František Wanka

JUDr. František Wanka
František Wanka (cca 1850)
Purkmistr města Plzně
Ve funkci: 5. září 1850 – 20. února 1861
Předchůdce	Martin Kopecký
Nástupce	Jan Maschauer
Stranická příslušnost
Členství	Národní str.
Narození	18. ledna 1790 nebo 16. ledna 1790 Plzeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	5. července 1869 (ve věku 79 let) nebo 3. července 1869 (ve věku 79 let) Plzeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť	Eva Wanková (Gradlová) Zuzana Wanková (Schäferová) Anna Wanková (Hübschová)
Děti	Franz Wanka
Profese	právník, podnikatel, purkmistr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

JUDr. František Wanka (18. ledna 1790 Plzeň^[1] – 5. července 1869 Plzeň^[2]) byl český právník a podnikatel, první purkmistr města Plzně zvolený v lidovém hlasování. Ve městě působil také jako kriminální aktuár.

Narodil se v rodině Františka Wanky a jeho ženy Barbory, rozené Pernerové, v Plzni^[1]. Získal právní vzdělání, následně se vrátil do Plzně a začal podnikat.

Ve 30. letech 19. století se stal, trvalým či přechodným, majitelem domů U Bílé růže (vedle radnice) a přilehlého domu č. p. 3, Císařského domu na hlavním náměstí a dalších. Postupně se stal též majitelem černouhelných dolů v okolí města, nájemcem městských hutí a hamrů v Horomyslicích, Chrástu a Hradišti a patřil k nejbohatším občanům města.

Při požáru věže chrámu sv. Bartoloměje roku 1835 s nasazením vlastního života pomohl zabránit rozšíření ohně na hlavní část budovy. Roku 1842 se stal jedním ze zakladatelů Měšťanského pivovaru (Plzeňský Prazdroj). V letech 1839-1848 byl členem c. k. priv. ostrostřeleckého pluku, kde dosáhl hodnosti majora. Účastnil se červnových událostí roku 1848. Přihlásil se k Národní stráži a 7. prosince 1848 byl jmenován podplukovníkem.

Na základě vyhlášení tzv. Březnové ústavy císařem Františkem Josefem I. roku 1849 se roku 1850 mohly uskutečnit volby zajišťující podstatně svobodnější možnost k volební účasti i kandidatuře. Z těchto voleb vzešel František Wanka vítězně a 5. září 1850 se stal prvním purkmistrem města zvoleným v rámci takové volby.

Během výkonu funkce Františka Wanky došlo k realizaci velkého množství významných veřejných staveb či zakládání institucí:

• dokončení demolice hradeb a stavby Saského mostu přes Mži,
• úprava Mikulášského hřbitova
• vypracování obecní řádu
• odvedení prvního příspěvku města ke stavbě Národního divadla
• zlepšení čištění veřejných míst
• zřízení bratrské hornické pokladny
• velké opravy arciděkanského chrámu a Morového sloupu na náměstí
• položení základního kamene pro stavbu Staré synagogy
• opatřeny sochy pro výklenky ohradní zdi Františkánského kláštera
• založení městské spořitelny (Wanka byl prvním předsedou)
• výstavba městské plynárny a osvětlení ulic svítiplynovými lampami (1860, prvním nájemcem plynárny František Belani)
• převedení budovy městského divadla od pravovárečného výboru pod správu města (1857)
• započetí dláždění hlavního náměstí
• výstavba pomníku purkmistru Martinu Kopeckému v Kopeckého sadech v místě někdejších hradeb (Wanka byl předsedou výboru)
• demolice památkově cenného gotického Říhovského domu na náměstí
• necitelná správa městských archiválií (částečně zachráněny archiváři Ignácem Schieblem a Martinem Hruškou)

V otázce česko-německých kulturních sporů zaujímal v úřadu František Wanka neutrální postoje. Funkci purkmistra vykonával do 20. února 1861. V nových volbách se stal členem zastupitelstva, nikoliv však vládnoucí městské rady. V úřadu jej vystřídal později na německý kulturní vliv orientovaný MUDr. Jan Maschauer.

Zemřel 5. července 1869 v Plzni^[2] ve věku 79 let a byl zde pohřben v kryptě Kostela Nejsvětějšího Jména Ježíš zvané též U Ježíška.

František Wanka byl celkem třikrát ženatý. Roku 1818 se oženil s Evou Gradlovou, která roku 1824 zemřela. Téhož roku si Wanka vzal Zuzanu Schäferovou, ta však umírá roku 1842. Třetí manželkou mu byla Anna Hübschová, která zemřela rok před Wankovou smrtí, v roce 1878. Wanka byl otcem celkem pěti děti: František Xaver Štěpán, Zuzana Marie, Marie Ludmila, Agripina Ludmila Františka Komárková a Karel Josef Jindřich. Syn František Wanka mladší se stal vojákem, posléze velkostatkářem a poslancem Českého zemského sněmu a Říšské rady. Dcera Zuzana Marie byla manželkou bohatého plzeňského obchodníka a majitele cihelny v Bolevci Karla Klotze.

Na jeho počest byla po Františku Wankovi roku 1855 pojmenována též jedna z ulic na nově vznikajícím Jižním předměstí nedaleko městských sadů, Wankova (později Jungmannova).

• Seznam představitelů Plzně

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Wanka
• Profil na Encyklopedie Plzně
• Přehled purkmistrů a primátorů Plzně Archivováno 4. 6. 2017 na Wayback Machine.
• Záznam o hrobce Zuzany Klotzové v Plzni
• Prijmeni.cz
• Wanka a události roku 1848