František Xaver Svoboda

František Xaver Svoboda
Rodné jméno	František Xaverius Svoboda
Narození	25. října 1860 Mníšek pod Brdy Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	25. května 1943 (ve věku 82 let) Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Slavín Vyšehradský hřbitov
Pseudonym	Arnoštka Farkačová, Fr. Anger
Povolání	úředník Městské spořitelny pražské
Národnost	česká
Žánr	básník, dramatik, romanopisec
Témata	literární tvorba, poezie, próza a drama
Manžel(ka)	Růžena Svobodová
Rodiče	Antonín Svoboda, Anna Svobodová-Mestková
Vlivy	Jaroslav Vrchlický
Podpis
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Xaver Svoboda (25. října 1860, Mníšek pod Brdy^[1] – 25. května 1943, Praha) byl český básník, dramatik a spisovatel.

Životopis

Narodil se v rodině Antonína Svobody (1824/1825), gruntovníka v Mníšku 29, a Anny Svobodové-Mestkové (1826/1827).^[2] Měl sedm sourozenců: Jana (1849), Josefa (1851), Antonína (1854–1865), Annu (1856), Josefu Farkačovou (1858–1875/1876), Johanu (1863–1865) a Johannu (1867). Jeho manželka byla spisovatelka Růžena Svobodová-Čápová (1868–1920).

V Praze František Xaver vystudoval Reálné gymnázium v Ječné ulici. Zde ho vyučoval mj. Petr Mužák, manžel spisovatelky Karoliny Světlé, který v něm objevil malířské nadání.^[3] Následující studia na technice však nedokončil a věnoval se úřednické kariéře, která zajišťovala jeho literární činnost. Byl praktikantem pražského magistrátu (1884–1889), pak úředníkem Městské spořitelny v Praze. Od r. 1910, kdy odešel do výslužby, žil střídavě v Mníšku a v Praze.^[4]

Literární činnost začal poezií jako epigon Jaroslava Vrchlického, později tvořil impresionistickou lyriku s polohami meditativními a vzpomínkovými. Ohlas vzbudily jeho románové cykly: Rozkvět (1898) a Řeka (1908–1909). Rozkvět je částečně autobiografický, vypráví o duchovním vzestupu podbrdského rodu v další generaci. Tématem kroniky Řeka je hledání etických norem pro vztah mezi mužem a ženou v měšťanské rodině, rozhodující silou je čistota ženské lásky, obrodnou moc na duši člověka má působení přírody.^[5]

Byl také dramatikem, tvořil drama kriticky realistické až naturalistické, ve svých hrách usiloval o postižení lidského charakteru determinovaného prostředím – např. Směry života, Rozklad. Psal také veselohry, dodnes aktuální: Čekanky, Poslední muž.^[5] Veselohra „Poslední muž“, o despotickém otci rodiny, byla dvakrát zfilmovaná, podruhé pod názvem „Poslední mohykán“.^[3]

Roku 1897 byl F. X. Svoboda zvolen dopisujícím členem České akademie věd a umění, od roku 1914 se stal pak i řádným členem.^[3]

Dílo, výběr

Dramata a hry

• 1889 Márinka Válková
• 1892 Směry života – hra o třech dějstvích ^[6]
• 1892 Rozklad
• 1893 Útok zisku
• 1897 Odpoutané zlo (přepracováno v roce 1922 s názvem Ubitý drak)
• 1899 Podvrácený dub
• 1900 Na boušínské samotě – hra o třech dějstvích ^[7]
• 1900 Boháč a smrt ^[8]
• 1901 Olga Rubešová
• 1907 Přes tři vrchy
• 1919 Zahozený nůž
• 1940 Oba v témže kruhu

Dramatické básně

• 1904 Démon
• 1911 Srdcová královna

Veselohry

• 1896 Dědečku, dědečku! (přepracováno v roce 1912 s názvem Na boušínské samotě)
• 1899 Čekanky
• 1902 Poupě ^[9]
• 1902 Mlsáníčko
• 1903 Lapený Samsonek
• 1904 Rozveselená rodina
• 1907 Fialky (přepracováno v roce 1922 s názvem Ořechy)
• 1912 Milý tatínek ^[10]
• 1912 Starý kozel ^[11]
• 1919 Poslední muž
• 1923 Housenky
• 1927 Milionářka
• 1929 Jeho nevinné oči
• 1930 Maminčiny starosti

Povídky a romány

• 1894 Románové paprsky – povídky ^[12]
• 1912 Vlna za vlnou se valí – román ^[13]
• 1925 V malém království – román ^[14]
• 1927 Klekání – náladové povídky a příběhy ^[15]
• 1927 Poznamenaní andělé – dva romány ^[16]
• 1941 O lidech zvláštních – romány a příběhy ^[17]
• 1944 Dukátek v blátě

Odkazy

Reference

Literatura

• Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 67, 84, ISBN 80-7023-118-1
• Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 98, 290, 305
• František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 162, 188, 253, 265
• Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 117, 138, 447, ISBN 80-207-0419-1
• Josef Galík a kol.: Panorama české literatury, Rubico, Olomouc, 1994, ISBN 80-85839-04-0
• František Götz, Frank Tetauer: České umění dramatické, Část I. – činohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, str. 154–166
• Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 158
• Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 41, 338, 375
• Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 49, 431, 434–435, ISBN 80-204-0493-7
• heslo Svoboda František Xaver, básník a spis. český. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888–1909. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XXIV. S. 451–452.
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 41, 62, 64, 66, 464, 469, 492, 499, 502, 512, 542–543, 628
• Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 63, 260
• Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 166, 168, 170–173, 177–178, ISBN 978-80-239-9604-3
• Josef Teichman: Postavy českého divadla a hudby, Orbis, Praha, 1941, str. 89
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 60, 76, 102, ISBN 80-207-0485-X
• Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 16, 96, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu František Xaver Svoboda na Wikimedia Commons
• Autor František Xaver Svoboda ve Wikizdrojích
• František Xaver Svoboda v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR