František Vetešník

Veledůstojný pán František Matějovič Vetešník
František Matějovič Vetešník
Církev	římskokatolická
Diecéze	litoměřická
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	1808
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	kaplan v Mcelích (1808–?) farář v Dolním Bousově (?–1819) farář v Markvarticích (1819–1838) děkan v Sobotce (1838–1850)
Osobní údaje
Datum narození	1. listopadu 1784
Místo narození	Jizerní Vtelno České království České království
Datum úmrtí	19. ledna 1850 (ve věku 65 let)
Místo úmrtí	Sobotka Rakouské císařství Rakouské císařství
Vyznání	římskokatolické
Povolání	Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Matějovič Vetešník (1. listopadu 1784, Jizerní Vtelno^[1] – 19. ledna 1850 Sobotka) byl český římskokatolický kněz litoměřické diecéze, děkan v Sobotce, národní buditel a obrozenec, autor básní a povídek, překladatel, člen Matice české a Muzea království Českého.

Rodák z Jizerního Vtelna byl na kněze vysvěcen v roce 1808. Jako kaplan působil od roku 1808 v Mcelích. Jako farář po odchodu z Mcel až do roku 1819 působil v Dolním Bousově. Od roku 1819 byl farářem v Markvarticích. V roce 1838 byl ustanoven děkanem v Sobotce.

V mládí přilnul s láskou k mateřskému jazyku a pracoval všemožně pro vzkříšení a zvelebení českého jazyka a literatury. Překládal z ruštiny, polštiny, němčiny, francouzštiny, angličtiny. Psal básně a články do časopisů pro katolické duchovenstvo. Byl rusofilem s marnou důvěrou a nadějí na pomoc z východu. Kromě jazykovědy (jazykozpytu), zabýval se historií, rodopisem a místopisem. Pilně a nezištně spolupracoval s Josefem Jungmannem na Českoněmeckém slovníku. Setkával se kromě Jungmanna i s dalšími buditeli – Antonínem Markem farářem v Libuni a jičínským profesorem Františkem Šírem. Setkání se odehrávala nejčastěji na faře v Libuni, kam časem přicházelo mnoho významných obrozeneckých osobností z širokého okolí. Patřil mezi zakladatele Matice české a Dědictví sv. Jana Nepomuckého.

Jako milovník knih založil již v Markvarticích ve škole pozoruhodnou knihovnu. V době svého působení v Sobotce umístil svou rozsáhlou knihovnu v kostelní věži, kde pak trávil celé dny. Po jeho smrti byla tato knihovna věnována veřejné sobotecké knihovně, která spolu s dalšími knižními dary při sloučení v roce 1897 čítala 1718 svazků.

Na věži zámečku Humprecht u Sobotky je umístěn půlměsíc. S nápadem dát na věž zámečku Humprecht půlměsíc přišel katolický děkan František Matějovič Vetešník. Do té doby byl na špici zámku dvouramenný železný kříž. V roce 1829 během oprav střechy požádal Vetešník tehdejšího majitele panství, aby kříž na paměť diplomatických úspěchů Černínů nad Turky nahradil tureckým půlměsícem. A tento nápad byl realizován.^[2]

Psal příležitostné básně, vlasteneckou a reflexní lyriku. Napsal rozvleklou baladu Hněvsa z Stránova o střetu raného křesťanství s pohanstvím.

Přízvučně a rýmovaně přeložil 18. údu II. knihy Horatiovy;^[3] dále slova „columnas ultima recisas Africa” v Puchmajerově duchu: „náčin z růženého Fernambuku”.^[4]

Jeho rukopisy (poezie, poznámky, výpisky) z let 1811-1848, spolu s korespondencí s Josefem Jungmannem, Antonínem Markem, Františkem Šírem a dalšími jsou deponovány v Památníku národního písemnictví, ve Státním okresním archivu v Jičíně a v Děkanském úřadě v Sobotce.

• PETERA V.: Géniové církve a vlasti, Praha 1964
• BÍLEK K.: František Matějovič Vetešník, Praha 1975

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Vetešník na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Vetešník
• František Vetešník v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
• Portrét Františka Vetešníka Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.
• František Vetešník na společném listu Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
• Fond Františka Vetešníka v Památníku národního písemnictví^{[nedostupný zdroj]}
• Historie knihovny v Sobotce
• Městská knihovna v Sobotce
• Knihovna Jičín - František Vetešník
• Historický kalendář