František Zajíček
| František Zajíček | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. února 1896 Krásné Březno  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. července 1954 (ve věku 58 let) Praha  Československo |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Povolání | železničář |
| Děti | Jeroným Zajíček |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Zajíček (5. února 1896 Krásné Březno[1] – 7. července 1954 Praha) byl železničář a odbojář za 2. světové války. In memoriam získal čestné občanství města Ústí nad Labem.
Rodina
Jeho otec, Karel Zajíček, vlastnil v Krásném Březně obuvnickou dílnu. Matka Terezie, rozená Vítková, byla v domácnosti a starala o dvanáct dětí. František Zajíček se vyučil řezníkem, ale od roku 1920 pracoval u ČSD. Byl třikrát ženatý a měl dvě děti.[2]
Zajíčkův proces a rehabilitace
Na konci dubna 1954 byla v Kulturním domě v Ústí nad Labem v politickém procesu souzena skupina železničářů „Zajíček František a spol.“, kde hlavní obžalovaný F. Zajíček byl odsouzen k trestu smrti za velezradu a vyzvědačství. Ostatní obžalovaní byli odsouzeni celkem ke 143 letům vězení.[3] Po vynesení rozsudku Zajíček pronesl: „Ať žije Masarykova republika!“ Popraven byl 7. července 1954 v pankrácké věznici v Praze.
Tělo Františka Zajíčka bylo zpopelněno, urna byla vydána Generální prokuratuře a uskladněna v pankrácké věznici. Dne 26. května 1961 byla urna ve věznici neznámým způsobem zničena.[4] Na Čestném pohřebišti v Ďáblickém hřbitově se nachází symbolický Zajíčkův hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.[5] Všechny osoby odsouzené v procesu „Zajíček František a spol.“ byly v roce 1990 plně soudně rehabilitovány.[2]
V roce 1993 se Zajíček stal čestným občanem města Ústí nad Labem in memoriam. Dne 24. února 2006 byl odhalena jeho pamětní deska na západním vlakovém nádraží v Ústí nad Labem za přítomnosti ústeckého primátora Petra Gandaloviče a synovce Františka Zajíčka – Otakara Zajíčka. Na pamětní desku město přispělo částkou 15 000 Kč.
Jeho syn, profesor Jeroným Zajíček, žijící v USA, složil v roce 1990, na počest svého otce a svého spolužáka z gymnázia pátera Josefa Toufara skladbu „Pater Noster“.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Krásné Březno
- ↑ a b ZAJÍČEK, František (5. 2. 1896 Ústí nad Labem – 7. 7. 1954 Praha) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Pokus o bilanci rozsudků nad odpůrci režimu: Komunistická justice řádí. S. 4. České slovo [online]. 1955-05-01 [cit. 2022-09-26]. S. 4. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-26.
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Zora. Popravení, kam jste se poděli? Příběh jednoho výzkumu.. Praha: Nakladatelství Eva – Milan Nevole, 2013. ISBN 978-80-904313-2-4. S. 165.
- ↑ Dvořáková, 2013, s. 32.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Zajíček na Wikimedia Commons - František Zajíček má pamětní desku
- Se stigmatem teroristy, dokument České televize z cyklu Neznámí hrdinové, 6. listopadu 2009, délka 26 minut (možnost přehrání on-line)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Zacatecnik, Licence: CC BY-SA 3.0
memory desk of Frantisek Zajicek in Usti nad Labem, railway station - west
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
František Zajíček (* 5. února 1896 Krásné Březno – 7. července 1954 Praha) byl železničář a odbojář za 2. světové války. In memoriam získal čestné občanství města Ústí nad Labem.