracovní zkušenosti získával při práci ve Vojtěšských hutích na Kladně, kde posléze pracoval přes 20 let a na závěr svého působení se zde stal vedoucím. Po požáru Národního divadla v roce 1881 navrhl železnou protipožární oponu, která se do znovuobnovené budovy nainstalovala (divadlo otevřeno roku 1883).

Roku 1886 vzniká v rámci kovovýrobního a strojírenského podniku První Českomoravská (ČKD) vlastní výrobna mostů, mostárna. František Prášil přijal místo vrchního inženýra. Ve spolupráci s Ing. Juliem Součkem navrhl během Zemské jubilejní výstavy v Praze roku 1891 konstrukční řešení Petřínské rozhledny podle návrhu architekta Vratislava Pasovského a také Průmyslového paláce na Výstavišti Praha podle Bedřicha Münzbergera.

Roku 1894 se František Prášil rozhodl ve své práci osamostatnit a spolu se svými příbuznými založil samostatnou mostárnu a továrnu na výrobu železných konstrukcí Bratři Prášilové a spol. v původním průmyslovém areálu v ČKD. František Prášil získal za svou kariéru celou řadu patentů, například za konstrukci nýtovacího stroje, konstrukci přenosného mostu nebo segmentovou konstrukci jezu. Firma pod jeho vedením patřila k předním výrobcům svého druhu v zemích Koruny České v tehdejším Rakousku-Uhersku. Mezi lety 1907 až 1908 vznikl v Praze Čechův most stavěný firmou Prášilů, jedná se o jediný obloukový železný most v Čechách. Roku 1907 byl za své zásluhy jmenován c. k. císařským radou.

František Prášil zemřel 9. července 1917 v Bubenči u Prahy ve věku 66 let. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově.

Mostárna Bratři Prášilové a spol. fungovala i po Prášilově smrti až do druhé světové války, po roce 1945 již obnovena nebyla. Budovu libeňské mostárny později využívala ČKD Lokomotivka.

Stavby, které navrhoval či se na nich podílel František Prášil.

• Železná opona Národního divadla, 1881–1883
• Oprava Karlova mostu po povodni roku 1890, 1890–1891 (kovové výztuže)
• Petřínská rozhledna, 1891 (spolu s Juliem Součkem)
• Průmyslový pavilon, 1891
• Štěpánský silniční most přes Labe, Kly u Mělníka
• Železniční most přes Vltavu v Praze pod Vyšehradem (výměna původního mostu z roku 1871, ve spolupráci s železárnou Ruston)
• Čechův most, 1907–1908
• Železný silniční most přes Radbuzu v Horšovském Týně
• Staroměstská tržnice

• 
  Průmyslový palác, Praha (1891)
• 
  Petřínská rozhledna, Praha (1891)
• 
  Čechův most, Praha (1908)
• 
  Štěpánský most
• 

  (c) Pavel Hrdlička, Wikipedia, CC BY-SA 4.0
  Most přes Radbuzu v Horšovském Týně

• KOLEKTIV AUTORŮ: Slovník osobností. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. IV díl. Praha: Libri, 2004, s. 377.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Prášil na Wikimedia Commons
• Článek o F. Prášilovi a továrně (2007)
• František Prášil v databázi Středočeské vědecké knihovny
• Slavní nositelé jména Prášil
• Poloha továrny Bři Prášilové
• Vyšehradský železniční most Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.