František Sander
František Sander | |
---|---|
František Sander, 1904 | |
Narození | 30. dubna 1871 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. ledna 1932 (ve věku 60 let) Praskolesy Československo |
Povolání | architekt a učitel |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Sander (30. dubna 1871 Praha[1] – 10. ledna 1932 Praskolesy[2]) byl český architekt, který navrhl řadu technických staveb na Vltavě a Labi či poblíž těchto řek. Jeho stavby většinou evokují svými tvary lodě, majáky a přístavy.
Život
Narodil se v rodině sedlářského dělníka Josefa Sandera a jeho manželky Josefy, rozené Matějovské.[1] Vystudoval architekturu na pražské technice. Působil jako asistent na katedře u profesora Jiřího Pacolda.[3] Po studiích pracoval jako konstruktér, v roce 1907 se stal profesorem vyšší průmyslové školy na Smíchově.[4]
Během svého života rád cestoval a navštívil řadu zemí v Evropě, Americe a Asii. Rád se také nechal inspirovat technickým řešením staveb.[5]
Zemřel na mrtvici v Praskolesech u Hořovic, kde dohlížel na stavbu vlastního domu.[2] Byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Nekrolog tehdy napsal pouze architekt Richard Klenka rytíř z Vlastimilu.[3]
Dílo
Díky kontaktům s Komisí pro kanalizování Vltavy byl autorem řady realizovaných staveb podél Vltavy. Mezi nejznámější patří zdymadlo Hořín a Miřejovice či stavby na ostrově Štvanice. Navrhl také budovy přístaviště v Holešovicích (1905) a vilu Regiu (původně Samohrd), Leoše Janáčka čp. 270, v Luhačovicích (1906) v historizujícím stylu. Jako autor návrhu je uveden na vitrážích sálu (1908) bývalého paláce Obchodní a živnostenské komory v Praze – čp. 660, U obecního domu 3, Praha 1 Staré Město – možná je autorem celé budovy.[zdroj?!]
V Hradci Králové určil vzhled secesní vodní elektrárny Labe-Hučák, uvedené do provozu 14. února 1910, secesního mostku přes Piletický potok (1911) či mostu na Pláckách přes Labe (1912–1913).
Výběr z dalšího díla
- 1900–1905 – Přestavba pivovaru U Fleků, Křemencova čp. 183, Praha
- 1911 – Vila, Slavíčkova čp. 361, Praha
- 1911 – Rozšíření sokolovny, Žitná čp. 1437, Praha
- 1911–1913 – Dům, Praha, ostrov Štvanice
- 1911–1913 – Hydroelektrárna, Praha, ostrov Štvanice
- 1913–1915 – Městská elektrárna na Orlici, Hradec Králové
- 1915 – Úprava severního cípu Židovského (Dětského) ostrova, Praha
- 1924–1928 – Úprava nábřeží, zdymadla a hráze, Praha-Smíchov
Galerie
- Hradec Králové – elektrárna u jezu Hučák
- Hořínská plavební komora
- Miřejovický jez, vpravo budova elektrárny
- Budova u zdymadla v Praze na Štvanici
- Vila Regia, Luhačovice
- most na Pláckách, Hradec Králové
Odkazy
Reference
- ↑ a b Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Architekt František Sander (nekrolog). Národní listy. 12. 1. 1932, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b Lodě na pevnině.. Lidovky.cz [online]. 2019-02-15 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
- ↑ František Sander. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Sander na Wikimedia Commons
- František Sander v informačním systému abART
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Sander František 1871
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5
secesní elektrárna u jezu Hučák v Hradci Králové
Autor: Václav Hovorka RNDr., Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
František Sander, 1904
Autor: Oprendek, Licence: CC BY-SA 3.0
Vzdúvadlo Miřejovice od Kempu Obora (Veltrusy): hať s oceľovým mostom, plavebná komora a vodná elektráreň. V popredí vodácky kanál.
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 3.0
Vládní vila (vila Samohrd), Leoše Janáčka 270, 763 26 Luhačovice, okres Zlín. Jednopatrová vila z roku 1906 je zdobená věžičkou a arkádovými lodžiemi, na střeše má plechovou zvoničku s makovicí a korouhvičkou. Sloužila pro pohoštění významných šlechticů rakousko-uherské monarchie a po 80. letech jako vládní vila. V současné době objekt slouží jako hotel.