František Serafín z Kuefsteinu

František Serafín hrabě z Kuefsteinu
Josef Neugebauer, Portrét Františka z Kuefsteinu (1871)
Předseda Panské sněmovny rakouské Říšské rady
Ve funkci: 1870 – 1871
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Karel Vilém z Auerspergu
Nástupce	Karel Vilém z Auerspergu
Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci: 1856 – 1871
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Bedřich Karel z Fürstenbergu
Nástupce	Jan Larisch-Mönnich
Rakouský vyslanec v Sasku
Ve funkci: 1843 – 1856
Předchůdce	Franz Binder von Kriegelstein
Nástupce	Richard Klemens z Metternichu
Vojenská služba
Služba	Rakouské císařství Rakouské císařství
Hodnost	poručík
Bitvy/války	Napoleonské války
Narození	8. března 1794 Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	3. ledna 1871 (ve věku 76 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Titul	hrabě
Choť	(1830) Guidobaldina Paarová (1807–1874)
Rodiče	Jan Ferdinand z Kuefsteinu (1752–1818) a Colloredová
Děti	Karel Ferdinand (1838–1925) František Serafín (1841–1918)
Profese	voják a politik
Ocenění	Řád Zlatého rouna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Serafín hrabě z Kuefsteinu (německy Franz Seraph Johann Baptist Ferdinand Graf von Kuefstein; 8. března 1794 Vídeň – 3. ledna 1871 Vídeň) byl rakouský šlechtic, politik, diplomat a dvořan ze starobylého šlechtického rodu Kuefsteinů. Od mládí dlouhodobě působil v diplomacii, nakonec byl vyslancem v Sasku (1843–1856). Poté zastával u dvora funkci nejvyššího maršálka (1856–1871), krátce před smrtí byl předsedou rakouské panské sněmovny (1870–1871).

Životopis

Narodil se jako čtvrtý a nejmladší potomek hraběte Jana Ferdinanda z Kuefsteinu (1752–1818), vídeňského městského hejtmana a jeho manželky z rodu Colloredů. Měl dva starší bratry, kteří zemřeli v dětství a sestru Marii Annu (1782–1824), která se provdala do rodu Küenburgů.

František studoval práva a na konci napoleonských válek krátce sloužil v armádě. Vojsko opustil v hodnosti poručíka a od roku 1815 působil v diplomatických službách. Zastával nižší funkce na vyslanectvích v Madridu, Stockholmu a Stuttgartu. Později byl vyslancem v Hannoversku (1833–1839), Hesensku (1839–1843) a nakonec dlouholetým vyslancem v Sasku (1843–1856).

Po návratu do Vídně byl jmenován nejvyšším maršálkem císařského dvora (1856–1871). V letech 1864–1865 dočasně vykonával také funkci císařského hofmistra namísto prince Karla Lichtenštejna, který několikrát požadoval o uvolnění z úřadu ze zdravotních důvodů. V roce 1861 byl Kuefstein jako majitel fideikomisu jmenován dědičným členem rakouské panské sněmovny a v letech 1870–1871 byl jejím předsedou. Byl též c.k. tajným radou (1844), komořím, byl také držitelem dědičných úřadů nejvyššího komořího nad stříbry v Horních a Dolních Rakousích a v roce 1843 získal čestné občanství ve Vídni.

Majetek

Majetkem rodu bylo několik panství v Dolních Rakousích, hlavním rodovým sídlem byl zámek Greillenstein.

Rodina

V roce 1830 se ve Vídni oženil s hraběnkou Guidobaldinou Paarovou (1807–1874), dcerou knížete Jana Karla Paara a dámou Řádu hvězdového kříže. Měli spolu pět dětí, dvě nejstarší dcery však zemřely v dětství, pokračovateli rodu byli synové Karel Ferdinand (1838–1925) a František Serafín Ferdinand (1841–1918).

• 1. Guidobaldina (4. 6. 1831 – 25. 3. 1835)
• 2. Viktorie (28. 1. 1836 – 29. 5. 1838)^[1]
• 3. Karel Ferdinand (31. 7. 1838 Viehofen, Sankt Pölten – 1. 2. 1925 Greillenstein), c. k. komoří, tajný rada, Rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku (1895–1902), nejvyšší komoří nad stříbry v Dolních a Horních Rakousích
  • ⚭ (1870) Marie Magda Emilie Krügerová (24. 8. 1842 Berlín – 23. 7. 1897 Hilterfingen, Bern)
• 4. Marie (9. 6. 1840 Kassel – 11. 3. 1914 Vídeň), jeptiška ve Vídni
• 5. František Serafín Ferdinand (11. 6. 1841 Kassel – 31. 12. 1918 Viehofen, Sankt Pölten)
  • ⚭ (1872) Maria della Pace Odescalchi (6. 12. 1851 Řím – 7. 3. 1917 Řím)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Franz Seraph Kuefstein na webu rakouského parlamentu dostupné online
• Franz Seraph Kuefstein in: Biographisches Lexion des Kaiserthums Österreich dostupné online
• Rodokmen Kuefsteinů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)