František Xaver Jiřík
František Xaver Jiřík | |
---|---|
František Xaver Jiřík | |
Narození | 5. listopadu 1867 Třebějice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. ledna 1947 (ve věku 79 let) Praha Československo |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | historik umění, kritik umění, muzeolog a učitel |
Funkce | ředitel muzea |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Xaver Jiřík (5. listopadu 1867, Třebějice[1] – 27. ledna 1947, Praha) byl český historik umění, publicista a ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
Život
Narodil se v rodině Josefa Jiříka, kováře v Třebejicích a jeho manželky Marie, rozené Houdkové.[2]
František X. Jiřík maturoval na gymnasiu v Jindřichově Hradci a před rokem 1889 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Emanuela Krescense Lišky a Otakara Hostinského. Vystudoval dějiny umění a filozofie dějin umění na pražské Karlo Ferdinandově Univerzitě (Alwin Schultz) a estetiku u Otakara Hostinského a získal zde roku 1894 doktorát filozofie. Kromě toho studoval malířství na vídeňské Akademii.
Od roku 1897 byl asistentem a od roku 1915 do roku 1933 ředitelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jeho asistentem byl Josef Pečírka, adjunktem muzea byl Zdeněk Wirth. Krátce rovněž vyučoval dějiny umění jako externista na Uměleckoprůmyslové škole (1913-1914).
Publikoval v časopisech Květy, Rozhledy a Umění, v letech 1904-08 redigoval časopis Dílo, 1908-11 byl autorem výtvarné rubriky v Národní Politice. Od roku 1895 se podílel na tvorbě hesel Ottova slovníku naučného. Spolupracoval s JUV a byl aktivním členem Kruhu pro pěstování dějin umění.
Zemřel v Praze roku 1947 ve věku 79 let.
Rodinný život
Dne 1. října 1894 se na Královských Vinohradech oženil se Zuzanou Hájkovou (1872–??).[2] Manželé Jiříkovi žili na Královských Vinohradech, měli syna a dceru.[3]
Dílo
Jiříkovo uměleckohistorické bádání je publikováno v řadě časopiseckých článků z let 1895 – 1914. Byl generačním druhem Karla Chytila a Karla Boromejského Mádla a podobně jako oni se musel vyrovnat s nástupem modernismu. Ve svých studiích o dějinách malířství 19. století se vymezil proti starším teoriím o determinaci rasou, prostředím a dobou a zdůraznil úlohu silného lidského individua pro rozvoj nové epochy umění.[4] Podrobně se zabýval Rubenovou malířskou školou na pražské Akademii, japonskými vlivy na evropské umění[5] nebo malíři Josefem Navrátilem, Josefem Mánesem, Karlem Purkyně[6], Soběslavem Pinkasem.
Později se věnoval převážně znalecké muzejní práci, zejména dekorativnímu malířství, textilu a sklu.[7]
Bibliografie (výběr)
- Formismus čili ethetika formy, 1894, rigorózní práce
- Obraz – dílo umělecké a technické, Praha 1896
- František Ženíšek, JUV, Praha 1906
- Vývoj malířství českého ve století XIX., Praha 1909
- O látkách potisknutých, Praha 1912
- Výstava českého barevného skla doby empírové a předbřeznové, Praha 1915
- Továrna v Týnici, Praha 1924
- Jan Preissler, Praha 1924
- Porculán, vydal Jan Štenc, Praha 1925
- Karel Purkyně, vydal Jan Štenc, Praha 1925
- Soběslav Pinkas, vydal Jan Štenc, Praha 1925
- Týnecká kamenina, Vrtbovská a lobkovická továrna v Týnci nad Sázavou, Praha 1927
- Miniatura a drobná podobizna v době empírové a probuzenské v Čechách, Praha 1930
- Pazaurkova sbírka skla. Průvodce výstavou, Praha 1932
- České sklo, Praha 1934
- Kniha o skle, Praha 1934
- Zušlechťování metody skla v Čechách v době empirové a biedermeierovské, Praha 1937
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b Matrika oddaných, kostel sv. Ludmily, 1884-1897, snímek 17
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 237, obraz 809
- ↑ František Xaver Jiřík, O studiu dějin umění, Dílo 5, 1907-08, s. 177-190
- ↑ František Xaver Jiřík, Japonism a jeho vliv na vývoj umění evropského, Květy 22, 1900
- ↑ František Xaver Jiřík, Karel Purkyně, Umění 1, 1918-21, s. 96-101
- ↑ Kapitoly z českého dějepisu umění/1, ed. Chadraba R a kol., Odeon, Praha, 1986
Literatura
- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 574-575, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
- Česká architektura v proměnách dvou století 1780-1980, Benešová M, 480 s., Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1984
- Praha 1900, Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890 – 1914, Vlček T, Lukeš J, 317 s., Panorama, Praha, 1986
- Encyklopedie českého výtvarného umění, Emanuel Poche a kol., Academia, Praha, 1975
- F. X. Harlas: František Xaver Jiřík, odborný přednosta a ředitel UPM. K 60. narozeninám, Ročenka Kruhu pro pěstování dějin umění 1926-27, s. 6-8
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Xaver Jiřík na Wikimedia Commons
- Autor František Xaver Jiřík ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Xaver Jiřík
- Digitalizovaná díla Františka Xavera Jiříka v Národní digitální knihovně.
- VŠUP: František Xaver Jiřík
- František Xaver Jiřík v informačním systému abART
- Prostor: portrét F.X. Jiříka Archivováno 8. 8. 2014 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
František Xaver Jiřík (1867 - 1947), Český historik umění a publicista.