František Vodsloň
František Vodsloň | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1948 – 1954 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
Ve funkci: 1960 – 1968 | |
Poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1969 – 1969 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 16. března 1906 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 5. května 2002 Praha Česko |
Profese | politik, poslanec a disident |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Vodsloň (16. března 1906 Praha – 5. května 2002 Praha) byl český a československý poúnorový politik Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění, který po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa patřil mezi jediné čtyři poslance parlamentu, kteří odmítli hlasovat pro přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR. Za normalizace byl činný v disentu a signatář Charty 77.
Biografie
Do KSČ vstoupil v roce 1928. Za druhé světové války se zapojil do domácího odboje. V roce 1940 byl zatčen, odsouzen k trestu smrti za velezradu Říše, později vězněn v káznici v Bayreuthu.
Po válce zastával četné stranické a státní funkce. Roku 1948 se uvádí jako zemědělský tajemník KSČ, bytem Praha.[1] VIII. sjezd KSČ ho zvolil náhradníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. IX. sjezd KSČ ho ve funkci náhradníka potvrdil. Členem ÚV KSČ se stal na celostátní konferenci KSČ v prosinci 1952. Ve funkci člena ÚV KSČ ho pak potvrdil X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ a také Vysočanský sjezd KSČ po srpnové okupaci v roce 1968.[2] V letech 1953 – 1957 byl předsedou Krajského národního výboru v Praze. V letech 1957 – 1967 předsedou ÚV ČSTV a současně Československého olympijského výboru.
Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha-venkov. V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1954. Znovu se v nejvyšším zákonodárném sboru objevil po volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj, podílel se na projednání ústavy ČSSR v roce 1960). Mandát získal i ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[3][4][5]
V říjnu 1968 patřil po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa mezi čtyři poslance parlamentu, kteří odmítli hlasovat pro přijetí smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR.[6]
Po federalizaci Československa ještě usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění. 16. října 1969 byl ale zbaven poslaneckého mandátu.[7] Musel opustit všechny veřejné funkce a již 30. května 1969 byl vyloučen z KSČ.[2] Za normalizace byl aktivní v disentu a patřil mezi signatáře Charty 77.
Odkazy
Reference
- ↑ Naše pravda, 12. 5. 1948, s. 2.
- ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-20]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-20]. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Kundra. Čtyři Češi proti Brežněvovi. Zapomenutý příběh poslanců, kteří se postavili okupaci. Respekt. Září 2013, roč. XXIV, čís. 37, s. 19–22.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Vodsloň
- František Vodsloň v parlamentu
- Totalita.cz
- Stránky Českého Olympijského výboru (archiv)
- František Vodsloň v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Vodsloň