František Prošek
František Prošek | |
---|---|
![]() | |
Narození | 20. září 1922 Střezimíř; ![]() |
Úmrtí | 26. července 1958 Praha; ![]() |
Příčina úmrtí | náhle po těžké nemoci |
Národnost | česká |
Vzdělání |
|
Alma mater | |
Povolání | archeolog, geolog, paleolitik, speleolog |
Zaměstnavatelé |
|
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Prošek (20. září 1922 Střezimíř – 26. července 1958 Praha) byl český archeolog, geolog, paleolitik, speleolog a autor odborných textů z těchto oborů.[1][2][3]
Život
Mládí a protektorát
František Prošek se narodil 20. září 1922 v Střezimíři do rodiny pekařského dělníka. Absolvoval měšťanskou školu a po ní šel do učení na mechanika.[4] O archeologii se zajímal již od dětství.[4] Ještě jako učeň se seznámil s archeologem Ladislavem Hájkem (1909–1987) a pod jeho vlivem soustředil Prošek svůj zájem na starší dobu kamennou (paleolit). Prošek se na začátku druhé světové války účastnil v Českém krasu a v okolí Prahy (pod vedením českého univerzálního přírodovědce Jaroslava Petrboka (1881–1960)) řady exkurzí a výkopů.[5][4][p. 1] Během druhé světové války byl František Prošek totálně nasazen (v letech 1942 až 1943) na práci v nacistickém Německu, ale z důvodů nemoci byl odsud odeslán zpět do protektorátu, kde po návratu (v letech 1943 až 1946) pracoval v pražské zbrojovce Jawa.[5][4]
Po druhé světové válce, studia a počátky praxe

Po skončení druhé světové války a znovuotevření českých vysokých škol se František Prošek zapsal na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze jako mimořádný posluchač ke studiu archeologie[4] (prehistorie) (u archeologa a historika profesora Jana Filipa (1900–1981)). Zároveň ještě souběžně studoval obor geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.[4] Časová náročnost denního studia spočívala v přednáškách (a praktických cvičeních), které se konaly v dopoledních a odpoledních hodinách, takže student František Prošek, který si na živobytí v Praze vydělával prací, byl nucen celý rok přijímat v zaměstnání výhradně noční směny. Situace se zlepšila a Prošek se mohl soustavněji věnovat dvojitému vysokoškolskému studiu poté, co se mu podařilo získat místo zřízence v Geologicko–paleontologickém ústavu Univerzity Karlovy (u paleontologa a popularizátora této vědy profesora Josefa Augusty (1903–1968)). Během studia na Univerzitě Karlově se Prošek účastnil různých archeologických průzkumů.[5]
Archeologický ústav
V roce 1949 nastoupil vědecký pracovník František Prošek do státního Archeologického ústavu,[4] kde se zabýval (v letech 1949 až 1958) převážně výzkumem paleolitu (paleolitickým výzkumem jeskyní a krasových útvarů).[4] Po těžké nemoci zemřel František Prošek v mladém věku náhle 26. července 1958 v Praze. Mezi členy vědecké obce je Fr. Prošek řazen k zakladatelům moderního českého výzkumu paleolitu v první polovině 20. století. A byl to právě nadaný paleolitik František Prošek, který mezi prvními vědci poukazoval na složitost a metodiku dokumentace jeskynních profilů když kladl důraz na stratigrafii, studium spraší a jeskynních usazenin. Prošek zdůrazňoval výhody týmové práce a vzájemné spolupráce přírodovědců, oplýval sám zdravým vědeckým úsudkem a značnou schopností selektovat podstatné problémy od těch podružných.[5]
Průzkumy v lokalitách
František Prošek se účastnil řady výzkumů v následujících českých a slovenských geologicky významných lokalitách:[5]
- Jeskyně v Českém ráji[4] (Tyto prostory zkoumal v roce 1947 společně s archeologem a orientalistou Lumírem Jislem (1921–1969)).[5][4]
- Český kras (Koněpruské jeskyně);[4]
- Kotýz v Českém krasu (zkoumal v 50. letech 20. století);
- Pravěké hradiště Kozel u Hostimi u Berouna;
- Kotouč u města Štramberk – v roce 1950 zde Prošek prováděl první záchranné výzkumy (již ničené lokality) na něž pak navázal v následujícím roce Lumír Jisl;
- Obříství;[4]
- Tašovice;[4]
- Praha;[4]
- Zátyní;[4]
- Barca u Košic (Slovensko);[5]
- Gánovce[5] na severním Slovensku v Prešovském kraji.
Přínos vědě
- František Prošek byl prvním vědcem, který vymezil szeletien[4] (kamennou industrii starší fáze mladého paleolitu na území střední Evropy v době 40 až 38 tisíc let BP).[5]
- Prošek patřil (na východním Slovensku) k objevitelům aurignacienu (mladopaleolitické kultury – spadající do starší fáze mladého paleolitu – datované přibližně do období 38 až 28 tisíc let BP).[5]
- Věnoval se také studiu českého magdalénienu (archeologické kultuře datované do svrchní (pozdní) části mladého paleolitu – přibližně 17 až 11 tisíc let BP).[5]
- Rovněž se pokusil o rozčlenění českého mezolitu[4] (střední doby kamenné – období od 10 000 př. n. l. až 8000 př. n. l.).[5]
- František Prošek také prosadil uznání staropaleolitického osídlení v českých zemích[4] (lidské pozůstatky z období pravěku datované přibližně mezi 1 000 000 až 300 000 let BP byly doloženy nálezy nástrojů v Praze-Sedlci, v Přezleticích u Prahy, v obci Braškov (u Kladna) a na Stránské skále (u Brna))
- Po druhé světové válce se František Prošek věnoval také přírodovědným aspektům archeologie (tzv. environmentální archeologii).
- Spolupracovníci, přátelé a kolegové Františka Proška
- Vojen Ložek (1925–2020)
Publikační činnost (výběr, chronologicky)
František Prošek publikoval odborné statě především časopisecky.[4]
- Prošek, František. Nález clactonienského úštěpu v Letkách nad Vltavou. In: Památky archeologické: skupina pravěká. Praha : Archeologický sbor Muzea Království Českého, Ročník 42, (1939/1946 (vydání 1946) strany: 132 až 136
- Prošek, František. 1947: Paleolitické osídlení Čech ve světle novějších výzkumů. In: Časopis Národního muzea, číslo: 116, stránky: 129 až 141.
- Prošek, František. 1953: Szeletien na Slovensku'. In: Slovenská archeológia číslo 1, strany: 133 až 194.
- Prošek, František + Ložek Vojen. 1954: Stratigrafické otázky československého paleolitu. In: Památky archeologické a místopisné, od 1949 jako Památky archeologické, Praha 1855–; číslo: 45, strany: 35 až 74.
- Vlček, Emanuel a Prošek, František. Zusammenfassender Bericht über den Fundort Gánovce und die Reste des Neandertalers in der Zips (ČSR). Prag: Tschechoslowakische Akademie der Wissenschaften, Archäologisches Institut, 1958; 81 stran, 15 číslovaných obrázků, 6 nečíslovaných fotografií. (Výzkumné zprávy z oboru paleontologie, antropologie, člověk neandrtálský; lokality: Gánovce (Slovensko), Spiš (Slovensko))
- Prošek, František a Šlais, Antonín. Od hrdinné minulosti k vítězství socialismu: archivní dokumenty. Praha: Orbis, 1961; 4 nečíslované strany, 37 tabulí. (Volné listy v deskách s tématy: dějiny Česka a Slovenska)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Pod vlivem Jaroslava Petrboka se Vojen Ložek (1925–2020) zaměřil na měkkýše – malakozoologii, František Prošek na paleolit a Emanuel Vlček (1925–2006) se soustředil na antropologii (resp. paleoantropologii).[5]
Reference
- ↑ František Prošek (* 20. září 1922 v Střezimíři – zemřel 26. července 1958 v Praze) – archeolog, práce z oboru [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2025-01-28]. Identifikační číslo: jk01101370. Dostupné online.
- ↑ František Prošek (narozen 20. 9. 1922 v Střezimíři – zemřel 26. 7. 1958 v Praze) – archeolog, práce z oboru, paleolitik, speleolog [online]. Bibliografie dějin Českých zemí / Historický ústav AV ČR [cit. 2025-01-28]. Dostupné online.
- ↑ František PROŠEK (* 20. 9. 1922 Střezimíř – 26. 7. 1958 Praha) geolog, archeolog [online]. Biografický slovník českých zemí [cit. 2025-01-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s František Prošek (* 20.09.1922 Střezimíř – 26.07.1958 Praha): Archeolog, odborný publicista [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Regionální databáze [cit. 2025-01-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m Prošek František (* 20. 9. 1922 Střezimíř u Tábora – † 26. 7. 1958 Praha) [online]. Archeologický ústav AV ČR [cit. 2025-01-28]. Dostupné online.
Literatura
- Ložek, Vojen + Vlček, Emanuel. 1959: František Prošek a jeho životní dílo. In: Anthropozoikum číslo 9, strany 7 až 14 (+B).
- Rataj, Jan (1913–2002) 1959: Bibliografie prací Františka Proška. Památky archeologické a místopisné, od 1949 jako Památky archeologické, Praha 1855–; číslo 50, strany: 327 až 329.
- Muzejní listy z Podblanicka, rok: 1992, ročník: 4, číslo: 3, strana: 4.
- Cílek, Václav, ed. Archeologie a jeskyně: sborník věnovaný památce archeologa Františka Proška (1922-1958). Praha: Česká speleologická společnost, nakladatelství: Zlatý kůň 1997; 182 stran; Knihovna České speleologické společnosti; svazek 29; ISBN 80-85304-45-7.
- Sklenář, Karel a Bláhová-Sklenářová, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. 1. vydání, Praha: Libri, 2005; 726 stran; strana 467; ISBN 80-7277-253-8.
- Fröhlich, Jiří. Vzpomínky na jihočeské archeology v roce 2022. In: Časopis Společnosti přátel starožitností Praha; Společnost přátel starožitností, 2022 1803-1382 Ročník 130, číslo 4 (2022), strany 252-253
- Eigner, Jan (* 1988). Vzpomínková akce ke stému výročí narození archeologa, paleolitika a jeskyňáře Františka Proška. In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách / České Budějovice : Jihočeské muzeum, 2022, 298 stran (ilustrace, fotografie, mapy, tabulky 0231-8237 978-80-7646-028-7); Svazek 35, (2022), strany 281-282.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Prošek
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Prošek na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan Filip (* 25. prosince 1900 Chocnějovice – 30. dubna 1981 Praha) byl český archeolog, historik a pedagog. Zabýval se zejména keltským osídlením na území Československa, dobou bronzovou a dobou železnou. Byl profesorem na Univerzitě Karlově. Roku 1955 byl jmenován akademikem, v letech 1963–1974 působil jako ředitel Archeologického ústavu ČSAV. Více než 25 let redigoval periodikum Archeologické rozhledy, které sám založil.
Černobílý portrét českého archeologa a orientalisty Lumíra Jisla (okolo 1966)
František Prošek (* 20. září 1922 Střezimíř – 26. července 1958 Praha) byl český archeolog, geolog, paleolitik, speleolog a autor odborných textů z těchto oborů.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Vojen Ložek (* 26. července 1925 Praha – 15. srpna 2020 Praha) – český přírodovědec, odborník na přírodu kvartéru (čtvrtohor), zoolog-malakolog, dlouholetý ochránce přírody, spisovatel-publicista a pedagog.
Ladislav Hájek (* 10. února 1909 Podlesí – 6. října 1987 Karlovy Vary) byl český archeolog, původním povoláním úředník. Vedl výzkumy zejména na jižní Moravě a východním Slovensku a specializoval se na výzkum přelomu eneolitu a starší doby bronzové.
Jaroslav Petrbok (25. říjen 1881 – 14. prosinec 1960)