František Vodsloň

František Vodsloň
(Zari68)Frantisek Voclon.jpg
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1954
Poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1968
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1969
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození16. března 1906
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. května 2002
Praha
ČeskoČesko Česko
Profesepolitik, poslanec a disident
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Vodsloň (16. března 1906 Praha5. května 2002 Praha) byl český a československý poúnorový politik Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění, který po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa patřil mezi jediné čtyři poslance parlamentu, kteří odmítli hlasovat pro přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR. Za normalizace byl činný v disentu a signatář Charty 77.

Biografie

Do KSČ vstoupil v roce 1928. Za druhé světové války se zapojil do domácího odboje. V roce 1940 byl zatčen, odsouzen k trestu smrti za velezradu Říše, později vězněn v káznici v Bayreuthu.

Po válce zastával četné stranické a státní funkce. Roku 1948 se uvádí jako zemědělský tajemník KSČ, bytem Praha.[1] VIII. sjezd KSČ ho zvolil náhradníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. IX. sjezd KSČ ho ve funkci náhradníka potvrdil. Členem ÚV KSČ se stal na celostátní konferenci KSČ v prosinci 1952. Ve funkci člena ÚV KSČ ho pak potvrdil X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ a také Vysočanský sjezd KSČ po srpnové okupaci v roce 1968.[2] V letech 19531957 byl předsedou Krajského národního výboru v Praze. V letech 19571967 předsedou ÚV ČSTV a současně Československého olympijského výboru.

Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha-venkov. V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1954. Znovu se v nejvyšším zákonodárném sboru objevil po volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj, podílel se na projednání ústavy ČSSR v roce 1960). Mandát získal i ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[3][4][5]

V říjnu 1968 patřil po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa mezi čtyři poslance parlamentu, kteří odmítli hlasovat pro přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR.[6]

Po federalizaci Československa ještě usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. 16. října 1969 byl ale zbaven poslaneckého mandátu.[7] Musel opustit všechny veřejné funkce a již 30. května 1969 byl vyloučen z KSČ.[2] Za normalizace byl aktivní v disentu a patřil mezi signatáře Charty 77.

Odkazy

Reference

  1. Naše pravda, 12. 5. 1948, s. 2.
  2. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-20]. Dostupné online. 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-20]. Dostupné online. 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-20]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-20]. Dostupné online. 
  6. Ondřej Kundra. Čtyři Češi proti Brežněvovi. Zapomenutý příběh poslanců, kteří se postavili okupaci. Respekt. Září 2013, roč. XXIV, čís. 37, s. 19–22. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(Zari68)Frantisek Voclon.jpg
František Vodsloň