František Saleský Bauer

Jeho Eminence prof. František Saleský kardinál Bauer
8. biskup brněnský 8. arcibiskup olomoucký
Portrét od J. Vilímka
Předchůdce	Theodor Kohn - Arcidiecéze olomoucká
Nástupce	Lev Skrbenský z Hříště Arcidiecéze olomoucká
Heslo	„„Chci kráčet ve stopách svatého Cyrila a Metoděje““
Znak
Osobní údaje
Datum narození	26. ledna 1841
Místo narození	Hrachovec, Morava Rakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí	25. listopadu 1915 (ve věku 74 let)
Místo úmrtí	Olomouc Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Katedrála svatého Václava
Povolání	Římskokatolický duchovní
Řády a ocenění	Císařský rakouský řád Leopoldův Čestné občanství Moravských Budějovic
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Saleský kardinál Bauer, německy Franz Salentin von Sales Bauer, pokřtěn jako František Karel (26. ledna 1841 Hrachovec^[1] – 25. listopadu 1915 Olomouc), byl český katolický duchovní a teolog, 8. biskup brněnský (1882–1904) a 8. arcibiskup olomoucký (1904–1915).

Ukončil gymnázium v Kroměříži a teologii v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze dne 19. července 1863. Byl jmenován kaplanem ve Vyškově, brzy se ale vrátil do Olomouce, kde působil od roku 1865 jako adjunkt a od roku 1867 jako mimořádný profesor biblistiky na teologické fakultě. V letech 1873–1882 přednášel novozákonní biblistiku na Teologické fakultě v Praze, v letech 1880–1882 byl rektorem pražského kněžského semináře.^[2]

Jako brněnský biskup proslul horlivým udělováním svátostí a stavebními podniky. Svátost biřmování udělil 365 tisícům biřmovanců. Posvětil 39 nových kostelů a 55 oltářů, také hlavní oltář v brněnské katedrále. Podílel se také na založení Kongregace Milosrdných sester III. řádu svatého Františka v roce 1886. Do Brna svolal dvakrát český katolický sjezd. Zasazoval se o jazykovou rovnoprávnost na Moravě.^[2] Zasloužil se o novogotickou přestavbu katedrály sv. Petra a Pavla v Brně, k níž nechal přistavět dvě nové věže. Na vlastní náklady vybudoval v biskupské rezidenci novogotickou domácí kapli sv. Kříže a blahoslavené Panny Marie (1887), která je spolu s katedrálou dominantou Petrova. Ze zdravotních důvodů podal rezignaci, ta ale nebyla přijata.

Úřadu olomouckého arcibiskupa se ujal v těžké době po vynucené rezignaci arcibiskupa Theodora Kohna se záměrem uklidnit poměry. Na svého předchůdce navázal v tom, že pokračoval v jím zavedené praxi každoročních exercicií pro kněze. Stal se patronem a hostitelem prvních tří unionistických sjezdů na Velehradě v letech 1907, 1909 a 1911. Roku 1904 obdržel velkokříž Řádu Františka Josefa, později i velkokříž Leopoldova řádu. V roce 1909 vysvětil v duchu svého biskupského hesla v nově vybudovaném Zemském léčebném ústavu císaře Františka Josefa I. v Kroměříži ústavní kostel svatého Cyrila a Metoděje. V roce 1911 jej papež Pius X. jmenoval kardinálem s titulem svatého Jeronýma. Pro zhoršující se zdraví se nemohl zúčastnit konkláve v r. 1914 a v listopadu následujícího roku zemřel. Pohřben je v katedrále sv. Václava v Olomouci. Jeho biskupské heslo znělo „Chci kráčet ve stopách svatého Cyrila a Metoděje“.

V místě jeho rodiště, Hrachovci (místní část Valašského Meziříčí), je nedaleko mlýna, kde se narodil, umístěn jeho památník.^[3]

Jako biskupovi brněnskému mu byl udělen v roce 1887 znak čtvrcený, v prvním a čtvrtém modrém poli znak brněnské kapituly (zkřížený klíč a meč), ve druhém a třetím stříbrném modré mlýnské kolo; tento znak je také vytesán na Petrově. V Olomouci užíval dva znaky. Do jmenování kardinálem čtvrcený znak arcidiecéze ze středním polceným štítkem (heraldicky vpravo se svatým Václavem ze znaku olomoucké kapituly, heraldicky vlevo dělený znak užívaný v Brně). Od roku 1912 užíval znaku čtvrceného, v prvním a druhém poli se znakem arcidiecéze, v třetím a čtvrtém poli původní střední štítek.

• Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: neproměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef; Doffek, Jiří; Saňová, Jana. Brno: Biskupství brněnské, 2007. 350 s. ISBN 978-80-254-0298-6. S. 18. 
• Encyklopedický slovník křesťanského Východu / Edward de Farrugia ; odpovědný redaktor českého vydání Pavel Ambros. Olomouc : Refugium Velehrad–Roma, 2010. 1039 s. ISBN 978-80-7412-019-0. S. 151.
• HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. 
• MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 75–77. 
• POJSL Miloslav, Teologická fakulta v Olomouci (1860-1946), in: Fiala Jiří – Kašpar Zdeněk – Mlčák Leoš – Pojsl Miloslav – Urbášek Pavel, Univerzita v Olomouci (1573-2009), Olomouc, UP 2009 (ISBN 978-80-244-2227-5), 85–96.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 59. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 283. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Saleský Bauer na Wikimedia Commons
• Životopis na stránkách ČBK
• Kardinál Bauer na Catholic Hierarchy
• Kardinál Bauer na stránkách Salvadora Mirandy Archivováno 26. 8. 2014 na Wayback Machine.
• portrét a znak na stránkách vatikánké heraldiky
• Životopis na stránkách biskupství brněnského.
• Životopis, portrét a znak na stránkách encyklopedie Brna
• Záznam o narození v matrice na stránkách Zemského archivu v Opavě
• Erbovní listina Archivováno 12. 2. 2013 na Wayback Machine. na stránkách Národního archivu (církevní znaky / Olomouc); znak se středním štítkem.
• Saleský, František : Filothea, čili, Nawedení k bohomyslnému žiwotu...,1865. Dostupné online
• František Saleský Bauer na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine.

Předchůdce: Karel Nöttig

8. biskup brněnský 1882–1904

Nástupce: Pavel Huyn

Předchůdce: Theodor Kohn

8. arcibiskup olomoucký 1904–1915

Nástupce: Lev Skrbenský z Hříště