František Xaver Kinský

František Xaver hrabě Kinský
Hlava chlumecké linie Kinských
Ve funkci: 8. ledna 1932 – 10. prosince 1935
Předchůdce	Oktavián Zdenko Kinský
Nástupce	Zdenko Radslav Kinský
Majitel chlumeckého velkostatku
Ve funkci: 1922 – 10. prosince 1935
Předchůdce	Oktavián Zdenko Kinský
Nástupce	Zdenko Radslav Kinský
Narození	23. května 1878 Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. prosince 1935 (ve věku 57 let) Chlumec nad Cidlinou Československo Československo
Místo pohřbení	Hrobka Kinských (Mlékosrby)
Titul	hrabě (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tyto tituly neuznává)
Choť	(1927) Marie Benedikta Schönbornová (1896–1957)
Rodiče	Oktavián Zdenko Kinský (1844–1932) a Georgina Festeticsová z Tolny (1856–1934)
Příbuzní	Zdenko Radslav Kinský a Norbertina Kinská (sourozenci)
Ocenění	Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver hrabě Kinský z Vchynic a Tetova (23. května 1878 Vídeň – 10. prosince 1935 Chlumec nad Cidlinou) byl český šlechtic z rodu Kinských. V době monarchie působil jako diplomat na nižších postech v různých evropských zemích. Za první světové války krátce sloužil v armádě a byl vážně zraněn na východní frontě. Po vzniku Československa žil v soukromí, byl majitelem velkostatku Chlumec nad Cidlinou.

Patřil k chlumecké hraběcí větvi starého českého rodu Kinských, byl nejstarším synem Zdenka Kinského (1844–1932) a jeho manželky Georginy, rozené hraběnky Feštetićové (1856–1934). Po matce byl vnukem uherského nejvyššího hofmistra Györgye Festeticse (1815–1883) a synovcem knížete Tassila Festeticse (1850–1933).^[1] František sloužil nejprve v armádě, nastoupil k 9. husarskému pluku a později byl v hodnosti poručíka převeden do stavu záloh. Absolvoval dva semestry na univerzitě v Cambridgi a v roce 1903 vstoupil do služeb ministerstva zahraničí, začínal jako provizorní atašé v Bruselu.^[2] Teprve o rok později složil předepsané diplomatické zkoušky a následně působil v Mnichově a Berlíně, mezitím byl v roce 1905 jmenován c. k. komořím.^[3] Před první světovou válkou byl několik let dvorním sekretářem na ministerstvu zahraničí.^[4]

Na začátku první světové války vstoupil jako dobrovolník do armády a narukoval na východní frontu. V bojích v Haliči byl vážně zraněn, kdy mu ruská střela roztříštila pravou paži, načež byl jako invalida v armádě penzionován v hodnosti nadporučíka. Vrátil se do diplomatických služeb a v letech 1914–1915 byl zástupcem ministerstva zahraničí u vrchního velení armády. Do konce války byl pak v letech 1915–1918 velvyslaneckým radou (legační rada I. kategorie) v Berlíně.^[5]

Po zániku monarchie se usadil v Chlumci nad Cidlinou a v roce 1922 převzal od otce správu velkostatku. Chlumecký velkostatek patřil k velkým pozemkovým celkům a zahrnoval 14 637 hektarů půdy. Do jeho rozlohy zasáhla pozemková reforma, která zmenšila rozsah o 4 800 hektarů. V letech 1927–1928 proběhly stavební úpravy na zámku Karlova Koruna.^[6] Ještě koncem dvacátých let chod velkostatku vykazoval zisky v řádech miliónů korun. Teprve po úmrtí Františkova otce a zaplacení dědické daně (1932) došlo k úpadku a hospodaření se dostalo do záporné bilance.^[7]

Od svého válečného zranění byl často nemocen a trpěl na těžké chřipky. Zemřel 10. prosince 1935 na zámku v Chlumci nad Cidlinou a byl pohřben v rodové hrobce v Mlékosrbech.^[8] Velkostatek Chlumec zdědil nejmladší bratr Zdenko Radslav Kinský (1896–1975).^[9]

V Boru u Tachova se 19. listopadu 1927 oženil s hraběnkou Marií Benediktou Schönbornovou (1896–1957), dcerou vlivného představitele české politické scény Vojtěcha Schönborna (1854–1924) a jeho manželky Adelheidy z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu (1865–1941).^[10] Manželství zůstalo bezdětné.

Během svého působení v diplomatických službách v době monarchie získal několik ocenění v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.^[11]

• Řád železné koruny III. třídy (Rakousko-Uhersko)
• komandér Řádu italské koruny (Itálie)
• komandér Řádu belgické koruny (Belgie)
• Řád červené orlice IV. třídy (Německo)
• Železný kříž II. třídy (Německo)
• Řád sv. Michaela (Bavorsko)
• rytíř Řádu Spasitele (Řecko)

• JUŘÍK, Pavel. Kinští: Bůh, čest, vlast. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2019. 168 s. (Universum). ISBN 978-80-242-6220-8. S. 71–72. 
• POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 172–199 ISBN 978-80-85955-53-8
• RICHTER, Karel. Sága rodu Kinských. [s.l.]: [s.n.], (2008?). 144 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-3592-2. S. 93–95. 

• Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)