František de Paula Deym ze Stříteže

JUDr. František de Paula hrabě Deym ze Stříteže
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1910 – 1914
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci: 1908 – 1910
Stranická příslušnost
Členství	Strana konzervativního velkostatku
Titul	hrabě
Alma mater	Univerzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František de Paula Ferdinand hrabě Deym ze Stříteže (německy Franz de Paula Ferdinand Maria Konstantin Graf Deym von Střítež) (28. února 1871 Praha – 23. listopadu 1925 Bad Einöd, Štýrsko) byl český šlechtic, politik a velkostatkář. Vystudoval práva a po krátké službě v armádě a ve státních úřadech se uplatnil v politice, byl poslancem českého zemského sněmu (1908–1910) a moravského zemského sněmu (1910–1914). Po rozpadu monarchie žil v soukromí. Po otci byl majitelem velkostatků ve východních Čechách (Hostinné), sňatkem získal také podíl na velkostatku Hajany na jižní Moravě.

Pocházel ze staré české rodiny Deymů ze Stříteže,^[1][2] byl nejstarším synem hraběte Františka Deyma (1838–1903), dlouholetého rakousko-uherského velvyslance ve Velké Británii,^[3] matka Anna Marie (1852–1919) patřila k německé rodině hrabat ze Schlabrendorfu.^[4] Vystudoval práva na Karlově univerzitě a na univerzitě v Halle. Získal titul doktora práv a absolvoval jednoroční službu v c. k. armádě, jako poručík byl převelen do stavu záloh, později dosáhl hodnosti rytmistra v záloze u c. k. zeměbrany.^[5] V roce 1895 byl jmenován c. k. komořím^[6] a krátce působil ve státních službách, ve funkci okresního komisaře byl přidělen k českému místodržitelství v Praze.^[7][8]

V letech 1908–1910 byl poslancem českého zemského sněmu, kam byl zvolen za velkostatkářskou kurii a zastupoval Stranu konzervativního velkostatku.^[9][10] Později přesídlil na jižní Moravu na vyženěný zámek Hajany a v roce 1910 byl zvolen v doplňovacích volbách do moravského zemského sněmu.^[11][12] Kvůli tomu rezignoval k datu 30. září 1910 na mandát v českém sněmu a aktivně se zapojil do veřejného života na Moravě. Byl viceprezidentem Moravské zemědělské rady a místopředsedou sboru velkostatkářské kurie, na půdě sněmovny často vystupoval k tématům z finanční oblasti. Do moravského zemského sněmu byl zvolen i v řádných volbách v roce 1913,^[13] sněm se však po vypuknutí první světové války již nesešel. Po zániku monarchie se František vrátil (bez manželky) do východních Čech, kde po rodičích zdědil velkostatek Hostinné.

Po rodičích byl dědicem velkostatků v Čechách a ve Slezsku, majetek převzal fakticky až v roce 1919 po smrti matky. Trvale se usadil na zámku Nové Zámky u Hostinného, zatímco manželka Marie Ludmila nadále žila v Hajanech. Manželské odloučení bylo důsledkem Františkova rozmařilého stylu života a také četných milostných poměrů, známo je minimálně jedno nemanželské dítě. K velkostatku Hostinné patřilo přes 1 200 hektarů půdy^[14] a několik průmyslových provozů, které však byly prodělečné. Velkostatek Hostinné patřil rodině Deymů od roku 1799,^[15], bývalý sídelní zámek v Hostinném byl již v polovině 19. století přestavěn pro průmyslové účely.^[16] Hlavním sídlem byl zámek Nové Zámky, který prošel v letech 1880–1890 nákladnou přestavbou ve stylu novorenesance,^[17] František zde po převzetí dědictví provedl další stavební úpravy,^[18], zámecký park obohatil výsadbou nových dřevin.^[19] Vlastnil také nemovitosti v Praze a ve Vídni, později koupil vilu v Janských Lázních pro svou sekretářku/milenku Elsu. Manželka nakonec s pomocí Františkových sourozenců prosadila uvalení nucené správy na jeho majetek a nadále dostával jen apanáž.

Zemřel náhle ve věku 54 let v lázních Bad Einöd ve Štýrsku, kam odjel z Hostinného s milenkou Elsou. Přes určité majetkové ztráty v důsledku pozemkové reformy byla hodnota jeho majetku v roce 1925 vyčíslena na 60 miliónů korun.

V roce 1902 se ve Vídni oženil s hraběnkou Marií Ludmilou de la Fontaine d'Harnoncourt-Unverzagt (1881–1949), dcerou Huberta Karla de la Fontaine (1850–1920). Marie Ludmila byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.^[20] Po předčasně zemřelé matce Josefíně, rozené Mitrovské z Nemyšle (1852–1885)^[21] byla dědičkou velkostatku se zámkem Hajany u Brna.^[22] K velkostatku patřil zámek a 560 hektarů půdy.^[23] Marie Ludmila zde trvale žila i po roce 1919,^[24] kdy se manžel odstěhoval do Hostinného. V roce 1925 převzala po jeho úmrtí správu Hostinného, ale kvůli dluhům musela postupně rozprodávat části velkostatku. Mimo jiné měla na základě manželovy závěti vyplatit tři milióny korun jeho sekretářce Else, s čímž nesouhlasila a obrátila se na soud. Po třech letech soudní při prohrála a kvůli finančnímu vyrovnání s manželovou milenkou musela nakonec prodat i poslední majetek ve východních Čechách - zámek Nové Zámky prodala v roce 1928 za 6 miliónů korun jaroměřským továrníkům Františkovi a Stanislavovi Polickým. Na zámku v Hajanech žila do roku 1945^[25] a o čtyři roky později zemřela v Brně. K velkostatku Hajany zestátněném v roce 1945 patřila také rodinná hrobka, o kterou potomci po roce 1989 vedli dlouholetý restituční spor.^[26] Z manželství Františka Deyma a Marie Ludmily se narodilo sedm potomků,^[27] všichni po roce 1945 opustili Československo. Z nich vynikl Leopold (1917–1977), který se za druhé světové války zapojil do protifašistického odboje.

František de Paula měl čtyři mladší sourozence. Bratr Konstantin (1873–1955) působil v době monarchie v diplomacii, zastával nižší posty v Londýně, Istanbulu a Římě,^[28] nakonec byl vyslaneckým radou v Drážďanech.^[29] Po roce 1918 žil v soukromí. Nejmladší z bratrů Jan Nepomuk (1881–1967) byl c. k. komořím, důstojníkem a z otcova majetku zdědil velkostatek Lesencetomaj v Uhrách,^[30], později vlastnil velkostatek Stainach ve Štýrsku.^[31] Sestra Bianca (1874–1968) se provdala za hraběte Antonína Magnise (1862–1944). Ten vlastnil rozsáhlé pozemky ve Slezsku, byl také majitelem Strážnice a poslancem říšského sněmu. Mimo jiné byl hlavním iniciátorem uvalení sekvestrace na majetek svého švagra Františka Deyma. Nejmladší sestra Isabela (1877–1968) byla manželkou hraběte Pavla Esterházyho (1861–1932),^[32] který také působil v rakousko-uherské diplomacii.

• ANDĚL, Tomáš: Hostinné; Hostinné, 2018; s. 88–97 (kapitola Rod Deymů ze Stříteže a Nových Zámcích) ISBN 978-80-270-4573-0
• MALÍŘ, Jiří a kolektiv: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Matice moravská, Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, 2012; s. 168–169 ISBN 978-80-7325-272-4
• POUZAR, Vlastimil a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2007; Brandýs nad Labem, 2006; 454 s. ISBN 80-85955-34-2

• František de Paula Deym ze Stříteže in: Biografický slovník českých zemí