František Rachlík

František Rachlík
Narození16. září 1904
Nymburk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. února 1980 (ve věku 75 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, publicista, archivář, prozaik, dramatik, redaktor, novinář a dramaturg
Témataliteratura, humoristická literatura, editace, žurnalistika, divadlo a dramaturgie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Rachlík (16. září 1904 Nymburk[1] - 13. února 1980 Praha) byl český prozaik, autor humoristických a historických próz a dramatik.

Životopis

František Rachlík se narodil v Nymburce v rodině barvíře. V letech 1915–1920 navštěvoval nymburskou reálku, ale maturoval privátně až v roce 1924. Vyučil se barvířem a zprvu vedl barvírnu v Nymburce; později pak prádelnu v Praze na Žižkově. V Praze začal studovat na filozofické fakultě UK historii, dějiny umění a estetiku. V letech 1927–1929 absolvoval knihovnický kurs.

Po ukončení studií vystřídal několik úřednických zaměstnání, nejvýznamnější z nich bylo místo tajemníka nakladatelství Melantrich (1937–1939), nějaký čas byl i nezaměstnaný. Za války pracoval pracoval jako archivář a knihovník.

Po roce 1945

V letech 1945–1950 vedl Vydavatelství ministerstva informací, kde se například spolupodílel na založení časopisů Svět v obrazech, Vlasta a knižnici portrétů národních umělců. V letech 1950–1954 působil jako dramaturg Divadla v Karlíně a byl spolu s Janem Werichem uměleckým vedoucím souboru.

V květnu 1946 vyjádřil František Rachlík svůj kladný postoj ke KSČ ve stranické publikaci Můj poměr ke KSČ.[2] Zda byl jejím členem není jasné. V témže roce podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované rovněž před květnovými volbami do Ústavodárného Národního shromáždění. Májový předvolební manifest komunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[3] Později podepsal prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu.[4]

Od roku 1954 byl spisovatelem z povolání.

Dílo

Psal především humoristickou a historickou prózu a dramata. Kromě vlastních dramat upravoval František Rachlík i hry jiných autorů.

Humoristická literatura

  • 1940 Pozdrav pánbu, pane Randák (prozaická prvotina)
  • 1940 I dejž to pánbu, holenkové
  • 1943 Balty (1943–1946)
  • 1966 Kobalty a Šest modrých dnů (šestisvazkový soubor, pokus o žánr filozofické pohádky)

Historická próza

  • 1951 Pro slovo a chléb
  • 1958 Hodina předjitřní (román, děj je soustředěn na hlavní postavu Jana Žižky)
  • 1954 Komedie plná lásky (Kniha o Jindřichu Mošnovi. Kratší prozaické vyprávění o tomto komikovi má název Jediná láska a vyšlo téhož roku.)
  • 1969 Oblázek

Dramata

  • 1948 Kulový král (divadelní hra odhalující „lupičskou podstatu buržoazního podnikání“)
  • 1948 Jan Žižka
  • 1950 Hodina předjitřní

Ostatní

  • 1930 Jiří Melantrich Rožďalovický z Aventýna (odborná studie)
  • 1948 Cézanne: Odpovím vám obrazy (popularizační rozprava)
  • 1950 Národní umělec Václav Špála (popularizační rozprava)
  • 1950 Myška na dole (reportáž z hornického prostředí)

Odkazy

Reference

  1. Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2018-01-03]. Dostupné online. 
  2. KOPECKÝ, Václav; HRAD, Josef. Můj poměr ke KSČ : projevy z řad pracující inteligence. 1. vyd. [s.l.]: Komunistická strana Československa. Ústřední výbor. Kulturní a propagační oddělení., 1946. 88 s. S. 67–68. 
  3. KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu 1945–1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. (Malá řada kritického myšlení). ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175. 
  4. Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistiské strany Československa, 1948 [cit. 2024-10-29]. Roč. 17, čís. 8, s. 151. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“