František Zvardoň
František Zvardoň | |
---|---|
Narození | 20. června 1949 (75 let) Petřvald 1-Petřvald nebo Petřvald |
Povolání | fotograf |
Webová stránka | frantisekzvardon |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František Zvardoň (* 20. června 1949, Petřvald) je fotograf, reportér a kameraman francouzsko-české národnosti.[1][2] Odborné vzdělání absolvoval na Škole výtvarné fotografie v Brně.[3][4] Ilustroval více než 300 knih[5][6] a je autorem 35 knih. Spolupracuje s mnoha časopisy a vydavateli po celém světě. Produkuje také industriální a městské fotografie převážně pro publikování. Od roku 1985 žije ve Štrasburku v Alsasku.[7]
Životopis
Po Škole výtvarné fotografie v Brně [3][4] a filozofii v Praze pracoval jako vedoucí fotodílny v továrně Ostroj v Opavě, poté jako vedoucí dílen v Ostravě v roce 1982 a jako fotograf v redakci "Rudého práva" v letech 1984-1985. V roce 1983 získal ve Vancouveru cenou UNESCO [3][8], kvůli čemuž se ocitl v nesnázích tehdejšího československého režimu. V roce 1987 emigroval do Francie a požádal o politický azyl. Do Maison des artistes v Paříži nastoupil jako fotograf od roku 1987 dodnes. V roce 1989 pořídil svou první reportáž v Berlíně a poté v Istanbulu v Turecku pro Carrefour de Littérature ve Štrasburku.[9] Poté realizoval mnoho dokumentárních fotografií ve světě pro časopisy a různá vydavatelství.[8][9] Cestoval do 52 zemí, aby pořídil fotografie publikované v knize Bible 2000 v 18 svazcích a pěti jazycích od vydavatelství Signe. Jeho cesty po Etiopii od roku 2006 mu umožnily vydat dvě knihy, Surma v roce 2006 a Ethiopia Instants Eternals v roce 2011, 383stránkovou černobílou knihu. Je také autorem videodíla Inferno se skladatelem Yannem Robinem, které bylo uvedeno na mezinárodním festivalu současné hudby „Musica“ ve Štrasburku v roce 2015 a v Lille v roce 2017.
Ceny a ocenění
- Cena FIAP, UNESCO Lepší způsob života, Vancouver 1976, o znečištění vytvořené uhelnými doly, které ničí krajinu okolo Ostravy.[10]
- Cena AGFA Gevaert, Leverkusen 1983
- Mezinárodní cena Nikon Photo Contest, Tokio 1983
- Olympus Prize, Tokio 1990
- Cena UNEP za životní prostředí, New York 1996
- Grand Prix Akademie Alsaska 2019[11][12]
Publikace
- On my own, 1990, vyd. On my Own ISBN 2950651305
- Vache, 1992, vyd. Mise au Green ISBN 978-2-909464-00-8
- Les routes du lait, collectif 1994, vyd. Contrejour ISBN 2859491589
- Paysages humains, 1996, vyd. Signe ISBN 2877183912
- Bible 2000, 18 volumes, 1996-1998, vyd. Signe ISBN 287718-314-9
- Alsace Dialogue du paysage, 2000, vyd. Castor & Pollux ISBN 2-912756-43-X
- Empreinte du temps, 2004, Musée national d'Opava ISBN 80-239-2876-7
- L'Alsace de Zvardon, 2005, vyd. Carré Blanc ISBN 2-84488-075-4
- Surma (Éthiopie), 2006, vyd. Castor & Pollux ISBN 2-350080102
- Petra Werlé, Histoires naturelles, 2007, vyd. Castor & Pollux ISBN 978-2-35008-011-6
- Bleu de Terre, 2008, vyd. Carré Blanc ISBN 978-2-84488-103-8
- Le Bas-Rhin, 2008, vyd. Le VergerISBN 978-2-84574-077-8
- Strasbourg (60e anniversaire de l’OTAN) 2009, vyd. Carré Blanc ISBN 978-2-84488-178-6
- Les Alsaciens, 2009, vyd. La Nuée Bleue ISBN 978-2-7165-0594-9
- La route des vins d’Alsace, 2010, vyd. Signe ISBN 978-2-7468-2428-7
- Chemins de Saint-Jacques-de-Compostelle, 2010, vyd. Signe ISBN 978-2-7468-2931-2
- Petra Werlé - De la nature des choses, 2010, vyd. Castor & Pollux ISBN 2350080404
- Au fil du Rhin, 2010, vyd. La Nuée Bleue ISBN 978-2-7165-0778-3
- Metz, 2010, vyd. Carré Blanc ISBN 978-2-84488-123-6
- Éthiopie Instants éternels, 2011, vyd. On my Own ISBN 979-10-90607-00-2
- Au-dessus des châteaux de France, 2012, vyd. Signe ISBN 978-2-7468-2766-0
- Au-dessus des parcs et jardins de France, 2013, vyd. Signe ISBN 978-2-7468-2740-0
- Alsace Panorama, 2013, vyd. Nuée Bleue ISBN 978-2-7165-0830-8
- L'excellence en Alsace, 2014, vyd. Signe ISBN 978-2-7468-3216-9
- Aurora Borealis, 2015, vyd. Signe ISBN 978-2746833593
- Secrets de cathédrale, 2015, Éditons du Signe ISBN 978-2-7468-3304-3
- Un port au cœur de la ville, 2016, vyd. Signe ISBN 978-2-7468-3315-9
- Silences d’Alsace, 2017, vyd. Signe ISBN 978-2-7468-3558-0
- Lalique, l’art de la main, 2018, vyd. Signe ISBN 978-2-7468-3634-1
- Wissembourg et ses secrets, 2018, vyd. Signe ISBN 978-2-7468-3637-2
- Notre-Dame-de-Paris - Au carrefour des Cultures, 2018, vyd. Signe ISBN 978-2-7468-3667-9
- Hagueneau et ses secrets, 2018, vyd. Signe ISBN 274683636X
- Sanctuaire Notre-Dame du Laus, 2019, vyd. Signe ISBN 978-2-7468-3708-9
- Notre-Dame de Paris l’éternelle, 2019, vyd. Signe ISBN 978-2-7468-3816-1
- Saverne et ses secrets, 2019, vyd. Signe ISBN 978-2746838482
- Notre-Dame de la Garde, Marseille, 2019, vyd. Signe ISBN 2746836874
- Basilique Sainte-Marie-Madeleine, 2019, vyd. Signe ISBN 978-2-7468-3689-1
- Le champ de feu, 2019, vyd. Signe ISBN 2746837439
- Hunspach l’authentique, 2020, vyd. Signe ISBN 2746840731
- Secrets de la Légion étrangère, 2022, vyd. Signe ISBN 2746843056
- Œuvre Vidéo Inferno, projetée en 2015 à l'ouverture du festival Musica pour sa 33e édition (Festival international de musique contemporaine) avec l'orchestre symphonique de Freiburg-in-Brisgau (Allemagne), Musique Yann Robin.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frantisek Zvardon na francouzské Wikipedii.
- ↑ Ostravské stopy: Foťte ty dělníky, vtloukali nám do hlavy, vzpomíná Zvardoň. iDNES.cz [online]. 2022-07-24 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ HOMOLOVÁ, Tereza. Uznávaný fotograf z Petřvaldu: Projel jsem svět a štěstí našel za domem. Moravskoslezský deník. 2022-06-05. Dostupné online [cit. 2023-05-17].
- ↑ a b c Frantisek ZVARDON [online]. [cit. 2022-08-31]. Dostupné online.
- ↑ a b Frantisek Zvardon [online]. [cit. 2022-08-31]. Dostupné online.
- ↑ Aurora Borealis, dernier ouvrage du photographe Frantisek Zvardon [online]. [cit. 2022-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Strasbourg - Frantisek Zvardon [online]. [cit. 2022-06-13].
- ↑ František Zvardoň : l’œil du peintre (II) [online]. 2009-08-23 [cit. 2022-06-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Frantisek Zvardon [online]. [cit. 2022-06-13]. Dostupné online.
- ↑ a b František Zvardoň : l’œil du peintre (II) [online]. 2009-08-23 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online.
- ↑ František Zvardoň. www.ckc.cz [online]. [cit. 2023-05-17]. Dostupné online.
- ↑ Un Prix plus que mérité… [online]. 2019-02-04 [cit. 2022-06-13]. Dostupné online.
- ↑ PHotographie. Frantisek Zvardon, grand prix de l’Académie d’Alsace [online]. [cit. 2022-06-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Zvardoň na Wikimedia Commons