František Taufer
František Taufer | |
---|---|
![]() František Taufer | |
Narození | 2. dubna 1885 Němčice nad Hanou ![]() |
Úmrtí | 22. července 1915 (ve věku 30 let) nebo 31. července 1915 (ve věku 30 let) poblíž Lublinu, Gubernie ![]() |
Povolání | spisovatel a básník |
Děti | Jiří Taufer Otakar Taufer |
Příbuzní | Jiří Taufer (vnuk) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Taufer (2. dubna 1885, Němčice nad Hanou[1] – 22. července 1915, poblíž Lublinu, Polsko[2][p 1]) byl moravský básník a prozaik.
Život
Pocházel z rodiny pekařského mistra, v roce 1904 maturoval na učitelském ústavu v Kroměříži. Následně vyučoval na školách v Pavlovicích na Hané, Kunštátě (zde se seznámil s budoucí manželkou, učitelkou Marií Krondlovou, †1950), Jihlavě, Rájci nad Svitavou (dnes Rájec-Jestřebí) a v Boskovicích, kde byl 1. 10. 1908 ustanoven zatímním učitelem měšťanské školy dívčí. Po zřízení měšťanské školy chlapecké v nedalekém Rájci nad Svitavou r. 1912 byl jmenován zatímním ředitelem (jako takový založil mj. školní kroniku), o definitivu se však nakonec neucházel a vrátil se do Boskovic, kde byl od 1. 3. 1913 ustanoven odborným učitelem na měšťanské škole chlapecké. 10. 12. 1914 odveden, 1. 2. 1915 narukoval do Brna a posléze po krátkém výcviku byl poslán na frontu, kde padl v bitvě u Lublinu v jihovýchodním Polsku.
Byl otcem básníka a překladatele Jiřího Taufera (1911–1986) a rektora University 17. listopadu prof. JUDr. Otakara Taufera, CSc. (1909–1981).
Dílo
Ve své době byl Taufer znám hlavně jako básník. Psal přírodní, úvahovou i reflexivní lyriku v jemném, náladovém duchu lumírovské poesie, ponejvíce užíval pravidelný, vázaný verš, náměty čerpal ze svého okolí. Prvotiny publikoval časopisecky pod pseudonymy Fr. Lučan a později F. U. Erat, který vytvořil ze svého příjmení. Vydal básnické sbírky: Květy (1908), U lesní studánky (1909), Kruh (1909), Trosky (1910), Země milostná (1912), posmrtně vyšla sbírka Zhudebněný život (1918) a několik básní ve výboru Čtverozvuk (1926). Je též autorem povídkové knihy Horská zahrada (1918) a dodnes ceněného historického spisku Městečko Rájec (1913) o 65 str. se 17 dobovými snímky, týkajícího se dějin Rájce nad Svitavou od nejstarší doby do Tauferovy současnosti.
Posmrtné ocenění
- R. 1923 byla po něm v Rájci pojmenována ulice, 28. 10. 1928 byla odhalena jeho pamětní deska na budově rájecké školy.
- V roce 1935 byla odhalena pamětní deska na rodném domě v Němčicích.[3]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Dle Lexikonu české literatury byl úředně prohlášen za mrtvého až v roce 1919. Ministerstvo války stanovilo datum mezi 11. a 23. 7. 1915. V literatuře i v tisku jsou uváděna různá data úmrtí.
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S–T. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola František Taufer.
- ↑ Prostějovský deník: Fotogalerie, František Taufer
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Taufer na Wikimedia Commons
- Hledáme ztracený čas: František Taufer
- František Taufer: Podjaří
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
František Taufer