František Zounek

František Zounek
Narození16. srpna 1921
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí2005 (ve věku 83–84 let)
Brno
ČeskoČesko Česko
Povoláníarchitekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

František Zounek (16. srpna 1921, Brno2005, Brno) byl český architekt.

Je spoluautorem projektu brněnského sídliště Lesná, na kterém spolupracoval s Viktorem Rudišem, Miroslavem Dufkem a Ladislavem Volákem.[1]

Životopis

Během studií na gymnáziu v době protektorátu založil se svým spolužákem Janem Mojžíšem brněnskou buňku odbojové skupiny Předvoj.[2] V letech 19451948 vystudoval architekturu a pozemní stavitelství na Vysoké škole technické Dr. Edvarda Beneše. Po ukončení studia pracoval ve Stavoprojektu, kde od roku 1955 zastával funkci vedoucího ateliéru. V roce 1958 navštívil spolu s Viktorem Rudišem finskou Tapiolu, předměstí Espoo zasazené do přírody, které se oběma architektům stalo inspirací při návrhu brněnského sídliště Lesná. Během normalizace v roce 1972 byl František Zounek zbaven své funkce vedoucího ateliéru ve Stavoprojektu, kam se vrátil po roce 1989.[2][3]

Dílo

  • Sesterské ubytovny Fakultní nemocnice na Výstavní ulici v Brně (1955)[4]
  • Sídliště Kosmova v Brně (1957–1960)[5]
  • Experimentální bytový dům na Vinařské ulici v Brně (1958–1959)[6]
  • Experimentální věžový bytový dům na Křídlovické ulici v Brně (1958, realizace 1960–1961)[7]
  • Bytové domy na Mučednické ulici v Brně (1959)[8]
  • Sídliště Brno–Lesná (1962-1970)[1][9][10]
  • Bytové domy Purkyňova–Božetěchova v Brně (1968–1975)[11]
  • Sídliště Líšeň (1977–1985)[12]

Odkazy

Reference

  1. a b DIVINA, Miroslav. Sídliště Brno–Lesná [online]. Archiweb [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. 
  2. a b INGR, Martin. Hlavní architekt Lesné Františk Zounek by se dožil stovky. Severník. 2021-07-30, roč. 31, čís. 8, s. 14–15. Dostupné online [cit. 2021-08-14]. ISSN 0024-2896. 
  3. Ing. arch. František Zounek [online]. [cit. 2021-08-14]. Internetová encyklopedie dějin Brna. Dostupné online. 
  4. Areál sesterské ubytovny Fakultní nemocnice (dříve Krajského ústavu národního zdraví) [online]. [cit. 2021-08-13]. Brněnský architektonický manuál. Dostupné online. 
  5. Sídliště Kosmova [online]. [cit. 2021-08-13]. Brněnský architektonický manuál. Dostupné online. 
  6. Experimentální bytový dům [online]. [cit. 2021-08-13]. Brněnský architektonický manuál. Dostupné online. 
  7. věžový bytový dům [online]. Národní památkový ústav [cit. 2021-08-13]. Památkový katalog. Dostupné online. 
  8. Bytové domy Mučednická [online]. [cit. 2021-08-13]. Brněnský architektonický manuál. Dostupné online. 
  9. Sídliště Lesná [online]. [cit. 2021-08-13]. Brněnský architektonický manuál. Dostupné online. 
  10. CHATRNÝ, Jindřich. Lesná [online]. Uměleckoprůmyslové museum v Praze [cit. 2021-08-14]. Dostupné online. 
  11. Bytové domy Purkyňova – Božetěchova [online]. [cit. 2021-08-13]. Brněnský architektonický manuál. Dostupné online. 
  12. Sídliště Líšeň [online]. [cit. 2021-08-14]. Brněnský architektonický manuál. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“