František Rotter

František Rotter
František Rotter (Národní album, 1899)
Narození	15. května 1831 Škrdlovice u Přibyslavi, Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	21. ledna 1895 (ve věku 63 let) Nový Hradec Králové, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Hradec Králové
Povolání	lesník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Rotter (15. května 1831 Škrdlovice^[1] u Přibyslavi – 21. ledna 1895 Nový Hradec Králové^[2] byl český lesník, autodidakt a vynálezce. Na jeho počest byl park u kostela sv. Antonína na Novém Hradci Králové roku 1891 pojmenován Rotterovy sady.

Narodil se 15. května 1831 ve Škrdlovicích u Přibyslavi^[3]. Po absolvování reálky v Brně se začal věnovat lesnictví. Působil v Lipníku, Nickelsburgu, Žáru, v Novém Městě nad Metují, v Korutanech. V roce 1861 vstoupil do služeb města Hradce Králové, kde se stal nejprve lesním ve Svinarech (sídlil v myslivně čp. 34) a roku 1873 nadlesním v Novém Hradci Králové. V roce 1875 nechal v lese u studánky postavit tříhrannou kapličku na památku stříbrné svatby císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty Bavorské^[4]. V roce 1882 byl povýšen na lesmistra. Zemřel 21. ledna 1895^[5] v Novém Hradci Králové.

František Rotter byl průkopníkem nových metod v zakládání i ochraně lesů a těžbě dřeva. Vynikal také jako školkař, odborný vychovatel a examinátor. Pro taxaci lesů sestrojil velký a malý dendrometr; pro pěstování lesů velký a malý secí stroj a rozsévač semen v lesních školkách. Světového uznání se dostalo jeho patentu postranního spojení železničních vagónů (1890)^[3], za což získal diplom zemské výstavy ve Štýrském Hradci a byl jmenován čestným členem akademie vynálezců v Paříži.

Vedle toho byl též literárně činným. Napsal řadu článků do našeho nejstaršího lesnického časopisu „Háje“ (články: „Stroj na kypření půdy lesní s připojeným strojem secím“ [1873], „Čeho šetřím při setbě a pěstování lesního semene“ [1874], „Chroust“ [1879]).

Kromě svého povolání lesnického se věnoval na Novém Hradci Králové i tamnímu společenskému a politickému životu. Řadu let zasedal v obecním zastupitelstvu. 27. dubna 1884, 1. srpna 1884 (opětovná volba po rekursu), 8. srpna 1887^[6], 21. srpna 1890, 9. října 1893 byl zvolen v rámci III. sboru obecním výborem^[7]. Za lesní personál byl v roce 1890 jedním ze dvou vyjednavačů ve věci zřízení nové vojenské střelnice. Na jeho podnět byl též 30. července 1890 založen zdejší okrašlovací spolek^[8], jehož se stal prvním předsedou. Vedle toho byl řadovým členem nebo funkcionářem mnoha spolků působících v Novém Hradci Králové. Na jeho pohřbu se 24. ledna 1895 poprvé představilo 13 novohradeckých sokolů v krojích. Stáli čestnou stráž se šavlemi u katafalku zemřelého.