František Uhlíř (herec)

František Uhlíř
František Uhlíř (před r. 1927)
František Uhlíř (před r. 1927)
Narození19. prosince 1883
Slavkov u Brna
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. května 1926 (ve věku 42 let)
Moravská Ostrava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Uhlíř (19. prosince 1883 Slavkov u Brna[1] – 18. května 1926 Moravská Ostrava[2][pozn 1][3]) byl český herec, režisér a divadelní ředitel.

Život

Po absolvování obchodní akademie v Brně[4] byl krátce úředníkem, poté ředitelem Občanské záložny ve Slavkově u Brna (1898–1918).[5] S divadlem začínal v místním ochotnickém souboru (vedoucí, organizátor, herec, režisér),[6] v roce 1918 hostoval v Národním divadle v Brně.[4] Na doporučení Jindřicha Vodáka byl o rok později (1919) angažován prvním ředitelem nově konstituovaného NDMS Václavem Jiřikovským do zakladatelského souboru ostravské činohry.[4] Působil zde nejprve jako herec (vedle hlavního oboru externě též v operetě), režisér a příležitostný scénický výtvarník, po odchodu V. Jiřikovského do Brna (1923) stál v letech 1923–1925 v čele NDMS ve funkci ředitele[7] a šéfa činohry.[8]

Patřil k všestranným realistickým divadelním umělcům, blízké mu byly především molièrovské postavy (např. Orgon v Tartuffovi, 1921). Vynikl i v komediálním žánru (Pseudolus v Plautově Taškáři, 1921), často byl obsazován do rolí moudrých, rozvážných, blahobytných starých pánů, lidových dobráků a bonvivánů.[4] Vlastní herecké zkušeností využíval i při své režijní práci, k jeho kritiky i diváky oceňovaným inscenacím patřily Pirandellovo Štěpování (1923), Shakespearův Večer tříkrálový (1923)[6] a Vrchlického Námluvy Pelopovy s hudbou Zdeňka Fibicha (1925).[9]

V krátkém ředitelském období se snažil na základě vědomostí a zkušeností z předchozí profese vymanit NDMS z tíživé ekonomické situace, zajistit mu finanční rovnováhu a zároveň udržet na svou dobu poměrně vysokou uměleckou úroveň jeho souborů, nastolenou v éře Václava Jiřikovského. Přes veškerou snahu i vynaložené úsilí se však jeho záměry nepodařilo v plném rozsahu realizovat. V důsledku vážného onemocnění odešel v listopadu 1925 na zdravotní dovolenou, z níž se již do divadla nevrátil. K 1. únoru 1926 byl na vlastní žádost z funkce ředitelé uvolněn a 18. května téhož roku podlehl srdeční chorobě.[10][11]

Citát

„...František Uhlíř, který při nástupu do ředitelské funkce nerad rezignoval na svou velmi perspektivní hereckou kariéru, utopil mnoho fyzických a duševních sil v každodenní organizátorské dřině a v nekonečných zápasech s čísly, která po něho představovala umělecké i hospodářské jistoty ostravského divadla. Jeho typicky divadelní osud je jeden z mnoha: přes nepopiratelnou schopnost dobře se orientovat v ostravské divadelní situaci i v divadelních počtech ani on nepřekonal nerozbornou hráz hospodářských potíží a neudržel přitom uměleckou úroveň svého předchůdce.“
— Miloš Zbavitel[12]

Divadelní role v NDMS, výběr

  • 1919 F. Šrámek: Léto, Farář Hora, režie František Uhlíř
  • 1919 G. B. Shaw: Pygmalion, Profesor Higgins, režie Alexandr Kantor
  • 1919 G. Hauptmann: Bobří kožich, Motes, režie Jaroslav Sedláček
  • 1919 F. Sokol-Tůma: Staříček Holuša, Vojtiš Holuša, režie Alexandr Kantor
  • 1919 O. Wilde: Vějíř lady Windermeerové, Pan Dumby, režie Václav Jiřikovský
  • 1919 J. J. Kolár: Pražský žid, Starosta, režie Alexandr Kantor
  • 1920 L. N. Andrejev: Ten, který dostává políčky, Briquet, režie Karel Černý
  • 1920 A. Dvořák: Slovanské tance, Oddavatel, režie Achille Viscusi
  • 1920 F. F. Šamberk: Kulatý svět, Václav Samek, režie Alexandr Kantor
  • 1920 A. Dumas ml.: Dáma s kaméliemi, Saint Gaudens, režie Václav Jiřikovský
  • 1920 Robert de Fleurs, Gaston Arman de Caillavet: Král, Leloraine, režie Václav Jiřikovský
  • 1921 K. Čapek: R. U. R., Stavitel Alquist, režie Karel Černý
  • 1921 Molière: Tartuffe, Orgon, režie Václav Jiřikovský
  • 1921 F. F. Šamberk: Karel Havlíček Borovský, Dr. Lipanský, režie Josef Jeníček
  • 1921 Plautus: Taškář (Lišák Pseudolus), titulní role, režie Václav Jiřikovský
  • 1921 Molière: Ošálený manžel (Chudák manžel), Pán ze Sotenvillu, režie Václav Jiřikovský
  • 1922 Bratři Čapkové: Ze života hmyzu, Chrobák, režie Václav Jiřikovský
  • 1922 P.- A. C. de Beaumarchais: Figarova svatba, Almaviva, režie Alexandr Kantor
  • 1922 J. Zeyer, J. Suk: Radúz a Mahulena, Vratko, režie Václav Jiřikovský
  • 1922 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Kalafuna, režie Václav Jiřikovský
  • 1923 Molière: Amfitryon, Sosias, režie František Uhlíř
  • 1923 Arnošt Charvát: Handleř Binar, Štěpán Vavrečka, režie Václav Jiřikovský
  • 1923 R. Rolland: Danton, Robespierre, režie Karel Černý
  • 1923 J. Offenbach: Krásná Helena, Kalchas, režie Karel Kügler

Divadelní režie v NDMS, výběr

  • 1919 F. Šrámek: Léto
  • 1919 F. X. Svoboda: Poslední muž
  • 1922 A. T. Averčenko: Hra se smrtí
  • 1922 E. Rostand: Orlík
  • 1923 L. Pirandello: Štěpování
  • 1923 J. Hejda: Když kvete kapradí
  • 1923 Adolf Eisler, Ludwig Stark: Kauza král
  • 1923 Václav Hladík: Závrať
  • 1923 E. Rostand: Cyrano z Bergeracu
  • 1923 W. Shakespeare: Večer tříkrálový
  • 1923 Molière: Amfitryon
  • 1924 Nikolaj Nikolajevič Jevrejnov: Co je nejhlavnější
  • 1925 J. Vrchlický, Z. Fibich: Námluvy Pelopovy

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V literatuře uváděno též chybně datum úmrtí 17. května 1926, matriční záznam i dobové nekrology uvádějí 18. května 1926.

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ Zmíňka o úmrtí herce Frantička Uhlíře, Česká ročenka, Datum vydání 1927 str.545
  4. ↑ a b c d Biografický slovník Slezska a severní Moravy 7, s. 128.
  5. ↑ Ochotnické divadlo ve Slavkově 1867–1985 [online]. Portál Ve Slavkově.cz [cit. 2014-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-13. 
  6. ↑ a b Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 2, s. 457.
  7. ↑ Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999, s. 145 [dále Almanach].
  8. ↑ Almanach, s. 146.
  9. ↑ Miloš Zbavitel. Osm hereckých portrétů : Herci staré gardy ostravské činohry, s. 11.
  10. ↑ Miloš Zbavitel. Jiří Myron, s. 49–50.
  11. ↑ Ladislav Knotek. Národní divadlo moravskoslezské v Moravské Ostravě 1919–1929, s. 61–66.
  12. ↑ Miloš Zbavitel. Jiří Myron, s. 50.

Literatura

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 337, 338, 345.
  • František Uhlíř. In Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 7. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity, 1996. ISBN 80-7042-461-3. S. 128.
  • František Uhlíř. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 457.
  • KNOTEK, Ladislav. Národní divadlo moravskoslezské v Moravské Ostravě 1919–1929 . Moravská Ostrava : Spolek NDMS, 1929. 170 s. S. 44, 60, 61–66.
  • Kolektiv autorů. Almanach Národního divadla moravskoslezského : 1919–1999. Ostrava : Národní divadlo moravskoslezské, 1999. 175 s. ISBN 80-238-5261-2. S. 37, 145, 146.
  • Národní divadlo moravskoslezské. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 2. svazek : M–Ž. 2. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 575 s. ISBN 978-80-7464-387-3. S. 74, 75.
  • SÝKOROVÁ-ČÁPOVÁ, Eva; WEIMANN, Mojmír. 60 let Státního divadla v Ostravě. Ostrava : SDO, 1980. 407 s. S. 96.
  • ŠULEŘ, Oldřich; SÝKOROVÁ, Eva. 40 let ostravského divadla 1919–1959. Ostrava : Krajské nakladatelství, 1959. 371 s. S. 14, 158.
  • ZBAVITEL, Miloš: Jiří Myron. Ostrava : Profil, 1980. 235 s. S. 43, 47–52, 55, 58, 60, 61, 102, 141, 177, 178.
  • ZBAVITEL, Miloš. Osm hereckých portrétů : Herci staré gardy ostravské činohry. Ostrava : Profil, 1985. 251 s. S. 11, 31, 47, 97–99, 139, 196.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - František Uhlíř (herec).png
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 4.0
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - František Uhlíř (actor)