František Táborský

František Táborský
Rodné jménoFranz Taborsky
Narození16. ledna 1858
Bystřice pod Hostýnem
Úmrtí21. června 1940 (ve věku 82 let)
Praha
Místo pohřbeníBystřice pod Hostýnem
PseudonymFrantišek Hostivít
Povolánípedagog, spisovatel
Národnostmoravská[zdroj?]
Alma materUniverzita Karlova
OceněníČestný doktorát Masarykovy univerzity (1938)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Táborský (16. ledna 1858 Bystřice pod Hostýnem[1]21. června 1940 Praha) byl moravský básník, spisovatel, překladatel, historik, kritik, učitel a sběratel umění. Používal pseudonym František Hostivít.

Život

Narodil se v rodině obuvníka Františka Táborského a jeho ženy Rosalie Krůtilové. Měl sestru Amalii (1856). Dětství prožil v domku na Kamenci. Z místní dvojtřídky odešel studovat na Slovanské gymnasium (1870–1878) v Olomouci. Dále vystudoval v Praze na Filozofické fakultě Karlovy univerzity učitelské obory čeština a němčina.

Suploval na pražských středních školách, roku 1884 se stal profesorem na Vyšší dívčí škole v Praze, kde také skončil v roce 1921 svou učitelskou dráhu už jako ředitel školy (byl jím od roku 1911) odchodem do důchodu. Do Bystřice pod Hostýnem se rád vracel na letní prázdniny. V Praze bydlel na Novém Městě ve Vodičkově ulici čp. 712/II v blízkosti školy. Roku 1898 se přestěhoval na Újezd s výhledem na Kinského zahradu.

Tvorba

Od mládí se orientoval na literaturu a na výtvarné umění slovanských národů. Již na gymnáziu začínal poezií. Pod pseudonymem František Hostivít náležel k předním přispěvatelům almanachu moravské omladiny Zora. Patřil tehdy do okruhu tzv. Mladé Moravy,[2] zde spolupracoval hlavně s Hynkem Babičkou. Psal i prózu, různé příspěvky do časopisů a sborníků (např. Vánoční album editorky Vilmy Sokolové nebo Čtyři kapitoly o slovanském umění – ruském, polském, českém, jihoslovanském [Slovanstvo 1912][3]). Pustil se také do překládání slovanských, především ruských autorů, vykonával také práci redaktora národopisné revue Naše Valašsko[4] a stal se spoluorganizátorem Společnosti Bedřicha Smetany (1917 zvolen předsedou)[5].

Dvakrát navštívil Rusko (1896, 1909–1910) právě kvůli získávání literárních podkladů, které ve svém psaní prózy i příspěvků do novin využíval. Stal se řádným, později dopisujícím členem Spolku ruských architektů. V Moskvě zorganizoval výstavku českého umění, materiály získal s pomocí pražského spolku Mánes. Pobýval v Bulharsku, přátelil se s kolegou, prof. Viktorem Šumanem (1882–1933), který o bulharském umění napsal monografii. V Praze a souběžně na rodné Moravě se zapojil do činnosti Ústřední matice školské, byl členem spolků Radhošť, Svatobor, Český bibliofil a zakládajícím členem Matice moravské. V roce 1908 se jako člen společnosti Umělecko-průmyslového musea v Praze profesor Táborský stal prvním předsedou Spolku českých bibliofilů (SČB existuje dodnes). Byl autorem monografií a statí odborné literatury.

Od roku 1926 byl členem Moravského kola spisovatelů. Za jeho celoživotní práci mu brněnská Masarykova univerzita v roce 1938 udělila čestný doktorát.[6] Zemřel jako starý mládenec ve věku 82 let v Praze, v bytě domu čp. 602/III na Újezdě,[7] pohřben byl slavnostně v rodném městě, do hrobu svých rodičů.

Sběratel umění

Od studentských let Táborský sbíral umělecké památky, především české, moravské a slovanské provenience, ale nechybí ani francouzské nebo italské. Po svém penzionování sbírku ještě značně rozšířil. Shromáždil na 5 000 předmětů, především sbíral malované miniaturní portréty, porcelán, sklo, šperk, galanterii a další umělecké předměty. Svou sbírku odkázal Národnímu muzeu v Praze.

Literární dílo

Poezie

  • Básně (1884)
  • Stará komedie (1882), dvě kapitoly z veršovaného románu a satira
  • Melodie (1883), lyrika a epika
  • Hrdinné touhy (1903), lyrika a epika
  • Alleluja (1919), Husovský epos. Zápas gotického ducha s renesančním až na naše dny a do budoucna
  • Legenda staronová (1927), vítězný boj za vznik Československa
  • Z baladických (1933)
  • Sonáty (1933), doplněk lyrických knih
  • Poutník (1913), veršovaná autobiografická povídka vydaná knižně až roku 1943

Próza a naučná literatura

  • Našim dětem (1889), kniha pro potěšení mladých srdcí a myslí
  • Hanuš Schwaiger, pohled do jeho života a díla (1904), monografie
  • Kronika naší rodiny (1905)
  • J. A. Komenský, Kšaft umírající matky Jednoty bratrské (1908), kritické vydání
  • Hviezdoslav: (1909), náčrt jeho života a díla
  • O ruském divadle, (1913)
  • F. L. Čelakovský: Ohlas písní ruských a českých (1913), kritické vydání
  • Půlstoletí Vyšší dívčí školy (1913)
  • Zimní večery v naší veselé republice (1920), výbor světových pohádek se třemi původními
  • Ruské umění (1921), ve své době ceněná odborná kniha
  • Rusava (1928), monografie valašské dědiny s kvalitními ilustracemi Adolfa Kašpara.
  • U kamarádského stolu (1933), cyklus vzpomínek na domov, krajany a přátele
  • Puškin, pěvec svobody (1937), studie jeho díla
  • Arthur Grottger, jeho láska a dílo (1933), monografie polského malíře
  • O ruském divadle (1933)
  • Adolf Kašpar, ilustrátor, malíř a grafik (1933), monografie
  • Ivan Meštrovič (1933) monografie jihoslovanského sochaře
  • Karel Hynek Mácha po sto letech (1936)

Spoluautor

  • Oslavy Bedřicha Smetany (spoluautor Alfons Waissar), katalog výstavy, vydala Společnost B. Smetany, 1934
  • Písně z Rusavy: sbírka valašských písní zapsaných Františkem Táborským a Alfonsem Waisarem v letech 1924–1926 s pozdějšími doplňky. Na základě původních zápisů a archivních fondů k vydání připravila Vladislava Bělíková. Muzeum Kroměřížska Kroměříž 2006, ISBN 80-85945-44-4

Překlady

Odkazy

Reference

  1. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. Kapitola František Táborský, s. 289. 
  3. FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 138–139. 
  4. VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola František Táborský, s. 26. 
  5. Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2021-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-02. 
  6. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Táborský, František, s. 222. 
  7. Národní archiv ČR, Konskripční archy pražských obyvatel z let 1830–1920

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Frantisek Taborsky 1928.jpg
František Táborský (1858-1940), byl básník, spisovatel, překladatel, historik, kritik, učitel.