František Valentin Stanke

František Valentin Stanke
Narození14. února 1734
Opava
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí25. prosince 1791 (ve věku 57 let)
Opava
Rakouské Slezsko
Povolánízvonař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Valentin Stanke (14. února 1734 Opava[1] – 25. prosince 1791 Opava) byl zvonař v Opavě.

Život

Syn z druhého manželství zvonaře Františka Stankeho (1694–1750) byl pokračovatelem zvonařské dynastie Stanků v Opavě v letech 1752–1791. Vyučil se zvonařství u svého otce a usadil se v Opavě po skončení tovaryšského vandru. Po smrti svého otce vedl jeho dílnu. V roce 1757 byl přijat za opavského měšťana. Zvonařskou dílnu v Židovské ulici čp. 68 rozšířil až k městským hradbám. Po jeho smrti vedla dílnu do roku 1798 jeho žena Magdaléna, která postoupila zvonařskou dílnu svému synovi Františku Mikuláši Stankemu až v roce 1798 v jeho 33 letech.[2][3]

Dílo

Opavská zvonařská dílna František Valentin Stanke (1734–1791)

Zvony lil od roku 1750 do 1791, po jeho smrti vedla dílnu jeho manželka Magdaléna. Z velkého počtu ulitých zvonů je známo asi 34 zvonů. Jeho zvony měly hladká profilovaná ucha, prázdná nápisová pole na čepci, rozměrné vlysy z visících palmet, v lalocích stylizované ornamenty, reliéfy ukazující ruky, světců. Plastická výzdoba obvykle pokrývala celý povrch zvonu. V Německu se dochovalo deset zvonů, které byly odlity pro Horní Slezsko a po rekvirování, kterou přečkaly, nebyly vráceny na původní místa.[2] Zvony dodával pro (neúplný seznam):

  • 1755 kaple Andělů strážných, Suché Lazce, průměr 36 cm, výška 28 cm nesl nápis: SV.JENE NEPOMUCKÝ, SVATÁ MARIA, SV.KRIŠTOFE ORODUJTE ZA NÁS. Za druhé světové války byl zazděn pod schody kaple a tak nebyl rekvírován.[4]
  • 1757 kostel sv. Archanděla Michaela, Hrozová, dva zvony. Větší byl přelit v roce 1806 jeho synem Františkem Mikulášem Stankem[5]
  • 1763 Štítina[2]
  • 1764 filiální kostel Nanebevzetí Panny Marie, Šilheřovice, tři zvony[6]
  • 1764 kostel Nejsvětější Trojice, Opavice, malý zvon[7]
  • 1767 Široký Brod[3]
  • 1766 kostel sv. Josefa, Hutisko (okr. Vsetín), váha zvonu dva centýře (asi 123,5 kg), nesl nápis: Jesus Nazarenus Rex Judeorum et verbum caro factum est et habitavit nobis.VnI InDIVIDVetrIno VIrgInI sIne Labe SaCrato et ECCLesIaHVtIsCensI anno PartVs VIrgineI qVatro nonas AVgVstI CoLLata a pIe obeVnte DIe sexta MaI GeorgIo Ktženek CoLono HVtIsCensI Per Franciscum Stanke Oppavia Anno 1766.[8] Zvon byl rekvírován během první světové války.[9]
  • 1766 kostel Prozřetelnosti Boží, Šenov, zvon s nápisem Svatá Maria a svatý Jane Nepomucký a dataci rokem 1766, rekvizice v první světové válce[10]
  • 1767 ? kostel sv. Jana Křtitele a sv. Barbory, Lukavec u Fulneku,[11]
  • 1768 Bílá Voda[3]
  • 1780 kostel sv. Jiří, Hošťálkovy nápis: IN HONOREM S: FRAN: XAVERI ET DONATI OLOMUCI A: D: 1780[12]
  • 1780 kostel sv. Valentina, Hlinka. Odlit v Opavě, zvon vysoký 25 cm (s korunkou 32 cm) průměr ve věnci 35,5 cm. Je zavěšen na koruně šesti uchy na boku zvonu je umístěn nápis: JOSEPH SCHEIDER DER ZEIT BAUINSPECTOR FRANTZ FOGT BAUVERWALTER. Na věnci mezi dvěma linkami obíhá nápis: PER FRANCISCVM STANKE OPPAVIAE  1780. Zvon přežil obě světové války.[13][14][15]
  • 1780 kostel sv. Martina, Krnov, hodinový cimbál se zvony o průměru 59 cm a 91 cm[12]
  • 1781 kostel sv. Martina, Krnov, po požáru v roce 1779 ulil čtyři nové zvony, které se nedochovaly. Čtvrtý zvon byl bez nápisu. Velký zvon, váha 886 kg, průměr 125 cm, nesl nápis: REFUSA POST INCENDIUM ET DEDICATAFUIT HAEC CAMPANA SALVATORI NOSTRO. SALVATOR MUNDI SALVA NOS ET A FULGURE, GRANDINE ET TEMPESTATE LIBERA NOS. HAEC CAMPANA A FRANCISCO STANKE OPAVIAE REFUSA EST 1781. Menší zvon, váha 517 kg, průměr 106 cm nesl nápis: SUB TUUM PRAESIDIUM CONFUGIMUS SANCTA DEI GENITRIX. REFUSA POST INCENDIUM ET DEDICATA FUIT HAEC CAMPANA HONORI B. M. V. HAEC CAMPANA A FRANCISCO STANKE OPAVIAE REFUSA EST 1781. Nejmenší zvon váha 283 kg, průměr 84 cm, nesl nápis: SSI JOANNES ET PAULE ORATE PRO NOBIS. HAEC CAMPANA A FRANCISCO STANKE OPAVIAE REFUSA EST ANNO 1781.[12]
  • 1783 Ondřejovice tři zvony[3]
  • 1784 farní kostel Povýšení sv. Kříže, Fryštát (Karviná-Fryštát) dva zvony, větší s nápisem: Honor Deo Patri et Filio atque Spiritus Sancto Beataeque Virgini Mariae Kolem okraje zvonu: Ohněm jsem byl roztaven a z milosti Boží mě odlil František Stanke v Opavě. Menší zvon: Refusa sub parocho et archipresbyterio Josepho Dostal per Leopold Fr. Stanke Olomucii[16]
  • 1784 Zlaté Hory[2]
  • 1788 Mikulovice[3]
  • 1789 Kobylá[3]
  • 1791 kostel Povýšení sv. Kříže, Město Libavá, hodinový cimbál[17]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele P. Marie – proboštství v Opavě
  2. ↑ a b c d Mlčák, Leoš. Zvony na Moravě a ve Slezsku. Vydání první. Olomouc: Kaligram (Studio Trinity, s.r.o.), 2014. 295 stran. ISBN 978-80-904847-2-6.
  3. ↑ a b c d e f Vlastivědné muzeum Jesenicka a Growka, Květoslav, ed. VII. svatováclavské česko-polsko-německé setkání v Jeseníku 2007: historický seminář na téma církevní život v dějinách Jesenicka: sborník referátů. Jeseník: Vlastivědné muzeum Jesenicka, 2007. 156 s. ISBN 978-80-86388-56-4.
  4. ↑ RUSEK, Karel. Historické fotografie kaple Andělů strážných Suché Lazce. Suché Lazce. 2003. Dostupné online [cit. 2017-03-06]. 
  5. ↑ LEDNICKÝ, Jan. HROZOVÁ - Kostel sv. Archanděla Michaela v Hrozové - Zvony kostela sv. Archanděla Michaela v Hrozové. www.kralovskystolec.estranky.cz [online]. Občanské sdružení Královský stolec, 2011 [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. ↑ ŠOMODI, Lenka. Obec Šilheřovice. silherovice.cz [online]. 2013-11-12 [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-20. 
  7. ↑ FAJKUS, Bohuslav. Červenec 2015, Kostel v Opavici. historickasekce.blog.cz [online]. 2015-07-06 [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-29. 
  8. ↑ Fojtovská rodina Křenků ze Solance. Karel Jan Malina - osobní stránky [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zpravodaj Hutisko-Solanec. S. 9. Zpravodaj Hutisko-Solanec [online]. Obes Hutisko-Solanec, 2016-12-01 [cit. 2017-03-01]. Roč. 12, s. 9. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  10. ↑ PASTRŇÁK, Milan. Obrazy z kroniky - Šenov - Šenovský kostel Prozřetelnosti Boží. www.obrazyzkroniky.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ Lukavecké kostelní zvony a jejich historie | lukavec.info. www.lukavec.info [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c NĚMČÍKOVÁ, Pavlína, Epigrafické památky Osoblažska a Krnovska, 2006 [cit.2017-03.01] Dostupné online
  13. ↑ Hlinka obec. www.obechlinka.cz [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné online. 
  14. ↑ Kostel sv. Valentina. Kostel sv. Valentina [online]. [cit. 2017-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-05. 
  15. ↑ LEDNICKÝ, Jan: Osud bývalého krnovského radničního zvonu v historických souvislostech. Sborník bruntálského muzea 2001, s. 78, 79.
  16. ↑ Hr. www.archives.cz [online]. [cit. 2017-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-10. 
  17. ↑ KREJČOVÁ, Jana. Město Libavá. Kapitola Zvony. POODŘÍ–časopis obyvatel horní Odry [online]. 2011 [cit. 2017-03-01]. Dostupné online. ISSN 1803-2338. [nedostupný zdroj]

Literatura

  • Indra, B.: Zvonaři v Olomouci od poloviny 17. do poloviny 19. století. In: Časopis Slezského muzea, série B, 27, 1978
  • Indra, B.: Zvony cizích zvonařů na severní Moravě a ve Slezsku od poloviny 17. do konce 19. století. Časopis Slezského muzea, série B, 28,1979
  • Mlčák, L.: Zvony olomouckého okresu, Olomouc, 1986

Související články

Média použitá na této stránce

Banner of the Holy Roman Emperor with Arms (1437-1493).svg
Autor: Sir Iain, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, with the arms of Austria.
Flag of the Austrian Silesia.svg
Flag of the Austrian Silesia