František Tesař (pedagog)

František Tesař
František Tesař (Národní album, 1899)
Narození	20. dubna 1818 Dub u Volyně Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	18. června 1885 (ve věku 67 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	pedagog a spisovatel
Choť	Anna Tesařová (roz. Švestková)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Tesař (20. dubna 1818 Dub u Volyně^[1] – 18. června 1885 Praha) byl český pedagog, spolkový činovník, novinář, šéfredaktor a spisovatel, autor učebnic, čítanek a knih pro mládež.

Narodil se v obci Dub poblíž Volyně na Šumavě. Vystudoval na německých školách ve Strakonicích a Písku, posléze odešel roku 1839 studovat německou vzorní školu pro učitele v Praze, kterou zakončil roku 1841. Následně nastoupil na německou městskou školu u sv. Jiljí v Praze. Jeho působením a jeho učitelského kolegy Josefa Kadrlatého byla na škole zavedena výuka v češtině. Prostřednictvím Štěpána Bačkory byl Tesař uveden do společenského vlasteneckého salonu Karla Slavoje Amerlinga a stal se členem českého spolku Budeč. V roce 1848 se jakožto člen Národního výboru a Slovanské lípy účastnil pražského revolučního dění.

V roce 1848 se stal členem učitelského sboru české hlavní školy v Praze. Společně s ním sem nastoupili také Karel Amerling, Jan Karel Škoda, Josef Walter, Vincenc Dominik Bíba a Petr Mužák, později také Jan Malýpetr. Téhož roku absolvoval pobyt ve Vídni, kde ve spolupráci s rakouským ministerstvem školství pomáhal připravit reformu českého školství. Rovněž se roku 1849 stal členem pražské školní rady. Stal se též předsedou spolku Budeč a po rezignaci šéfredaktora periodika Posel z Budče Josefa Franty Šumavského převzal jeho pozici.^[2] Hojně přispíval také do časopisů Škola, Škola a Život, Národní škola a dalších. Rovněž byl autorem pedagogické literatury, učebnic a knih určených mládeži. Jím sepsaná Německá mluvnice pro Čechy z roku 1856 byla následně ministerstvem školství přijata jako učební pomůcka.

Roku 1860 se významně zasloužil o zřízení české vyšší dívčí školy v Praze. Se svou manželkou Annou provozoval také soukromý vzdělávací ústav pro dívky na pražském Senovážném náměstí.^[3] Roku 1866 se stal členem pražského městského zastupitelstva.

František Tesař zemřel 18. června 1885 v Praze. Pohřben byl v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.

• Německá mluvnice pro Čechy (1856)
• Naučné i zábavné povídky pro útlou mládež (1873)

• KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let: od r. 1780 do r. 1882 : s doplňkem za léta 1883 a 1884 : příspěvek k historii české literatury a českého školství. V Praze: M. Knapp, 1885.

• František Tesař v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Nekrolog (Národní listy, 1885)
• Ottův slovník naučný
• Biografický slovník AV ČR
• Olšanské hřbitovy