František Suchý Pražský

František Suchý Pražský
Základní informace
Narození21. dubna 1891
Březové Hory
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. června 1973 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryklasická hudba, opera, duchovní hudba a scénická hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent, publicista, sbormistr, folklorista, učitel a hudebník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Suchý, označovaný jako František Suchý Pražský nebo Komárenský (21. dubna 1891, Březové Hory[1]13. června 1973, Praha) byl český hudební skladatel a spisovatel, sběratel a upravovatel lidových písní.

Život

Vystudoval učitelský ústav v Příbrami. Stal se učitelem v Městci Králové a v Dymokurech. V letech 19131914 byl mimořádným posluchačem Pražské konzervatoř a hudební vzdělání si prohloubil studiem u Arthura Nikische v Lipsku. V roce 1916 byl odveden na vojnu a po válce učil v Sučanech. V roce 1921 se stal odborným učitelem v Turčianskom Svätom Martině a později ředitelem měšťanské školy v Komárně. Založil a řídil Turčianskou filharmonii, dirigoval Orchestrální sdružení Osvětového svazu v Komárně a byl sbormistrem komárenského Spevokolu. Po vyhlášení Slovenského státu se vrátil do Prahy a působil na školách v Bubenči a v Košířích. Řídil Orchestrální sdružení pražských učitelů.

Po celý život sbíral a upravoval lidové písně. Zabýval se rovněž loutkářstvím a psal hudbu pro loutkové divadlo. Rozsáhlá byla i jeho činnost literární a publicistická.

Dílo

Jevištní díla

  • Lásky div (opera, Julius Zeyer,1924)
  • Havéři (opera, 1957)
  • Loutky a lidé (opera, nedokončeno)
  • Porcelánové království (balet, 1922)
  • Kouzelný věneček (balet, 1957)
  • Škola hrou, dětský balet (1962)
  • Rachel (scénický melodram, text Pavol Országh Hviezdoslav, 1925)

Orchestrální skladby

  • Doiny, rumunské selanky pro smyčcový orchestr a dechovou harmonii (1918)
  • Velký Permon, symfonický pochod (1925)
  • Rokoková suita (1931)
  • Hornická symfonie „Stříbrné město“ (1935)
  • Baletní suita (1936)
  • Vinařská suita pro koncertantní violu (1955)
  • Symfonické trifolium (1962)
  • Lázeňská suita (1963)
  • Tance ze Žitného ostrova (1964)
  • Scherzo bifiatato pro flétnu, lesní roh a orchestr (1965)

Chrámové skladby

  • Blahoslavení čistého srdce (kantáta na text Andreje Sládkoviče a bible, 1930)
  • Missa festiva Pascha nostrum pro smíšený sbor a varhany (1939)
  • Preludium a postludium pro varhany (1945)

Písně a sbory

  • Tři pastorely (1909)
  • Věčný boj (mužský sbor, 1909)
  • Píseň o slunci, zemi, vodách a tajemství ohně (1930)
  • Havéři (1944)
  • Praha – píseň Čech (1941)
  • Deset hornických písní (1947)
  • Velký Permon, cyklus písní pro baryton s průvodem orchestru (1963)

Komorní hudba

  • Fantasie z českých písní pro smyčcový kvartet (1909)
  • Dvě nokturna pro klavír (1918)
  • Kvintet pro dechové nástroje (1936)
  • Nonet (1945)
  • Fantasie pro hoboj a klavír (1970)
  • Komorní triforium, smyčcový sextet

Sbírky lidových písní

  • Dymokurské koledy (1913)
  • Dymokurské písně (1915)
  • Slovenské vojenské (1922)
  • Hornické písně (1950)
  • Lidové písně a tance z Polabí (1955)

Tvorba pro děti

  • 12 národních písní o českých městech pro 3-hlasý dětský sbor
  • Šurina, pán král a Otolienka. Pohádka o nenávisti a láske so šťastlivým koncom
  • Houslista, loutková hra ze života mladého hudebníka
  • Hudební povídky
  • Testy z hudební výchovy

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“