František Salvátor Rakousko-Toskánský

František Salvátor Rakousko-Toskánský
František Salvátor v roce 1910
Rodné jméno	František Salvátor Maria Josef Ferdinand Karel Leopold Anton Rakousko-Toskánský
Narození	21. srpna 1866 Altmünster
Úmrtí	20. dubna 1939 (ve věku 72 let) Vídeň
Místo pohřbení	Sindelburg u Wallsee, Dolní Rakousy
Titul	rakouský arcivévoda, princ toskánský
Choť	I. Marie Valerie Habsbursko-Lotrinská II. Melanie z Risenfelsu
Děti	Alžběta Františka František Karel Salvátor Hubert Salvátor Hedvika Theodor Salvátor Gertrud Marie Klement Salvátor Matylda Anežka (nemanželský) František Josef z Hohenlohe
Rodiče	Karel Salvátor Rakousko-Toskánský Marie Imakuláta Neapolsko-Sicilská
Rod	habsbursko-lotrinská dynastie
Funkce	člen Panské sněmovny (1889–1918)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Salvátor Rakousko-Toskánský (německy: Erzherzog Franz Salvator Maria Joseph Ferdinand Karl Leopold Anton von Österreich-Toskana; 21. srpna 1866, Altmünster, Horní Rakousy – 20. dubna 1939, Vídeň) byl rakouský arcivévoda a generál pocházející z toskánské větve habsbursko-lotrinského rodu.

Původ a vojenská kariéra

Byl druhým synem Karla Salvátora a jeho ženy Marie Immaculaty, dcery krále Obojí Sicílie Ferdinanda II. Rodiče Františka Salvátora byli blízcí příbuzní, neboť Karel Salvátor byl bratrancem své ženy.

Od mládí byl veden k vojenství a také se zajímal o techniku. Svou vojenskou karieru zahájil v roce 1881 jako poručík. Roku 1889 byl jmenován rytmistrem a od roku 1911 měl hodnost generála jezdectva. V období I. světové války zastával funkci generálního inspektora dobrovolných zdravotníků a mimo jiné velel akci při záchraně zajatců v Rusku. 1. prosince 1918 byl dán do civilu a vzdal se svých nároků na trůn, aby mohl dál žít s rodinou v Rakousku, které se stalo republikou. Proslul zájmem o automobily a podporou firmy Porsche. Byl amatérským fotografem a rád maloval. Zemřel roku 1939 a jeho tělo bylo uloženo na hřbitově v Sindelburgu.

Manželství

Dne 31. července 1890 se v Bad Ischlu oženil s nejmladší dcerou rakouského císaře Františka Josefa I., arcivévodkyní Marií Valerií (1868–1924), se kterou měl deset dětí.

Manželství, jež bylo zpočátku harmonické, se časem zhoršilo a František Salvátor se začínal ohlížet po jiných ženách. Měl jednu aférku s princeznou Stefanií z Hohenlohe (1891–1972), též známou jako pozdější „Hitlerova špiónka“ a s ní měl nemanželského syna, kterého uznal za života Valerie.

V roce 1934, deset let po smrti Valerie, se oženil podruhé s Melanií z Risenfelsu (1898–1984).

Potomci

• Alžběta Františka (27. ledna 1892 – 29. ledna 1930), ⚭ 1912 hrabě Jiří Waldburg-Zeil (1878–1955)
• František Karel Salvátor (17. února 1893 – 10. prosince 1918), rakouský arcivévoda, neoženil se a neměl potomky
• Hubert Salvátor (30. dubna 1894 – 24. března 1971), rakouský arcivévoda a princ toskánský, ⚭ 1926 Rosemary Salm-Salm (13. dubna 1904 – 3. května 2001)
• Hedvika (24. září 1896 – 1. listopadu 1970), rakouská arcivévodkyně, ⚭ 1918 hrabě Bernhard Stolberg ze Stolbergu (1881–1952)^[1]
• Theodor Salvátor (9. říjen 1899 – 8. duben 1978), rakouský arcivévoda, ⚭ 1926 hraběnka Marie Tereza Waldburg-Zeil (1901–1967)
• Gertruda (19. listopadu 1900 – 20. prosince 1962), rakouská arcivévodkyně, ⚭ 1931 hrabě Jiří Waldburg-Zeil (vdovec po její sestře Alžbětě Františce)
• Marie (19. listopadu 1901 – 29. prosince 1936), rakouská arcivévodkyně
• Klement Salvátor (6. října 1904 – 20. srpna 1974), rakouský arcivévoda, ⚭ 1930 hraběnka Alžběta Rességuier de Miremont (1906–2000)
• Matylda (9. srpna 1906 – 18. října 1991), rakouská arcivévodkyně, ⚭ 1947 Ernest Hefel (1888–1974)^[2]
• Anežka (*/† 1911)

Z aféry se Stephanií Julienne Richter (1891–1972) se narodil nemanželský syn:

• František Josef z Hohenlohe-Schillingsfürst (5. prosinec 1914–?)

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Literatura

• HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 140–141. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Salvátor Rakousko-Toskánský na Wikimedia Commons