František Spilka

František Spilka
František Spilka
Základní informace
Narození	13. listopadu 1877 Štěkeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. října 1960 (ve věku 82 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Žánry	klasická hudba a opera
Povolání	hudební skladatel, hudební pedagog, sbormistr a dirigent
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Spilka (13. listopadu 1877 Štěkeň^[1] – 20. října 1960 Praha) byl český dirigent, sbormistr, hudební skladatel a pedagog.

Otec byl zahradník na panství knížete Alfreda Augusta Windischgrätze ve Štěkni. Základní hudební vzdělání získal od místního učitele Jana Jirky. Po maturitě na reálce v Písku vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na varhany u Josefa Kličky a skladbu u Antonína Dvořáka. Po absolvování vojenské služby učil na Pivodově hudební škole a později v nově založené hudební škole Adolfa Mikeše. Na jeho doporučení studoval v Berlíně moderní intonační metody. Stal se sbormistrem pěveckého sboru Škroup a v roce 1906 řídil letní koncerty České filharmonie. Krátce vedl učitelské kvarteto Máj. V roce 1906 se stal profesorem intonace, sborového zpěvu a komorní hry na Pražské konzervatoři. V roce 1908 založil Pěvecké sdružení pražských učitelů a v roce 1912 Pěvecké sdružení pražských učitelek. S Pěveckým sdružením pražských učitelů vykonal mnoho úspěšných zájezdů do ciziny a poprvé souborně provedl sbory Bedřicha Smetany.

Po vzniku Československa byl administrativním správcem konzervatoře a zasloužil se o bezproblémový přechod do nových poměrů. Stal se sbormistrem Pražského pěveckého sboru Smetana, který dovedl na vynikající úroveň. S přibývajícím věkem omezoval svou veřejnou činnost, ale ještě v letech 1940–1945 pracoval jako předseda komise pro státní zkoušky v hudbě. Po roce 1945 odešel do soukromí, odstěhoval se do jižních Čech a věnoval se skladatelské činnosti a pracím z oblasti hudební teorie.

• Stará práva (1915)
• Kain (Zrození smrti), 1917

• Rhapsodie h-moll (1896)
• Ouvertura e-moll (1897)
• Fantasie (1910)

• Pastorale pro flétnu a klavír (1898)
• Miiaturní valčíky pro klavír (1904)
• 6 klavírních sonát
• Smyčcový kvartet (1910)
• Příhody ze života Mariany (klavír, 1944)
• Rhapsodická sonáta pro violoncello a klavír (1946)
• 6 sonetů podle Petrarcy (housle a klavír, 1946)
• Burleska pro housle a klavír (1947)
• Sonatina D-dur pro housle a klavír (1951)
• Malá rapsodie pro flétnu a klavír (1951)
• Poetické cykly pro klavír

• Selské písně (slova Josef Václav Sládek, 1903)
• Sny a touhy (slova Vítězslav Hálek, Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický, 1903)
• Srdce zpívá (1937)
• Milostné listy (1947)

• Dva sbory (1909)
• Tři rozmarné sbory (1924)
• Dvě balady (1925)
• Písničky pro dva dětské hlasy (1934)
• Krajánek (kantáta s orchestrem, 1947)
• Kantáta o radosti (1951)
• Úpravy a parafráze lidových písní

• Nové směry ve vyučování zpěvu (1905)
• Max Battke a jeho metody
• Metoda Jaques Dalcroeova
• O sluchových cvičeních (1905)
• Hudební diktát (1944)
• Sluchová cvičení (1955)
• Stručná nauka o harmonii (1944)

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Spilka na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Spilka
• Životopis Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
• František Spilka v Databázi knih
• Významné osobnosti Štěkně