František Slavík (akademik)

František Slavík
Akademik František Slavík
Akademik František Slavík
Narození18. srpna 1876
Kutná Hora
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. ledna 1957 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánípedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, mineralog a petrolog
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
ChoťLudmila Slavíková-Kaplanová
RodičeFrantišek Augustin Slavík Gabriela Rybová
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1937–1938)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akademik František Slavík (18. srpna 1876 Kutná Hora[1]27. ledna 1957 Praha) byl mineralog, petrolog a geolog, účastník protinacistického odboje a politický vězeň, profesor a rektor Univerzity Karlovy.

Život

Narodil se 18. srpna 1876 v Kutné Hoře[1] Gabriele Slavíkové rozené Rybové a Františku Augustinu Slavíkovi, který byl profesorem kutnohorské reálky.

Po maturitě roku 1895 studoval přírodní vědy na Filozofické fakultě UK v Praze[2] a už od roku 1897 působil jako asistent mineralogie, kterou pak po promoci roku 1899 studoval v Mnichově. Učil na gymnáziu na Žižkově, roku 1906 začal přednášet na Karlově univerzitě a roku 1916 byl jmenován řádným profesorem mineralogie a ředitelem mineralogického ústavu české univerzity v Praze. O rok později se oženil se svou o 14 let mladší spolupracovnicí, mineraložkou Ludmilou Kaplanovou.[3] Roku 1922 se stal členem České akademie věd a umění, roku 1923 členem Královské české společnosti nauk a roku 1924 Masarykovy akademie práce. V roce 1924–1925 byl děkanem nedávno zřízené Přírodovědecké fakulty a v roce 1937–1938 byl zvolen rektorem UK.

Po okupaci roku 1939 a zavření českých vysokých škol se s kolegy podílel na odbojové činnosti, roku 1943 byl i s manželkou Ludmilou zatčen a vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald. Jeho žena se konce války nedožila, zemřela v Osvětimi necelé dva týdny po zatčení.[3] On sám se po osvobození roku 1945 věnoval obnově univerzity, mineralogického ústavu a jeho sbírek. Roku 1952 se podílel na založení ČSAV, byl jmenován akademikem a prvním předsedou II. sekce ČSAV. I po emeritování docházel pravidelně na své pracoviště na Albertově.[4]

Dílo

Zabýval se hlavně speciální a regionální mineralogií a petrografií. Publikoval přes 500 původních prací, mezi nejvýznamnější patří Metalogenese Železných hor (1929), Úvod do speciální mineralogie (1932) a Vznik a výskyt nerostů (1952). Za svoji vědeckou činnost byl i mezinárodně uznáván a byl nositelem mnoha vyznamenání a ocenění. Byl také členem Československé národní rady badatelské, Učené společnosti Šafaříkovy v Bratislavě, Komitétu pro přírodovědecký výzkum Čech a mnoha dalších organizací.[4]

Odkazy

Reference

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Slavík František. Sv. 23, str. 349
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Slavík František. Sv. 10, str. 1319.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Slavík (1876-1957).jpg
František Slavík (1876-1957), český mineralog, petrolog a geolog