František Snopek
Mons. ThDr. František Snopek | |
---|---|
![]() | |
Narození | 25. září 1853 Kunovice ![]() |
Úmrtí | 19. března 1921 (ve věku 67 let) Kroměříž ![]() |
Místo pohřbení | Kroměříž |
Pseudonym | Ivan Knigolubec |
Povolání | archivář, spisovatel, katolický kněz a historik |
Národnost | Češi |
Alma mater | Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého |
Témata | archivnictví, církev a dějiny |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Snopek (25. září 1853, Kunovice[1] – 19. března 1921, Kroměříž[2]) byl český římskokatolický duchovní, církevní historik a archivář.
Život
Po studiích na gymnáziu v Uherském Hradišti (maturita 1872) vystudoval teologii na olomoucké fakultě. Po kněžském svěcení v roce 1876 byl ve farní správě na různých místech diecéze se v roce 1898 stal archivářem v kroměřížském biskupském archivu. V roce 1912 byl jmenován tajným papežským komořím a začal užívat titulu Monsignore. Ve svém díle se zabýval zejména otázkou cyrilometodějskou, ale také otázkami spojenými s rekatolizací na Moravě, k nimž nacházel mnohé materiály právě v arcibiskupském archivu. Po náhlém úmrtí v roce 1921 byl pohřben na hřbitově v Kroměříži[3] a jeho nástupcem ve funkci arcibiskupského archiváře se stal Antonín Breitenbacher.[4]
Dílo
Studie věnované cyrilometodějské problematice
- Snopek František, Pannonské legendy a mnich Chabr : Pokus rozřešiti otázku kdo sepsal pannonské životy sv. Konstantina-Cyrilla a Methoděje, Praha 1886.
- Snopek František, List papeže Hadriana II. v pannonské legendě a bulla Jana VIII. Industriae tuae / historicko-kritický pokus Františka Snopka s dodatkem: Pseudoisidorovy dekretaly a sv. Methoděj, Olomouc [1897].
- Snopek František, Studie cyrillomethodějské, Brno 1906 (Rozšíř. otisk z Hlídky, 1904–1906).
- Snopek František, Konstantinus-Cyrillus und Methodius die Slavenapostel, Kremsier (Kroměříž) 1911 (Operum Academiae Velehradensis ; Tomus 2).
- Snopek František, Bulla Industriae Tuae : listinou nepodvrženou / dokazuje František Snopek, Brno 1911 (Otisk z Časopisu Matice Moravské, ročník 35, sv. 1).
- Snopek František, Apoštolové slovanští Konstantin-Cyrill a Methoděj : Slovo odvety univ. prof. dru Brücknerovi, Praha 1913.
- Snopek František, Klemens von Rom und seine Reliquien, Kremsier 1918. (Separatabdr. aus dem Werke: Die Slavenapostel).
- Snopek František, Svatí Cyrill a Methoděj, apoštolové slovanští : Životopisný nástin, Praha 1921 (Otisk z III. sv. Bohovědného slovníka).
- Snopek František, О působnosti slovanských apoštolů v Čechách, ČKD, 1921/3+4, str. 71-77. Dostupné online
- Snopek František, O pravomoci svatých Cyrilla a Methoděje roku 863–867. ČKD, 41, 1900, s. 53–59; 126–132; 168–176.
Studie věnované problematice rekatolizace na Moravě
- Snopek František, Nová akta kardinála Ditrichštejna. Příspěvek k církevní topografii moravské, ČMM 27 (1903) 277–310.
- Snopek František, K otázce poměru biskupů olomouckých k arcibiskupům pražským v 16. století, ČČH 10 (1904)
- Snopek František, Obecné sjezdy v Brně roku 1624 a 1626, ČMM 29 (1905) 173–184, 307–318.
- Snopek František, Některé relace biskupa Stanislava Pavlovského a kardinála Dietrichštejna o dioecesi olomoucké, ČMM 32 (1908) 234–259, 389–409.
- Snopek František, Disarmace města Jihlavy roku 1628, ČMM 33 (1909) 271–284.
- Snopek František, Obrazy z katolické restaurace kardinála Ditrichštejna, ČMM 37 (1913) 241–256, 397–422.
- Snopek František, Akta kardinála Ditrichštejna z let 1619–1635, ČMM 39 (1915) 98–194.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Kunovice
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Kroměříž (kostel sv.Mořice)
- ↑ Evidence hrobových míst správy kroměřížského hřbitova
- ↑ Vlčková-Butulová Iva, Dr. Antonín Breitenbacher a Kroměříž, Vlastivědný věstník moravský, XXII, 1970, č. 3, s. 321 - 332.
Literatura
- R.: František Snopek, ČKD, 1921/3+4, str. 125-126.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Snopek na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Snopek
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Snopek (1853 - 1921), Český římskokatolický kněz, církevní historik a archivář.