František Wald

Prof. PhDr. František Wald
Prof. PhDr. František Wald
Prof. PhDr. František Wald
Narození9. ledna 1861
Brandýsek Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. října 1930 (ve věku 69 let)
Moravská Ostrava ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Povoláníchemik, pedagog a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelČeské vysoké učení technické v Praze
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Wald (9. ledna 1861 Brandýsek[1]19. října 1930 Moravská Ostrava) byl vysokoškolský pedagog, profesor teoretické a fyzikální chemie a chemické metalurgie. V roce 1919–1920 byl zvolen rektorem ČVUT.

Život

František Wald, busta na Vinohradech, Na Smetance 1073/2

Narodil se v hornické kolonii na Brandýsku v domě čp. 33 v německé rodině mistra železničních dílen Gottlieba Walda, který pocházel ze Saské Kamenice.[1] V roce 1866 se rodina přestěhovala z Brandýska do Kladna. Navštěvoval českou obecnou školu. Na doporučení svého učitele Josefa Hálka pak pokračoval na české a později na německé reálce v Mikulandské ulici v Praze. Po smrti otce získal od Státních drah stipendium. Po maturitě studoval chemii na české i na německé technice v Praze.

Ve dvaadvaceti letech se oženil s Josefou Radkovskou. Jejich syn František Wald mladší byl v dospělosti rovněž významným chemikem-metalurgem. Kromě syna Františka (1886 – 1975) měl další děti: Ing. Jindřicha Josefa (1884 – 1929), Ing. Emila Antonína (1885 – 1955), Marii (1887 – zemřela při porodu), MUDr. Josefu (1890 – 1928, provdanou Schmidtovou) a nejmladšího Bohuslava (1896 – 1945).

Po studijních cestách po Německu pracoval v letech 1882–1908 jako chemik a později jako vedoucí chemik kladenských železáren. Byl ve svém oboru úspěšný, stanovil nové analytické postupy, přihlásil několik patentů. Vnitřně jej ale tato práce zcela nenaplňovala a proto se ve volném čase zabýval teoretickými základy chemie. Studoval soudobé odborné časopisy (Zeitschrift für physikalische Chemie, Annalen der Naturphilosophie) a v roce 1887 si začal dopisovat s předním německým chemikem Wilhelmem Ostwaldem. V jeho časopisu Zeitschrift für physikalische Chemie publikoval v roce 1887 svou první odbornou práci Über den zweiten Hauptsatz (O druhém termodynamickém zákonu; druhá část vyšla tamtéž v roce 1888). Od roku 1889 si Wald dopisoval s tehdejším profesorem teoretické fyziky na pražské německé technice, Ernstem Machem. Dále vedl korespondenci s francouzským fyzikem a teoretikem Pierrem Duhemem (od roku 1892), který uvádí Waldovy práce do francouzského odborného tisku. Od roku 1895 si Wald píše i s americkým chemikem Josiah Willard Gibbsem, autorem pojmu chemických fází. Spolupracoval rovněž s Stanisławem Natansonem a Augustynem Wróblewskim z Jagellonské univerzity v Krakově.

V roce 1908 byl jmenován profesorem teoretické a fyzikální chemie na ČVUT. Současně se stal ředitelem 2. ústavu anorganické chemie. V roce 1919–1920 byl zvolen rektorem ČVUT. Na ČVUT ale nezaložil vlastní školu. Dále měl problémy s hospodářstvím školy, neboť jeden z jeho asistentů rozkrádal vzácné kovy. Asistent byl dopaden a odsouzen, profesor Wald ale musel uhradit vzniklou škodu.

V roce 1928 ho postihla mozková mrtvice. Přestěhoval se ke svému synovi do Ostravy a zde v roce 1930 zemřel.

Dílo

„Dílo prof. Františka Walda je klasickou vzorovou ukázkou ryzího exaktního myšlení. Do jaké míry bude – byť i daleko v budoucnu – přece jen schopno vyústit v nová pojetí chemického dění přenechejme budoucnosti. Neboť – jak ve své klasické studii o struktuře vědeckých revolucí napsal Thomas S. Kuhn – historie dějin vědy dokazuje, že žádná paradigmata nejsou věčná a po čase že přece jen padají“. Dr. Ing.Milan Wald, CSc. Zabýval se analytickou chemií, fyzikální chemií a metalurgií. V oblasti teoretické chemie mu vadilo neadekvátní zdůrazňování významu induktivních postupů myšlení.[2] Odmítl atomovou teorii britského chemika Johna Daltona pro její hypotetičnost. Byl ovlivněn empiriokriticismem Ernsta Macha. Přejal Gibbsovu teorii fází, kterou rozpracoval do svého nejvýznamnějšího díla Chemie fází (1918).

První verzi své aprioristické deduktivní teorie založil na složité soustavě parciálních lineárních diferenciálních rovnic. Druhou pak opřel o matematický aparát vyšší algebry (soustavy lineárních homogenních rovnic, matice a determinanty). Třetí verze jeho teorie je založena na principech polydimenziální geometrie.[3]

Po komunistickém puči v roce 1948 byla jakákoliv zmínka o jeho vědecké práci z ideologicko-filozofických důvodů potlačena. V současnosti je dílo Františka Walda stále inspirativní v oblasti metodologie vědeckých experimentů, poměru induktivních a deduktivních metod a používání matematického modelování. Polydimenziální geometrie se dnes používá pro počítačovou simulaci chemických procesů.

Spisy

  • O směru samočinných lučebných reakcí, Praha : Česká akademie císaře F. Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1892
  • Die chemischen Proportionen, 2 díly, Lipsko : Engelmann, 1897,
  • Experiment a theorie v chemii, Praha : Královská česká společnost nauk, 1909
  • Chemie fasí (Chemie fází), Praha : Česká akademie věd a umění, 1918
  • Chemie fasí : Chemie der Phasen, 2. vydání, Praha : Karolinum, 2004, ISBN 80-246-0961-4 (česky, německy)
  • Essays 1891-1929 : philosophy of chemistry, editor Klaus Ruthenberg, Praha : Wald Press, 2009, ISBN 978-80-903931-6-5, (anglicky)

Bibliografie vědeckých prací Prof. F. Walda (tištěných i v rukopisech)

Uspořádání Fr. W. jun. z roku 1958

1881

  • Studie über Energie produzierende chemische Prozesse. Sitzungsber. Akad. Wiss. Wien, II. Abt., 83, 504-24.

1883

  • Versuch den Cokes-Verbrauch pro 100 K Roheisen zu berechnen aus einer Gichtgasanalyse, Möllers nebst Kalkzuschlag u bek. Zusammens. des Roheisens (nepublikována).

1884

  • Beiträge zur Theorie der Gase (nepubl.)

1885

  • Dissotiation u. Elektromotorische Kraft (nepubl.)
  • Die lebendige Kraft im Stomkreise (nepubl.)
  • Graphische Darstellung der in Amalienschacht angestellten Wetter-untersuchungen (nepubl.)

1886

  • Studie über den Hochofen (nepubl.)

1887

  • Zur Theorie der chemischen Gleichtgewichtszustände. Z. physikal. Chem. 1, 299-300.
  • Über den zweiten Hauptsatz der mechanischen Wärmetheorie. I. Z. physikal. Chem. 1, 408-15.

1888

  • Über den zweiten Hauptsatz der mechanischen Wärmetheorie. II. Z. physikal. Chem. 2, 523-30.
  • O druhé větě mechanické theorie tepla I. Chem. listy 12, 169-79.
  • O grafickém výpočtu chemických rozborů. Chem. listy 12, 201-3.

1889

  • O druhé větě mechanické teorie tepla. II. Chem. listy 13, 141-150.
  • Ein Beitrag zur Theorie der Krystallisation. Z. physikal. Chem. 3, 572-87.
  • Die Energie und ihre Entwertung. Verlag Wilh. Engelmann, Leipzig, pp. 105.
  • Příspěvek k theorii krystalizace. Chem listy 13, 233-40, 265-72. Věstník král. české společnosti nauk, 271-287.

1890

  • Bessemerův pochod. Ottův Slovník n. sv. III, str. 890-892.
  • Bessemerování olova. Časopis pro prům. chem., roč. 2, 336-337.

1891

  • Hypothesa o dissociaci elektrolytů. Chem. listy 15, 10-17.
  • Pokroky v železářství. Chem. listy 15, 128-31.
  • O energii tepelné a mechanické při lučebných pochodech. Chem. listy 15, 228-30.
  • Sušení látek hygroskopických. Chem. listy 15, 240-241.
  • Notiz über die Adhäsion beim Gefrierpunke. Z. physikal. Chem. 7, 514-17.
  • Der Energieinhalt und seine Rolle in Chemie und Physik. (Bemerkungen zum gleichnamigen Aufsatz des H. Wilh. Meyerhoffer.) Z. physikal. Chem. 8, 272-77.
  • O směru samočinných lučebných reakcí. Rozpr. České Akademie S II, tř. 1. 873-79, Chem. listy 17, 113-20.
  • O energii tepelné a mechanické. Refer.
  • Výroba železa na Kladně. Stručný popis železáren Kladenských. XIV. Výr. zpráva českých měšťanských a obchodních škol za šk. rok 1890/91.
  • Účastenství m. š. na Kladně na zemské jub. výstavě v Praze 1891. XIV. Výr. zpráva českých měšťanských a obchodních škol na Kladně.

1892

  • Z nauky o energii. Živa 1892, str. 267-273.
  • Vylučování síry ze surového železa. Chem. listy 16, 91-93.
  • Redukce železné rudy nučické. Chem. listy 16, 149-153.
  • O aluminiu. I. Chem. listy 16, 331-36, 365-70.
  • Výnos Thomas-Gilchristových patentů na odfosforování železa. Č. pro chem. pr. 1892, str. 400-401.
  • Zavedení původní jodometrické Mn-methody F. Walda v Kladně.

1893

  • O aluminiu. II. Chem. listy 17, 17-23.
  • Konstruktivní novinky ve stavbě vysokých pecí. Č. p. prům. chemický 1903, str. 27-28.
  • Zákon Avogadrův (nepubl. Viz Dopis sekr. Raýmanovi).
  • Davyho kahanec. Ottův Slovník naučný, písm. D.

1894

  • Genesis zákonů stoechiometrických. I. Chem. listy 18, 2-4, 34-36, 54-55, 70-72.

1895

  • Jednotnost látky a zákony stoechiometrické (nepubl.)
  • Methode zur Kohlenstoffgestimmung im Eisen, besonders weichstem Flusseisen. (publik. v ČSAV (1961) Fr. Waldem jun.
  • Genesis zákonů stoechiometrických. II. Nástin theorie obecné. Chem. listy 19, 253-55.
  • Die Genesis der stöchiometrischen Grundgesetze. I. Z. pyhsikal. Chem. 18, 337-75.

1896

  • Die Genesis der stöchiometrischen Grundgesetze. II. Z. pyhsikal. Chem. 19, 607-24
  • Gibbsovo pravidlo. Chem. listy 20, 96-99, 115-18.
  • Chemistry and its Laws. J. physical. Chem. 1, 21-33.

1897

  • Lučebné proporce. I. Chem. listy 21, 83-86, 101-04, 127-30.
  • Lučebné proporce. II. Chem. listy 21, 66-68, 193-95, 233-35
  • Die chemischen Proportionen. I. Z. physikal. Chem. 22, 253-67.
  • Die chemischen Proportionen. II. Z. physikal. Chem. 23, 78-89.
  • Phasenregel und physikalische Eigenschaften chemischer Verbindungen. Z. physikal. Chem. 24, 315-24.
  • Notiz über eine sehr merkwürdige Erscheinung. Z. physikal. Chem. 24, 509-12.
  • Elementare chemische Betrachtungen. Z. physikal. Chem. 24, 633-50.

1898

  • Elementárné úvahy lučebné. Chem. listy 22, 161-65.
  • Verbindung und Substitution. Z. physikal. Chem. 25, 525-35.
  • Die rechnerischen Grunlagen der Valenztheorie. Z. physikal. Chem. 26, 77-95.

1899

  • Was ist ein chemisches Individuum. Z. physikal. Chem. 28, 13-16.
  • Výroba železa surového. Technický průvodce.

1900

  • Jak vzniká pojem lučebné součásti. Chem. listy 24, 220-24, 241-44.
  • Étude critique sur les principaux concepts fondamentaux de la chimie. Bibliothèque du Congrès internat. de Philosophie. Paris. III. Logique et Histoire des Sciences, 545-93.

1901

  • O kruzích reakčních. Chem. listy 25, 7-11.
  • Theoréma o rozmanitosti fází dokonale analytičných. Chem. listy 25, 89-93, 113-117.
  • Idealism a materialism v přírodní vědě. Naše doba 8, 721-28, 801-09.
  • Úvahy o theorii chemických operací. Chem. listy 26, 1-4, 25-29, 31-34.
  • Kritische Studie über die wichtigsten chemischen Grudbegriffe. Ann. d. Naturphilosophie 1, 15-19, 182-216.
  • Über einen alten Denkfehler in der Chemie. Ann. d. Naturphilosophie 1, 470-72.

1903

  • Über die Mannigfaltigkeit chemischer Erscheinungen. Ann. d. Naturphilosophie 2, 108-32.
  • Neuer Apparat zur Sauerstoffbestimmung im Eisen und anderen Metallen mittels Wasserstoff. Chem.-Ztg. 27, 1, 588, Stahl und Eisen 23, 847.
  • Odpověď Baunerovi (Hic Rhodus) Č. 1. č.

1904

  • Neue Ableitung der Gibbsschen Phasenregel. Ann. d. Naturphilosophie 3, 283-93.

1905

  • O poměru přírodních věd k filosofii jinde a u nás. Přehled 3, 33-34.
  • Ethika naší přírodovědecké literatury. Přehled 3, 162-64.
  • Ještě slovo o ethice naší přírodovědecké literatury. Přehed 3, 350-51.

1906

  • Bausteine zu einer neuen chemische Theorie.  Ann. d. Naturphilosophie 5, 271-91.
  • Sind die stöchiometrischen Gesetze ohne Atomphypothese verständlich? I. Chem.-Ztg. 30, 963-64, 978-79.

1907

  • Dmitrij Invanovič Mendělejev. Přehled 5, 435-37.
  • Marcelin Pièrre Eugène Berthelot. Přehled 5, 495-97.
  • Das nächste Problem der Chemie. Ann. d. Naturphilosophie 6, 1-15.
  • Nochmals über das nächste Problem der Chemie. Antwort an Hernn Prof. Nasini. Ann. d. Naturphilosophie 6, 229-40.
  • Sind die stöchiometrischen Gesetze ohne Atomphypothese verständlich? II. Chem.-Ztg. 31, 756-58, 769-70.
  • Poměr věd přírodních k mathematice. Přehled 6, 7-8, 36-37.
  • Über Atomgewichts-Fragen. Ch. Ztg. Mai 1907 (Brauner).

1908

  • Sind die stöchiometrischen Gesetze ohne Atomhypothese verständlich? III. Chem-Ztg. 32, 299-301, 1249-50, 1276-79.
  • Über die Ableitung stöchiometrischer Gesetze. Z. physikal. Chem. 63, 307-24.
  • Neue Betrachtungsweise chemischer Vorgänge. Z. öst. Ing. u. Arch.-Ver. 60, 321-23, 337-41.

1909

  • Mathematische Beschreibung chemischer Vorgänge. Ann. d. Naturphilosophie 8, 214-65.
  • Chemie a mathematika. Chem. listy 3, 281-88.
  • Experiment a theorie v chemii. Chem. listy 3, 358-63, 408-16. Věstník král. české spol. nauk, tř. mat.-přír., IX, 1-24.

1910

  • Cizopasná pavěda. Přehled IX, 105-108.

1911

  • Julius Stosklasa I., II, II., IV. a doslov. (Přehled X a XI).

1914

  • Zapomenutý problém chemické theorie. Chem. listy 8, 277-79.

1916

  • Nová soustava chemických vědomostí. Chem. listy 10, 67-76.
  • Geometrie polydimensionální ve službách chemie, 16 stran (nepubl.)
  • Koncept I z 30/9 16 „Nová soustava osová proměnlivých jakostí fasí“ (nepubl.).
  • Přednášky z metalurgie Prof. Walda (skripta ČVUT).

1918

  • Chemie fasí. Vydala Česká akademie věd a umění. Pp. 1-72.1919
  • Chemie fasí. Nové Atheneum I. 21-32

1920

  • Ještě o chemii a zázracích. N. listy 1920, 18.3.
  • L. Dubreuil: Calcul du nombre des constituants indépendents d’un systém du corps. Soc. chem. 4e sér. T. XXVII, 1920, 5g 809.

1921

  • Quelques réflexions sur le mémoire de M. Louis Dubreuil. Bull. Soc. chim. (4), 29, 266-71.
  • Einsteinova Theorie snadno a rychle. Venkov 15. 9. 1921, 126.
  • O tendenčním nekrologním Amende.
  • Přípis FW v Tribuně: Šedesátiny prof. Walda.

1924

  • Soudy a geometrie. N. politika 7. VI. 1924.

1929

  • Základy theorie chemických operací. Sborník přírodovědecký II. tř. České akademie věd a umění 6, pp. 13.
  • Angl. překlad Ant. Šimka: Foundations of a Theory of chem. oper., v Collection III., No. 1-2, 1931 of Czechoslovak Chem. Communic.
  • Popisy Waldových analytických metod jsou uvedeny ve stati prof. F. Čůty: František Wald jako analytik. Chem. listy, 70 (1976), 950-963.

Analýzou teorií Františka Walda se zabývali následující autoři

(dle J. Pinkavy 1987)

  • Bodländer: Wald, Die Chemischen Proportionen, Chemisches Zentralblatt, 1897, 739.
  • J. Mašín, E. Votoček: Poznámky ke článku Úvahy o teorii chemických operací, Listy chem. 26, (1902) 29–31.
  • O. Kuhn: Sind die stöchiometrichen Gesetze ohne Atomhypothese verständlich, Chem.-Zeit. 31, (1907) 688–690
  • O. de Vries: Die Waldschen Betrachtungen über die stöchiometrischen Gesetze und die Atomhypothese. Chem.-Zeit. 33, (1909) 147.
  • J. Šebor: Poznámky k teorii stechiometrických poměrů slučovacích prof. Walda, Chem. listy 3, (1909) 55–60.
  • Batěk: Pokus o výklad teorií chemických ze stanoviska čistého rozumu I, II, III, IV. Chem. listy, 5, (1911) 2–6, 89–94, 283–286, 409–412.
  • Kříž: František Wald (k šedesátým narozeninám), Chem. listy 15, (1921) 1.
  • O. Quadrat: František Wald †, Chem. listy 24, (1930) 389–391.
  • J. Baborovský: Franz Wald † , Chem.-Zeit. 54, (1930) 1905–1906.
  • Gerald Druce: Two Czech Chemists, Bohuslav Brauner (1855–1935) and František Wald (1861–1930), London 1944 (o Waldovi str. 44–49).
  • F. Čůta: František Wald jako analytik, Chem. listy 70, (1976) 950–963.
  • F. Čůta: Waldova soustava chemických vědomostí, Chem. listy 70, (1976) 1146–1165.
  • Joachim Thiele: F. Walds Kritik der theoretischen Chemie. Ann. Sci. 30, (1973) 417–434.
  • F. Wald jr.: Profesor František Wald, Sborník „100 let Českého vysokého učení technického“, Praha 1972, 237–252.
  • J. Pinkava: Waldovo nové pojetí chemie zveřejněné v Ostwaldových Annalen der Naturphilosophie, Sborník VŠCHT Praha A 19, (1978), 79–92.
  • O směru samočinných lučebných reakcí, Praha : Česká akademie císaře F. Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1892
  • Die chemischen Proportionen, 2 díly, Lipsko : Engelmann, 1897,
  • Experiment a theorie v chemii, Praha : Královská česká společnost nauk, 1909
  • Chemie fasí (Chemie fází), Praha : Česká akademie věd a umění, 1918
  • Chemie fasí : Chemie der Phasen, 2. vydání, Praha : Karolinum, 2004, ISBN 80-246-0961-4 (česky, německy)
  • Essays 1891-1929 : philosophy of chemistry, editor Klaus Ruthenberg, Praha : Wald Press, 2009, ISBN 978-80-903931-6-5, (anglicky)

Odkazy

Reference

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Vrapíce
  2. Jindřich Hellberg, František Wald - korespondence, 2002, s. 12
  3. Jindřich Hellberg, František Wald - korespondence, 2002, s. 10

Literatura

  • Význam prof. Walda pro českou a slovenskou chemii v celosvětovém kontextu I. : sborník přednášek, editor Jindřich Vedlich, Hradec Králové : Garamon, 2002, ISBN 80-86472-06-X
  • František Wald - korespondence, překlad Jindřich Hellberg a další, editor Milan Wald, Praha : Karolinum, 2002, ISBN 80-246-0455-8
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q-Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. ISBN 80-7185-247-3. S. 512. 
  • Čůta, František: Waldova soustava chemických vědomostí, Chemické listy, 1976, s. 1146-1165
  • heslo Wald, František. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1909. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XXVIII. S. 1128.
  • heslo Wald, František. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1908. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XXVII. S. 119.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Wald.jpg
Autor: Dezidor, Licence: CC BY 3.0
František Wald, busta na Vinohradech, Na Smetance 1073/2.
František Wald (1861-1930).jpg
František Wald (1861 - 1930), Český vysokoškolský pedagog.