František Xaver Franc

František Xaver Franc
František Xaver Franc
František Xaver Franc
Narození3. prosince 1838
Hostivice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. ledna 1910 (ve věku 71 let)
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov města Plzně
Povoláníarcheolog, prehistorik, zahradník, muzeolog a řezbář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver Franc (3. prosince 1838, Hostivice[1] u Prahy – 20. ledna 1910, Plzeň[2]) byl profesí zahradník, proslavil se však zejména jako amatérský archeolog.

Život

Nákres nálezů z pohřebišť

Na svou dobu pečlivě prozkoumal několik mohylových pohřebišť v okolí zámku Kozel, kde působil od roku 1871 jako zahradník a pro hraběte Arnošta Františka z Waldstein-Wartenbergu navrhoval rozsáhlý anglický park. Vykopávky prováděl také na pravěkých rovinných a výšinných sídlištích, v zaniklých středověkých vesnicích, na tvrzištích a na hradě Lopata.[3] Klíčovým je jeho studium výšinných lokalit chamské kultury na Velké skále u Bzí[4] a Lopatě, kde byl později založen vrcholně středověký hrad, ačkoli v jeho době ještě nebyl rozpoznán eneolit ani chamská kultura. Výzkum na Velké skále je dodnes (2016) jedním z největších výzkumů této kultury v Čechách a pochází z něj značné množství archeologického materiálu.

Čestný hrob Františka Xavera France na plzeňském Ústředním hřbitově

Na zámku Kozel vytvořil rozsáhlou archeologickou sbírku z oblasti jihozápadních Čech, u které dokázal poprvé chronologicky rozřadit nálezy. Na zámku Kozel rovněž viděl rukopisnou kroniku Šťáhlav, hradu Radyně a Lopaty, hradiště Starého Plzence a hradu Plzeň. Tato kronika byla později převezena Valdštejnem do Prahy a v roce 1928 byla nezvěstná.[5]

Od roku 1893 působil jako sekretář Měšťanského historického muzea v Plzni, kde spravoval tamější archeologické sbírky a sám je významně rozšiřoval vlastními nálezy z povodí Klabavy.[6]

Na jižním Plzeňsku, v Kozelském polesí, je po něm pojmenována naučná stezka, která prochází přes nejzajímavější lokality, prozkoumané právě F. X. Francem.

Dílo

  • FRANC, František Xaver. Šťáhlauer Ausgrabungen. Přehled nalezišť v oblasti Mže, Radbuzy, Úhlavy a Klabavy. Praha: Archeologický ústav ČSAV, 1988. (česky, německy) 

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Hostivice
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Plzeň
  3. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Heslo Franc František Xaver, s. 25, 27. 
  4. JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2. S. 9. 
  5. SCHIEBL, Jaroslav. Vzpomínka. Plzeňsko. List pro vlastivědu západních Čech. 1928, roč. X., s. 98. Dostupné online. 
  6. ASCHENBRENNER, Vít; BACHTÍK, Jakub; BUKAČOVÁ, Irena; KOL. Dějiny města Plzně. Plzeň: Statutární města Plzeň, 2014. 884 s. ISBN 978-80-87911-02-0. Kapitola Pravěk a raný středověk, s. 51. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
František Xaver Franc.jpg
amatérský archeolog František Xaver Franc
Hrob Frantisek Xaver Franc.JPG
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 3.0
Čestný hrob Františka Xavera France na plzeňském Ústředním hřbitově
F.X.Franc Stahlavy-Hajek Tab.XXVII.jpg
Documentation of the archaeological site Šťáhlavy-Hájek, Czech Republic, form 1888, Tab. XXVII