František Xaver Joseffi
| František Xaver Joseffi | |
|---|---|
 Originál obrazu se nachází na Římskokatolické farnosti - děkanství Vysoké Mýto. | |
| Narození | 1783 Vysoké Mýto |
| Úmrtí | 1839 Vysoké Mýto |
| Povolání | duchovní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Xaver Joseffi (1783 Vysoké Mýto – 1839 Vysoké Mýto) byl vysokomýtský děkan.
Život
František Xaver Joseffi (různé verze jeho jména uváděny také jako Joseffi, Josefy či Josephy) vystudoval filosofii na universitě v Olomouci, teologii v Hradci Králové a vysvěcen byl v roce 1805. V prvním roce kněžské dráhy působil jako kaplan v Žamberku, poté byl na 4 roky přeložen do Slatiňan, kde zastával funkci administrátora. V roce 1811 byl povýšen na lokalistu v Knířově, kde měli podle fundace pro duchovní založené v roce 1755 Janem Joseffi přednostně působit příbuzní rodu.[1] Na děkanský post ve Vysokém Mýtě byl jmenován 21. března 1830. V roce 1834 byl vikariátním úřadem navržen na čtenářského inspektora děkanské knihovny, kterou obohatil o vzácné tituly duchovní literatury, mezi nimiž vyčnívá monumentální dílo belgického jezuity; výklad Starého a Nového zákona od Jacoba Tirinia. Na předtitulním listu P. Josephi oznamuje, že knihu věnuje Bohu: „Emit Franz Josephi Dei“.[2] František X. Joseffi umírá v roce 1839 a za vojenských poct byl pohřben na hřbitově Kostela Nejsvětější Trojice.[3]
Zajímavost
Jméno Františka X. Joseffiho je vyryto na prostředním zvonu poutního kostela v Knířově: „Annis CCXVIII ad sacra vocabara, cum unico infelici ictu voce et officio destituebar; denuo A. MDCCCXX ecclesia beatae Virg. M. Knirowii expensis oviculorum pristino obsequio et integritati restituta sum per Franciscum Waněk Slaupnicii. Sub pastore Francisco Josefy.“[4]
Odkazy
Reference
- ↑ OPPELTOVÁ, Jana; SLAVÍKOVÁ, Věra. Poklady farních archivů - 9. Zbožná nadání a knihy kolem nich. Informace Královéhradecké diecéze [online]. Biskupství královéhradecké, 2008-10 [cit. 2020-12-30]. Roč. 18, čís. 10. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-01.
- ↑ TOMANOVÁ, Martina. Bibliotheca decanalis Altomautensi: historie, rozbor a katalog fondu děkanské knihovny ve Vysokém Mýtě. Olomouc, 2008 [cit. 2020-12-30]. 115 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jana Oppeltová. s. 30, 60. Dostupné online.
- ↑ Paměti města i kraje Vysokomýtského. Vysoké Mýto: Dr. Hermenegild Jireček, 1890. 132 s. Dostupné online. S. 123.
- ↑ ŠEMBERA, Alois Vojtěch. Wysoké Mýto, králowské wěnné město w Čechách. Olomouc: [s.n.], 1845. 140 s. Dostupné online. S. 70.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce