František Vlček (kněz)
Msgre. ThDr. František Vlček | |
---|---|
Generální vikář litoměřické diecéze | |
František Vlček | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Předchůdce | Franz Wagner (pro Němce); Josef Kuška (pro Čechy) |
Nástupce | Eduard Oliva |
Znak | (c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5 |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 12. března 1927 |
Osobní údaje | |
Datum narození | 20. března 1903 |
Místo narození | Turnov, Rakousko-Uhersko |
Datum úmrtí | 12. listopadu 1989 (ve věku 86 let) |
Místo úmrtí | Hradec Králové, Československo |
Místo pohřbení | Hřbitov v Hrušticích u Turnova |
Povolání | římskokatolický duchovní |
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Vlček (20. března 1903 Turnov – 12. listopadu 1989 Hradec Králové) byl český římskokatolický kněz a v letech 1947 až 1950 generální vikář litoměřické diecéze. V letech 1953 až 1960 byl vězněn komunistickým režimem.
Život
Pocházel z rodiny poštovního úředníka. Vystudoval gymnázium v Praze (1913-1921) a poté teologii v Praze a v Římě. Po kněžském svěcení 12. března 1927 byl ustanoven kaplanem ve Velelibech, odkud byl roku 1928 přeložen do Libochovic. V roce 1934 se stal administrátorem farnosti Krnsko a později tamějším farářem. Od 1. října 1947 začal působit jako duchovní správce ve farnosti u katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích; v témže roce byl jmenován generálním vikářem litoměřické diecéze, jímž zůstal až do roku 1950, kdy byl na nátlak Státního úřadu pro věci církevní nahrazen Eduardem Olivou. Poté působil jako administrátor děkanství v Rovensku pod Troskami. Dne 15. ledna 1953 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu s biskupem Trochtou a dalšími duchovními nepohodlnými komunistickému režimu (např. Františkem Rabasem – 2. generálním vikářem litoměřické diecéze) odsouzen k trestu odnětí svobody[1] na 15 let a vedlejším trestům. Z vězení byl propuštěn v roce 1960. Po propuštění se odstěhoval ke svým známým do Bělé u Turnova. Nemohl působit v duchovní správě. Zaměstnání našel jako dělník ve Šlechtitelské stanici v Turnově. Později se přestěhoval do Hradce Králové. Pohřben byl po mši svaté, v kostele Narození Panny Marie v Turnově, do hrobu rodičů na místním hruštickém hřbitově.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Vlček na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ AMV, a. č. V-2309 MV, Štěpán Trochta a spol. – vyšetřovací svazek
Literatura
- Acta Curiae Litomericensis 10/1990, Litoměřice, 1990, str. 56.
- Katalog litoměřické diecéze AD 1997, Biskupství litoměřické, Litoměřice, 1997.
- SECURITAS IMPERII 11, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha, 2005, ISBN 80-86621-16-2, str. 132.
Předchůdce: Vojtěch Bitterlich | Duchovní správce katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích František Vlček 1947 – 1953 | Nástupce: Josef Poul |
Předchůdce: Franz Wagner (pro Němce); Josef Kuška (pro Čechy) | Generální vikář litoměřické diecéze František Vlček; František Rabas 1947 – 1950 | Nástupce: Eduard Oliva (ve funkci kapitulního vikáře) |
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Ivoš Navrátil, Licence: CC BY-SA 4.0
Podobenka generálního vikáře Litoměřické diecéze Msgr. ThDr. Františka Vlčka
Autor: Martin Davídek, Licence: CC BY-SA 4.0
Mons. František Vlček, Krnsko - pamětní deska v kostele sv. Jiří