František Rabenseifner

František Rabenseifner - Raven
František Rabenseifner (1970)
Rodné jméno	Květoslav František Rabenseifner
Narození	22. května 1921 Horní Studénky, Československo
Úmrtí	12. srpna 1991 (ve věku 70 let) nebo 13. srpna 1991 (ve věku 70 let) Praha, Československo
Pseudonym	František Raven, František Rabenseifner, Batavius R. F.
Povolání	novinář, publicista, prozaik a rozhlasový redaktor
Národnost	moravská
Témata	žurnalistika, publicistika, radiokomunikace, próza a rozhlas
Rodiče	František Rabenseifner, Marie Rýznarová
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Rabenseifner – Raven (22. května 1921^[1] Horní Studénky – 12. srpna 1991 Praha) byl český spisovatel, novinář, kulturní publicista, rozhlasový redaktor a člen Svazu čs. novinářů. Vlastním jménem Květoslav František Rabenseifner – Raven. Přijaté jméno: František Rabenseifner – Raven. Literární pseudonymy: František Raven, František Rabenseifner, Batavius R. F.^[2]

Narodil se v Horních Studénkách (okr. Šumperk), jeho otec František Rabenseifner (1897–1939) zde byl řídícím učitelem, v první světové válce příslušník 6. střeleckého Hanáckého pluku^[3] (od r. 1917 legionář)^[4] a od r. 1933 také obecní kronikář.^[5]

František Rabenseifner – Raven absolvoval maturitní zkoušku r. 1940 na gymnáziu v Holešově^[6] a v r. 1941 byl přijat jako úředník do olomoucké pobočky nakladatelství JUC. Josef Stejskal.^{[pozn. 1]} Před nástupem k vojenské prezenční službě v říjnu 1945 pracoval jako redaktor v deníku Stráž lidu.^[7] V r. 1949 byl přeložen z redakce Českého rozhlasu Ostrava do redakce Československého rozhlasu v Praze, do Prahy se trvale přestěhoval a v r. 1951 se stal zástupcem vedoucího kulturně osvětového oddělení na generálním ředitelství Čs. uhelných dolů.^[8] Po hromadném zrušení generálních ředitelství byl v 50. letech nejprve redaktorem v časopise Stavebník a odtud přešel do redakce týdeníku Svět v obrazech. Od r. 1964 byl zaměstnán v časopise ústředního výboru odborového svazu pracovníků v kovoprůmyslu Kovák. Od září 1967 zaměstnán jako tiskový tajemník Ústřední rady odborů.^{[pozn. 1]} Autorsky spolupracoval se Sportovním a turistickým nakladatelstvím, s nakladatelstvím Olympia nebo s Československým svazem tělesné výchovy. Ve svém literárním díle vycházel z patriotického vztahu k rodnému kraji a v druhém období své tvorby ke křesťanskému odkazu Velké Moravy (Moravská lebka, Legenda aurea 2000). Tyto románové prózy, nevydané a dochované ve strojopisech, jsou dosud čtenářsky neznámé, třebaže představují vlastní literární odkaz autora.

František Rabenseifner – Raven je pohřben na hřbitově v Mělníku.

• O světové prvenství (Práce – vydavatelstvo ROH,1953).^{[pozn. 2]} Reportáž o vývoji vozů Tatra v národním podniku Tatra Kopřivnice a konstruktérovi Jiřím Klosovi,^[9][10] nositeli řádu Práce.
• Dobří lidé nerezivějí (STN, 1962). Životopisný román o cestě k olympijskému vítězství rychlostních kanoistů Jana Brzáka a Bohumila Kudrny.
• Gentlemanský uzel. Detektivní novela (Lidová demokracie, 1971).

Periodika: Vlastivědný sborník střední a severní Moravy, Svět v obrazech, Kovák, Za krásami domova, Vlasta, Stadion, Automobil aj.^{[pozn. 3]}

Příležitostné pseudonymy v periodikách: Rostislav Hanák, Cyril Javorek.^[2]

• Legenda aurea 2000 cyrilometodějské oblasti Adria – Balt / Moravský cyrilometodějský passionál (1989)
• Fragmenty z dějin poutního místa Horní Studénky a jeho poutního chrámu, zasvěceného svatému Linhartovi (2 díly, 1983)^[11]
• Moravská lebka (román o Velké Moravě, 1981, 2. verze 1989)
• Pevnost Velká Morava I - III (generační trilogie z autorova rodného kraje o roce 1938, o dělnících na stavbě opevnění na Králicku a jejich osudech v letech Protektorátu)
• Rozmarné zrcadlo lidem včerejška (vzpomínkové fejetony, které vzešly z autorovy práce pro Čs. rozhlas)
• Krutá řehole štercířská (historický příběh z doby Třicetileté války na hradě Buchlově)
• Vlčí volání (próza o skupině trampů v Jeseníkách)
• Rytíři a kapitáni (román o proměnách hutního průmyslu kolem roku 1948 na Ostravsku, 2 díly)
• Apeirondrom (román o partyzánech v severní Itálii za druhé světové války) [1965]
• Peřeje k Olympu (román o sportovním vodáctví, navazující na autorovu knihu "Dobří lidé nerezivějí") [1967]
• Kříž a Čtyřlístek aneb Reprezentantská komedie (román)
• Silné slunce (divadelní hra)
• 
  Titulní stránka trilogie Pevnost Velká Morava
• 
  Titulní stránka pasionálu Legenda aurea 2000
• 
  Titulní stránka románu Moravská lebka
• 
  Titulní stránka historického románu Krutá řehole štercířská

• JARMAROVÁ, Hana. Horní Studénky: historie obce od začátku po dnešek. 1. vyd. [s.l.]: Obec Horní Studénky, 2017. S. 43–44, 80. 
• PŘIBÁŇ, Michal a kol. Česká literární nakladatelství 1949-1989. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. S. 336. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Rabenseifner na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Rabenseifner