František Tomášek (politik)
František Tomášek | |
---|---|
![]() | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1907 – 1918 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1935 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1935 – 1938 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | soc. dem. |
Narození | 12. března 1871 Kukleny ![]() |
Úmrtí | 5. října 1938 (ve věku 67 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Profese | politik, spisovatel a novinář |
Commons | František Tomášek (politik) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/65/Mat.z%C3%A1zmam_nar._politika_Fr.Tom%C3%A1%C5%A1ka_1869_Kukleny.jpg/280px-Mat.z%C3%A1zmam_nar._politika_Fr.Tom%C3%A1%C5%A1ka_1869_Kukleny.jpg)
František Tomášek (12. března 1871 Kukleny[1] – 5. října 1938 Praha[2][3]) byl československý politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.
Biografie
Původně byl historikem. Mezi jeho učitele patřili Jaroslav Goll nebo Tomáš Garrigue Masaryk. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Angažoval se ve studentském hnutí a byl aktérem procesu s Omladinou. Od konce 19. století působil v sociálnědemokratickém tisku (redaktor vídeňských Dělnických listů[4]), přičemž patřil do skupiny liberálních intelektuálů z okruhu pokrokářů, kteří se připojili k sociální demokracii. Podporoval české menšinové školství ve Vídni.[5][6]
Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za český okrsek Morava 19. Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[7]
Za první světové války se zapojil do podpory českého zahraničního odboje. Koncem války patřil v rámci sociálnědemokratické strany spolu s Gustavem Habrmanem či Rudolfem Bechyně k takzvané národní opozici, která akcentovala český národní a státoprávní zájem. V červenci 1918 se stal generálním tajemníkem strany.[6][8] Díky posunu české sociální demokracie směrem k národnějšímu a méně marxistickému pojetí politiky se koncem první světové války sblížily pozice sociální demokracie a národních sociálů (českých socialistů). Obě strany tak vytvořily v září 1918 volný koordinační orgán Socialistická rada, v jejímž třináctičlenném vedení Tomášek usedl.[9]
V sobotu 21. prosince 1918 uvítal v Praze prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka[10], s nímž v automobilu Laurin Klement absolvoval triumfální cestu Prahou až k prezidentskému slibu do Sněmovní ulice.
V letech 1918–1920 zasedal v československém Revolučním národním shromáždění, ve kterém působil na postu předsedy. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1929.[11][12] Pak zasedal v horní komoře. V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. V senátu setrval do své smrti v říjnu 1938. Poté místo něj nastoupil František Vácha.[13]
Podle údajů k roku 1929 byl profesí novinářem v Praze.[14] Předsedal Dělnické akademii a překládal práce socialistických teoretiků.[8]
Odkazy
Reference
- ↑ SOA v Zámrsku, Sbírka matrik Východočeského kraje, sign. 80-3513, fol. 16.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých magistrátní úřadovny v Dejvicích, sign. MGDEJ Z12, s. 23
- ↑ Archivovaná kopie. www.cssd.cz [online]. [cit. 2013-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-31.
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 689. Dále jen: Česká společnost 1848-1918.
- ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 551. Dále jen: Kdo byl kdo.
- ↑ a b kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 230, 321.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ a b Kdo byl kdo. 551
- ↑ Česká společnost 1848-1918. 632
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/217972-tgm-ctyri-prezidentske-volby-a-kazda-uplne-jina/
- ↑ František Tomášek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 685.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-13]. Dostupné online.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Tomášek na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Tomášek (politik)
- Slib Františka Tomáška v Národním shromáždění roku 1929
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Neznámý , Licence: CC BY-SA 4.0
František Tomášek (1869–1938), head of National Assembly (1918), accused in Omladina trial in 1894
Matriční zázmam narození politika Fr.Tomáška - matrika N1868-1885 Kukleny