František Tonner

František Tonner
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1873 – 1874[1]
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní str.
Narození20. září 1837
Zdíkov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. února 1934 (ve věku 96 let)
Písek
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníStarý městský hřbitov
Alma materKarlo-Ferdin. univ.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Tonner (20. září 1837 Zdíkov – 22. února 1934 Písek[2]) byl rakouský a český pedagog a politik, v 70. letech 19. století krátce poslanec Českého zemského sněmu.

Biografie

Studoval na gymnáziu v Praze a Písku, kde maturoval roku 1855. Pak vystudoval přírodní vědy na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1860 získal ve Vídni kvalifikaci pro výuku chemie a přírodopisu na reálných školách. Téhož roku vznikla v Písku česká reálka a Tonner sem nastoupil jako učitel chemie. V roce 1870 se stal ředitelem písecké reálky a školu vedl po dobu 25 let. Ve funkci ředitele se mu podařilo převzetí chodu školy státem roku 1886 a prosazení výstavby nové školské budovy. Získal titul školního rady. Do penze odešel na vlastní žádost roku 1895. Přednášel chemii ve večerních kurzech. Napsal Učebnici lučby organické pro vyšší reálky a Chemickou technologii pro vyšší dívčí školy. Kromě toho byl veřejně aktivní. V březnu roku 1872 zasedl do výboru Občanské záložny v Písku a v srpnu 1872 povýšil na ředitele kanceláře této záložny. Dosáhl finanční stabilizace záložny a od roku 1874 byl jejím ředitelem, přičemž jím zůstal až roku 1920. Roku 1890 si záložna postavila nové sídlo. Přispíval do regionálního tisku, popularizoval meteorologii (v Písku zřídil meteorologickou stanici).[3]

V 70. letech 19. století se krátce zapojil do zemské politiky. V doplňovacích volbách v říjnu 1873 byl zvolen za Národní stranu (staročeskou) na Český zemský sněm v městské kurii (obvod Písek).[4] V rámci tehdejší politiky české pasivní rezistence ale křeslo nepřevzal, byl pro absenci zbaven mandátu. V doplňovacích volbách roku 1874 nekandidoval a místo něj byl do sněmu zvolen Lambert Hessler.[5]

Zemřel ve vysokém věku roku 1934. Byl pohřben na hřbitově u Nejsvětější Trojice v Písku.[3]

Příbuzenstvo

  • Bratr August Tonner (1823-1890), někdy uváděný s křestním jménem Augustin[6], byl veřejně činný právník, novinář, manažer a úředník.[7]
  • Bratr Emanuel Tonner (1839-1900) byl známý středoškolský profesor, ředitel obchodní akademie, spisovatel a politik.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ V rámci politiky pasivní rezistence se na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. ↑ SOA Třeboň, Matrika zemřelých Písek 66A, s. 137
  3. ↑ a b Home Aktuality Regionální výročí Září 2012 [online]. knih-pi.cz [cit. 2013-09-11]. Dostupné online. (česky) 
  4. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/2/stenprot/003schuz/s003001.htm
  5. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/3/stenprot/001schuz/s001003.htm
  6. ↑ Viz např. autoritní záznam v NK ČR
  7. ↑ August Tonner. Světozor. 1890-09-19, roč. 24, čís. 43, s. 507. Dostupné online [cit. 2013-09-11]. 
  8. ↑ …Emanuela Tonnera…. Národní listy. 1900-04-05, roč. 40, čís. 94, s. 6. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2013-09-11]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“