František Vejdovský

František Vejdovský
František Vejdovský (1884)
Narození	24. října 1849 Kouřim Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	4. prosince 1939 (ve věku 90 let) Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolání	entomolog, pedagog, zoolog, učitel, anatom, embryolog, vysokoškolský učitel a děkan
Zaměstnavatel	Univerzita Karlova
Ocenění	Čestný doktorát Masarykovy univerzity (1926)
Funkce	rektor Univerzity Karlovy (1912–1913) rektor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Vejdovský (24. října 1849 Kouřim^[1] – 4. prosince 1939 Praha^[2]) byl český zoolog, profesor na Karlově univerzitě.

Po studiu akademického gymnázia vystudoval filozofickou fakultu. Habilitoval se na české technice a později na univerzitě v Neapoli.

V roce 1884 byl jmenován mimořádným, v roce 1886 řádným profesorem srovnávací anatomie, v roce 1902 řádným profesorem zoologie a ředitelem zoologického ústavu. V letech 1895 a 1896 byl děkanem filozofické fakulty, v letech 1912 a 1913 rektorem Karlovy univerzity. Na odpočinek odešel v roce 1921.^[3]

Byl ženat s Josefinou, rozenou Švagrovskou (1856—??), sestrou mecenáše Augusta Švagrovského. Manželé Vejdovští měli dva syny.^[4]

Přednášel zoologii na Filosofické fakultě, kde se tehdy přírodní vědy studovaly. Zabýval se především bezobratlými živočichy. Jako první na světě popsal kmen vodních nitkovitých živočichů – strunovců.^[5]

Mezi jeho žáky patřil i zakladatel pražské Zoo Jiří Janda, který byl v letech 1889–1893 i jeho asistentem a demonstrátorem.^[5]

Odborné publikace vydával František Vejdovský v češtině i v němčině.

• Příspěvky k biologii Bonellie (Bonellia viridis Rol.) (V Praze, Nákladem přírodovědeckého klubu, 1879)
• O bakteriích (rozprava, V Praze, J. Otto, 1882)
• Živočišné organismy studničných vod v Praze, skoumání Fr. Vejdovského (V Praze, F. Vejdovský  V komisi knihkupectví Františka Řivnáče, 1882)
• Zrání, oplození a rýhování vajíčka (V Praze, Nákladem Jubilejního fondu král. české společnosti nauk, 1887)
• O tření mihule (Petromyzon Planeri) (V Praze, Nákladem Kralovské české společnosti nauk, V kommissi u Fr. Řivnáče, 1893)
• Příspěvek k dějinám české literatury biologické (V Praze, vl. nákl., 1898)
• Zoologie všeobecná i soustavná. Díl I, Zoologie všeobecná (V Praze, J. Otto, 1898)
• K ústrojnosti a vývoji bakterií (Praha, Král. čes. společ. nauk, 1901)
• Morfologie tzv. žlázy tykadlové a skořápečné (Praha : Král. čes. společ. nauk, 1901)
• Nové zprávy o ústrojnosti bakterií ... zvláště o jádru a jeho dělení (Praha, Král. čes. společ. nauk, 1903)
• O původu a osudech tzv. jádra žloutkového (č. jádra Balbianiho) a významu centriol při umělé parthenogenesi (Praha : Král. čes. společ. nauk, 1904)
• O významu mesenchymových myoblastů intravasálných (Praha, Král. čes. společ. nauk, 1904)
• O zvláštním případu fagocytosy (Praha, Král. čes. společ. nauk, 1904)
• Podélná kopulace chromosomů jakožto podklad pro analysi jádra buněčného (Praha, Král. čes. společ. nauk, 1908)
• Nález monosomu u ssavců (Praha, Král. čes. společ. nauk, 1909)
• Možno-li mitochondrie vykládati za hmotu dědivou? (Praha, Král. čes. společ. nauk, 1911)
• O dvou záhadách biologických (přednáška při příležitosti rektorské instalace, V Praze, Akademický senát čes. university, 1913)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Vejdovský na Wikimedia Commons
• Autor František Vejdovský ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Vejdovský

• František Vejdovský 150. výročí narození, 60. výročí úmrtí Archivováno 10. 6. 2020 na Wayback Machine.