František Xaver Procházka (malíř, 1887–1950)

František Xaver Procházka
Narození	14. října 1887 Střebsko u Příbrami Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. prosince 1950 (ve věku 63 let) Praha Československo Československo
Povolání	malíř, grafik, ilustrátor a restaurátor
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

František Xaver Procházka (14. října 1887 Střebsko u Příbrami – 24. prosince 1950 Praha) byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor a restaurátor.

František Xaver Procházka se narodil 14. října 1887 ve Střebsku^[1] u Příbrami. Jeho otec byl důlní truhlářský mistr. V roce 1903 se rodina přestěhovala do Brandýsa nad Labem.

Po absolvování obecné školy nastoupil ke studiu na Obchodní školu, kterou však po jednom roce opustil a vyučil se malířem pokojů. Během praxe, kterou vykonával u firmy Frenzel si majitel všiml výtvarného talentu mladého učedníka. Využil jeho talentu a nechal jej vykonávat opravy nástropních a nástěnných fresek na různých českých zámcích.

Po vyučení se roku 1906 přihlásil na pražskou malířskou akademii a byl přijat. Studoval postupně u prof. Vlaho Bukovce, Hanuše Schwaigra a Maxmiliána Pirnera, u něhož v roce 1916 studium úspěšně absolvoval. Během studia získal dva stipendijní pobyty, během nichž postupně navštívil Rakousko, Španělsko, Francii, Itálii, Německo, Belgii a Holandsko. V roce 1910 měl svojí první samostatnou výstavu v Brandýse nad Labem, kde vystavoval ještě v letech 1914 a 1916. Do první světové války malíř rukovat nemusel, jelikož mu již v mladí byla udělena neschopnost vojenské služby.

Po příchodu do Prahy v roce 1919 se F. X. Procházka seznámil se středoškolským profesorem a zoologem Jiřím Jandou a jejich přátelství vyústilo v trvalou spolupráci. Jeho odvěká záliba pro faunu se od této doby plně projevila i v jeho tvorbě. Po roce 1920 vypracoval ilustrace do učebnic „Přírodopisu pro školy střední“ a později do učebnice „Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší"^[2] a do Encyklopedie československé mládeže, která vyšla v osmi dílech v letech 1929–1938.^[3] Posléze získal Procházka stipendium pro cestování po evropských zoologických zahradách, kde studoval cizokrajná zvířata. Na přelomu let 1930 a 1931 malíř vystavoval v Topičově saloně v Praze obrazy cizokrajné zvířeny. Vedle cyklů věnovaných fauně malíř nadále tvořil krajinomalby ze svého milovaného Polabí.

F. X. Procházka zemřel náhle na Štědrý den v roce 1950. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

• Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
• Oblastní galerie Liberec
• Památník národního písemnictví
• Západočeská galerie v Plzni
• Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně

• 1919 – František Xaver Procházka, Rubešova galerie, Praha 2
• 1923 – František Xaver Procházka: Souborná výstava obrazů, Topičův salon (1918–1936), Praha
• 1925 – František Xaver Procházka: Výstava obrazů a studií zvířat ze zoologických zahrad v Hamburce, Amsterodamu, Antverpách a v Paříži, Topičův salon, Praha
• 1925 – František Xaver Procházka: souborná výstava obrazů a studií zvířat, Městské průmyslové muzeum v Hradci Králové^[5]
• 1928 – Výstava obrazů a studií zvířat akademického malíře F. X. Procházky, Topičův salon, Praha
• 1987/1988 – František Xaver Procházka 1887–1950, Okresní muzeum Praha-východ, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav

• 1932 – I. výstava obrazů a plastik českých umělců ze soukromého majetku členů Kruhu přátel umění v Hradci Králové, Městské průmyslové muzeum v Hradci Králové, Hradec Králové
• 1939 – Národ svým výtvarným umělcům, Praha
• 1940/1941 – Národ svým výtvarným umělcům, Praha
• 1942 – Národ svým výtvarným umělcům, Praha
• 1969 – Česká krajina, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou (AJG), Hluboká nad Vltavou
• 1986 – Portrétní tvorba 19.-20. století, Městské muzeum, Čelákovice
• 2010/2011 – Temná noc, jasná noc: Měsíc a noc v českém výtvarném umění 19. a 21. století, Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice
• 2011 – Temná noc, jasná noc: Měsíc a noc v českém výtvarném umění 19. a 21. století, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava
• 2015 – Klasická malba a krajina: Předaukční výstava, European Arts Investments, Praha 1
• 2017 – Polabští umělci v Pojizeří, Muzeum a Pojizerská galerie Semily, Semily

• 
  Ledaři (1924)
• 
  Lvi (1922)
• 
  Mlýn (1927)
• 
  U městské brány (1917)
• 
  Výměnkář (1927)

• 1971 - Naděžda Blažíčková Horová: František Xaver Procházka (1747 - 1815), jeho život, dílo a místo v českém malířství, disertační práce, FF UK Praha
• 1993 - Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
• 1995 - Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
• 2000 - Hlas domova 2 (Výtvarné umění a architektura našeho Polabí), Městské muzeum a galerie, Břeclav
• 2001 - Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu, Knihovna Jana Drdy Příbram, Příbram
• 2003 - Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2003 (XII. Por - Rj), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Xaver Procházka na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Xaver Procházka (malíř, 1887–1950)
• František Xaver Procházka v informačním systému abART
• Malostranské starožitnictví s.r.o., František Xaver Procházka (1887-1950) – Zastavení
• SPH adopce, malíři, sochaři, výtvarníci – František Xaver Procázka hrob na Olšanských hřbitovech Archivováno 10. 6. 2020 na Wayback Machine.