František Xaver Khevenhüller-Metsch

František Xaver hrabě Khevenhüller-Metsch
Erb rodu Khevenhüller-Metsch
Nejvyšší maršálek císařského dvora
Ve funkci: 1797 – 1797
Panovník	František II.
Předchůdce	Arnošt Kryštof z Kounic
Nástupce	Antonín Gotthard Schaffgotsch
Zemský maršálek v Dolních Rakousích
Ve funkci: 1791 – 1797
Zemský hejtman v Korutanech
Ve funkci: 1790 – 1782
Ve funkci: 1773 – 1774
Tajný rada
Ve funkci: 1769 – 22. prosince 1797
Rada dvorské komory
Ve funkci: 1764 – ?
Říšský dvorní rada
Ve funkci: 1760 – ?
Císařský komorník
Ve funkci: 1757 – 22. prosince 1797
Narození	3. července 1737 Řezno Bavorsko Bavorsko
Úmrtí	22. prosince 1797 (ve věku 60 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Choť	(1763) Marie Terezie Rottalová (1742–1777)
Rodiče	Jan Josef Khevenhüller-Metsch (1706–1776) a Karolina z Metsch (1706–1784)
Děti	Marie Karolína, provd. Orsini-Rosenbergová (1764–1811) Jan Josef František (1765–1806) Marie Anna, provd. z Liechtensteinu (1770–1849)
Příbuzní	bratr: Jan Zikmund Khevenhüller-Metsch (1732–1801) bratr: Jan Josef Khevenhüller-Metsch (1733–1792) švagr: Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat (1727–1809) zeť: František Serafín Orsini-Rosenberg (1761–1832) zeť: Karel z Liechtensteinu (1765–1795)
Zaměstnání	politik
Profese	politik, guvernér a Dvorní rada
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1782 rakouský Řád zlatého rouna (č. 809)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan František Xaver Antonín hrabě Khevenhüller-Metsch (Johann Franz Xaver Anton Graf von Khevenhüller-Metsch) (3. července 1737, Řezno – 22. prosince 1797, Vídeň) byl rakouský politik a dvořan. Od mládí působil ve státních službách a zastával vysoké úřady ve správě korunních zemí v Rakousku, krátce před svou smrtí se stal nejvyšším maršálkem císařského dvora (1797). Sňatkem získal na Moravě panství Zlín, kde s manželkou podnikl přestavbu zámku. Kromě toho vlastnil statky ve Štýrsku a byl rytířem Řádu zlatého rouna.^[1]

Životopis

Pocházel z rakouské šlechtické rodiny Khevenhüllerů, která od roku 1763 s knížecím titulem pro hlavu rodu užívala jméno Khevenhüller-Metsch.^[2] Narodil se jako třetí syn císařského nejvyššího hofmistra knížete Jana Josefa Khevenhüllera (1706–1776). Již v roce 1757 byl jmenován císařským komorníkem, v roce 1760 se stal říšským dvorním radou a od roku 1764 byl radou dvorské komory, v roce 1769 obdržel titul tajného rady. V letech 1773–1774 a 1782–1790 byl zemským hejtmanem v Korutanech^[3], mezitím působil také u státních úřadů ve Vídni. V roce 1782 získal Řád zlatého rouna.^[4] V letech 1791–1797 byl zemským maršálkem v Dolních Rakousích a nakonec byl jmenován nejvyšším maršálkem císařského dvora (1797), zemřel však nedlouho poté.

Rodina

V roce 1763 se oženil s hraběnkou Marií Terezií Rottalovou (1742–1777), jednou z dědiček vymřelého rodu Rottalů. Manželé převzali panství Zlín, příležitostně obývali zlínský zámek a nechali jej přestavět. Po ovdovění se František Xaver stal samostatným majitelem zlínského panství (1777). Z jejich manželství pocházelo pět dětí, z toho jediný syn Jan Josef František (1765–1806), po jehož smrti byl Zlín prodán. Nejstarší dcera Marie Karolína (1764–1811) byla manželkou generála knížete Františka Orsiniho-Rosenberga (1761–1832), další dcera Marie Anna (1770–1849) se provdala za prince Karla z Lichtenštejna (1765–1795) z moravskokrumlovské větve Lichtenštejnů.

Františkův starší bratr kníže Jan Zikmund Khevenhüller-Metsch (1732–1801) byl diplomatem, vyslancem v Portugalsku a Sardinii, další bratr Jan Josef (1733–1792) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršála. Jejich švagrem byl významný politik hrabě Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• František Xaver Khevenhüller-Metsch in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
• Rodokmen Khevenhüllerů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)