František Roland
František Roland | |
---|---|
František Roland | |
Narození | 22. ledna 1888 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 16. listopadu 1967 (ve věku 79 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov [1] |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Roland (22. ledna 1888, Praha[2] – 16. listopadu 1967, Praha) byl český herec.
Život
Studoval malířství na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a herectví v letech 1905–1907 v soukromé dramatické škole Karla Želenského. Vystřídal řadu divadelních společností, např. J. Faltyse, V. Chuděry, B. Jeřábka a další. V letech 1914 až 1918 byl v angažmá ve Švandově divadle. Režisér K. H. Hilar jej odtud pozval do Divadla na Vinohradech, kde pak působil v sezóně 1918/1919.[3] Z Vinohrad odešel na doporučení Eduarda Vojana do Národního divadla, kde byl členem souboru činohry až do roku 1959, kdy odešel do důchodu.[4]
Na scéně Národního divadla nastudoval téměř 500 rolí.[5] Vytvořil rovněž řadu rolí v němém i zvukovém filmu. V listopadu 1914, v Praze u sv. Štěpána se oženil s Albínou Celetkovou (* 1877).
Ocenění
- 1953 titul zasloužilý umělec
Filmografie, výběr
- 1920 Magdalena, role: vydavatel, režie Vladimír Majer
- 1922 Zlatý klíček, režie Jaroslav Kvapil
- 1929 Plukovník Švec, Martyška, režie Svatopluk Innemann
- 1936 Velbloud uchem jehly, režie Hugo Haas
- 1939 Ohnivé léto, převozník, režie František Čáp, Václav Krška
- 1942 Přijdu hned, vyšetřující úředník, režie Otakar Vávra
Odkazy
Reference
- ↑ hrob herce Františka Rolanda na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 414
- ↑ Národní divadlo http://archiv.narodni-divadlo.cz/ Archivováno 31. 8. 2020 na Wayback Machine.
Literatura
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 64–5, 73-4, 79, 99, 104, 113, 151, 186, 256-7
- Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 112, 172, 220, foto 283, 444, 598
- František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 16, 19, 31, 39, 72, 191, 221, 242, 313, 323
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 159, 172, 235
- František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 75, 143
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 495, ISBN 978-80-200-1502-0
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 15, 149, 164, 201, 322, 491.
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 235, 240, ISBN 80-207-0419-1
- Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha : Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 592–594.
- Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 59–60, obraz. část str. 97–9
- Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 412
- Ljuba Klosová: Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 265
- Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 71, 137, 156, 175
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 414–5
- Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 124, 397
- František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 318
- V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180
- Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 78, 88, 143, 175, 238, 256
- Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 194, 203-4, 259
- Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 117
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- Olga Spalová: Sága rodu Budilova, Odeon, Praha, 1978, str. 267
- Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 37, 180
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 48.
- Jiří Tvrzník: Kamarád dobré nálady (Ze vzpomínek Františka Filipovského), vyd. UNIVERS, Praha, 1994, str. 164–8
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 154, ISBN 80-207-0485-X
Externí odkazy
- František Roland v databázi Archivu Národního divadla
- František Roland ve Filmovém přehledu
- František Roland v Česko-Slovenské filmové databázi
- František Roland ve Filmové databázi
- František Roland na Kinoboxu
- František Roland v Internet Movie Database (anglicky)
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Roland, František st. *1864 s rodinou
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Archiv Národního divadla, Licence: CC BY-SA 4.0
František Roland, český herec