František Xaver Jiřík

František Xaver Jiřík
František Xaver Jiřík
František Xaver Jiřík
Narození5. listopadu 1867
Třebějice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. ledna 1947 (ve věku 79 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníhistorik umění, kritik umění, muzeolog a učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver Jiřík (5. listopadu 1867, Třebějice[1] – 27. ledna 1947, Praha) byl český historik umění, publicista a ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Život

Narodil se v rodině Josefa Jiříka, kováře v Třebejicích a jeho manželky Marie, rozené Houdkové.[2]

František X. Jiřík maturoval na gymnasiu v Jindřichově Hradci a před rokem 1889 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Emanuela Krescense Lišky a Otakara Hostinského. Vystudoval dějiny umění a filozofie dějin umění na pražské Karlo Ferdinandově Univerzitě (Alwin Schultz) a estetiku u Otakara Hostinského a získal zde roku 1894 doktorát filozofie. Kromě toho studoval malířství na vídeňské Akademii.

Od roku 1897 byl asistentem a od roku 1915 do roku 1933 ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jeho asistentem byl Josef Pečírka, adjunktem muzea byl Zdeněk Wirth. Krátce rovněž vyučoval dějiny umění jako externista na Uměleckoprůmyslové škole (1913-1914).

Publikoval v časopisech Květy, Rozhledy a Umění, v letech 1904-08 redigoval časopis Dílo, 1908-11 byl autorem výtvarné rubriky v Národní Politice. Od roku 1895 se podílel na tvorbě hesel Ottova slovníku naučného. Spolupracoval s JUV a byl aktivním členem Kruhu pro pěstování dějin umění.

Zemřel v Praze roku 1947 ve věku 79 let.

Rodinný život

Dne 1. října 1894 se na Královských Vinohradech oženil se Zuzanou Hájkovou (1872–??).[2] Manželé Jiříkovi žili na Královských Vinohradech, měli syna a dceru.[3]

Dílo

Jiříkovo uměleckohistorické bádání je publikováno v řadě časopiseckých článků z let 1895 – 1914. Byl generačním druhem Karla Chytila a Karla Boromejského Mádla a podobně jako oni se musel vyrovnat s nástupem modernismu. Ve svých studiích o dějinách malířství 19. století se vymezil proti starším teoriím o determinaci rasou, prostředím a dobou a zdůraznil úlohu silného lidského individua pro rozvoj nové epochy umění.[4] Podrobně se zabýval Rubenovou malířskou školou na pražské Akademii, japonskými vlivy na evropské umění[5] nebo malíři Josefem Navrátilem, Josefem Mánesem, Karlem Purkyně[6], Soběslavem Pinkasem.

Později se věnoval převážně znalecké muzejní práci, zejména dekorativnímu malířství, textilu a sklu.[7]

Bibliografie (výběr)

  • Formismus čili ethetika formy, 1894, rigorózní práce
  • Obraz – dílo umělecké a technické, Praha 1896
  • František Ženíšek, JUV, Praha 1906
  • Vývoj malířství českého ve století XIX., Praha 1909
  • O látkách potisknutých, Praha 1912
  • Výstava českého barevného skla doby empírové a předbřeznové, Praha 1915
  • Továrna v Týnici, Praha 1924
  • Jan Preissler, Praha 1924
  • Porculán, vydal Jan Štenc, Praha 1925
  • Karel Purkyně, vydal Jan Štenc, Praha 1925
  • Soběslav Pinkas, vydal Jan Štenc, Praha 1925
  • Týnecká kamenina, Vrtbovská a lobkovická továrna v Týnci nad Sázavou, Praha 1927
  • Miniatura a drobná podobizna v době empírové a probuzenské v Čechách, Praha 1930
  • Pazaurkova sbírka skla. Průvodce výstavou, Praha 1932
  • České sklo, Praha 1934
  • Kniha o skle, Praha 1934
  • Zušlechťování metody skla v Čechách v době empirové a biedermeierovské, Praha 1937

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b Matrika oddaných, kostel sv. Ludmily, 1884-1897, snímek 17
  3. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 237, obraz 809
  4. ↑ František Xaver Jiřík, O studiu dějin umění, Dílo 5, 1907-08, s. 177-190
  5. ↑ František Xaver Jiřík, Japonism a jeho vliv na vývoj umění evropského, Květy 22, 1900
  6. ↑ František Xaver Jiřík, Karel Purkyně, Umění 1, 1918-21, s. 96-101
  7. ↑ Kapitoly z českého dějepisu umění/1, ed. Chadraba R a kol., Odeon, Praha, 1986

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 574-575, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Česká architektura v proměnách dvou století 1780-1980, Benešová M, 480 s., Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1984
  • Praha 1900, Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890 – 1914, Vlček T, Lukeš J, 317 s., Panorama, Praha, 1986
  • Encyklopedie českého výtvarného umění, Emanuel Poche a kol., Academia, Praha, 1975
  • F. X. Harlas: František Xaver Jiřík, odborný přednosta a ředitel UPM. K 60. narozeninám, Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění 1926-27, s. 6-8

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Xaver Jiřík (1867-1947).jpg
František Xaver Jiřík (1867 - 1947), Český historik umění a publicista.