František Urban (malíř)

František Urban
malíř František Urban
Narození	15. července 1868 Karlín Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. března 1919 (ve věku 50 let) Královské Vinohrady Československo Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Povolání	malíř
Manžel(ka)	Marie Urbanová-Zahradnická
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Urban (15. července 1868 Karlín^[1] – 9. března 1919 Královské Vinohrady^[2])^[3] byl malíř náboženských, alegorických a symbolistních obrazů. V roce 1912 se stal dopisujícím členem ČAVU.

Po vyučení v libeňské továrně jako malíř porcelánu studoval v ateliéru Františka Ženíška na UMPRUM – dnes VŠUP Praha. Po absolutoriu zde byl do roku 1893 asistentem J. Dědiny.

František Urban měl za manželku Marii Zahradnickou-Urbanovou ^[4], která byla rovněž malířkou a v jejím díle převažovala malba květin. Oženil^[5] se s ní v roce 1898.

Pohřben je na Vyšehradském hřbitově^[6] (hrob 11B-54).

• zvítězil v soutěži na výzdobu oken chrámu sv. Ludmily v Praze s Adolfem Liebscherem
• 1897 provedl výzdobu votivních oken chrámu sv. Bartoloměje v Kutné Hoře
• 1898 výzdoba arciděkanského chrámu v Plzni
• chrám sv. Barbory a výmalba kaple ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře
• podílel se na výzdobě chrámů: kostel P. Marie v Bezdědicích, okres Beroun; děkanský kostel sv. Štěpána v Kouřimi; kaple sv. Václava a Vladislava v Kutné Hoře; bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (s manželkou Marií Urbanovou-Zahradnickou /1868–1945/) nástěnné a nástropní malby v letech 1900–1903, lunety v r. 1911
• v roce 1904 zvítězil v soutěži na oponu nově budovaného Smetanova domu v Litomyšli, o čtyři roky později maloval oponu do divadla v Pardubicích (shořela v r. 1931, kopii namaloval v r. 2002 V. Špale)
• v roce 1909 provedl za čtyři měsíce rozsáhlou výzdobu kostela Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě (Kutná Hora) spolu se svou ženou Marii Zahradnickou-Urbanovou
• ilustroval pohádky
• navrhl rakouskou stokorunu, akcie, diplomy a plakáty
• jeho díla jsou zastoupena ve sbírce Galerie moderního umění v Hradci Králové, do které se dostaly prostřednictvím biskupa Josefa Doubravy r. 1921.^[7]

• 
  František Urban – Madona v růžích, 1910. Sbírka biskupa ThDr. Josefa Doubravy, dnes Galerie moderního umění v Hradci Králové
• 
  František Urban – Anděl (1902)
• 
  František Urban – Legenda tříkrálová (1906)
• 
  František Urban – Mateřské štěstí
• 
  František Urban – Ražba mincí, Vlašský dvůr Kutná (1897)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Urban na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Urban
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Urban František 1868
• František Urban v informačním systému abART