František Stupka
František Stupka | |
---|---|
František Stupka, 1928 | |
Základní informace | |
Narození | 18. ledna 1879 Tedražice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. listopadu 1965 (ve věku 86 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Povolání | dirigent, houslista, pedagog |
Nástroje | housle |
Ocenění | zasloužilý umělec (1954) Řád práce (1964) národní umělec (1965) |
Příbuzní |
|
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Stupka (18. ledna 1879, Tedražice[1] – 24. listopadu 1965, Praha) byl český dirigent, houslista a pedagog.
Život
František Stupka se narodil v malé pošumavské vesnici Tedražice u Sušice jako nejstarší ze třinácti dětí Jakuba Stupky, lidového muzikanta, hráče na křídlovku v cirkusovém orchestru a továrního dělníka.[2] Dětství trávil u příbuzných v Nalžovských Horách, kde se naučil základům hry na housle.[3] Od roku 1888 bydlel s rodiči v rakouském městě Steyr. Pokračoval v hudební výuce a po čtyřech letech se stal členem městské kapely, v níž hrával na housle a činely. Vyučil se kovářem, ale chtěl se raději věnovat hudbě, a proto si v roce 1895 podal přihlášku na Pražskou konzervatoř.[2] Byl přijat do houslové třídy a od třetího ročníku byl žákem Otakara Ševčíka. Konzervatoř absolvoval v roce 1901.[2][4]
Od roku 1902 vyučoval na hudební škole v Oděse. Když byla v roce 1913 povýšena na konzervatoř, byl jmenován profesorem houslové třídy. Založil smyčcové kvarteto ve složení Jaroslav Kocian, František Stupka, Josef Perman a Ladislav Zelenka, které dosáhlo velké úspěchy i v jiných ruských městech. Podílel se také na založení Oděsské filharmonie a působil i jako dirigent.[2][4]
V roce 1919 byl angažován jako druhý dirigent České filharmonie, spolupracovník Václava Talicha. V letech 1925–1931 zároveň vyučoval na Pražské konzervatoři hře na violu a občas hrával jako druhý violista na koncertech Českého kvarteta.[2] V České filharmonii aktivně působil do roku 1939, během válečných let se stáhl do ústraní.
V roce 1946 byl vyzván, aby pomohl překonat potíže, se kterými se potýkala nově založená Moravská filharmonie v Olomouci. František Stupka přijal a v letech 1946–1956 byl hlavním dirigentem a uměleckým ředitelem tohoto souboru, který se pod jeho vedením stabilizoval a umělecky zkvalitnil. Interpret zvláště děl Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Petra Iljiče Čajkovského. V té době od roku 1947 do roku 1951 také působil jako profesor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.[4]Od roku 1956 byl zvláštním poradcem České filharmonie pro otázky umělecké. Jako hostující dirigent František Stupka příležitostně vystupoval s různými hudebními tělesy i po odchodu do důchodu. Poslední koncert s Moravskou filharmonií řídil v září 1965. [2]
Zemřel 24. listopadu 1965. Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově, hrob č. 11-69. Bronzová busta je dílem sochaře Karla Otáhala.[5][6]
V Olomouci a v Praze 7, Holešovicích jsou ulice, které nesou jeho jméno – Stupkova.[7] Na domě v Praze 7, Osadní ulici, kde František Stupka bydlel, je instalována pamětní deska. František Stupka se celý život rád vracel do rodného kraje a podporoval hudební život regionu. V roce 1965 mu město Sušice udělilo čestné občanství, jeho jméno nese umělecká škola a na náměstí je umístěna pamětní deska s bronzovým reliéfem.[8]
Ocenění
- 1954 titul zasloužilý umělec
- 1965 titul národní umělec (in memoriam)
- 1964 Řád práce
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d e f RYŠAVÝ, Milan. Budování Moravské filharmonie. Olomouc: M.Ryšavý, 2013. ISBN 978-80-260-5879-3. S. 100–104.
- ↑ František Stupka | HRÁDEK A OKOLÍ. www.sumavanet.cz [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c ŠOUREK, Otakar. František Stupka pětasedmdesátníkem. Hudební rozhledy. 1954, čís. 1, s. 43. Dostupné online.
- ↑ hrob Františka Stupky na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-06.
- ↑ Karel Otáhal: František Stupka, Vyšehradský hřbitov. hrob č. 11-69. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2023-06-26 [cit. 2023-09-22]. Dostupné online.
- ↑ langweil.info [online]. [cit. 02-12-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 13-10-2011.
- ↑ Pamětní deska Františka Stupky v Sušici » Centrum pro dějiny sochařství. www.socharstvi.info [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online.
Literatura
- ŠEFL, Vladimír. O věčné touze: příběh dirigenta národního umělce profesora Františka Stupky. [s.l.]: Panton Dostupné online.
- Příruční slovník naučný ČSAV, Praha 1967, IV. díl.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Stupka na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Stupka
- Stručný životopis
- Dirigent František Stupka (1959)
- Sušice a okolí – osobnosti
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Český dirigent, houslista a pedagog František Stupka, Praha, 23-25.03.1928.