Františkánský klášter (Praha)
Františkánský klášter v Praze na Novém Městě původně klášter řádu karmelitánů | |
---|---|
Vstupní část františkánského kláštera v Praze na Novém Městě | |
Lokalita | |
Stát | Česko |
Místo | Praha Nové Město |
Ulice | Jungmannovo náměstí |
Souřadnice | 50°4′57,23″ s. š., 14°25′23″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | Původně karmelitáni, od 15. století bosí františkáni |
Založení | 1347 |
Zrušení | 1412 (klášter zničen a konvent vyhán, viz heslo Čtrnáct pražských mučedníků) |
Obnovení | 1604 |
Znak | |
Odkazy | |
Kód památky | 39825/1-1048 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Františkánský klášter na Novém Městě v Praze je konvent založený ve 14. století původně klášter řádu karmelitánů při kostele Panny Marie sněžné v Praze 1-Novém Městě. Klášter františkánů u kostela Panny Marie Sněžné se nachází mezi Václavským a Jungmannovým náměstím. Známá je také klášterní zahrada, která je oblíbeným místem setkávání a odpočinku v centru Prahy.
Dějiny kláštera
Zdejší klášter původně obýval konvent karmelitánů, první v českých zemích, založený roku 1347. Řád zde po roce 1348, v rámci první etapy vývoje pražského Nového Města, vybudoval klášterní zahradu, která sloužila k pěstování užitkových rostlin. Původní klášterní zahrady karmelitánů z roku 1348 byly mnohem rozsáhlejší a sloužily zejména k pěstování bylin, květin i zeleniny, byly zde ovocné stromy, později zde františkáni pěstovali i koření.
Zničení kláštera
V roce 1412 byl vydrancován (za aktivní účasti Jeronýma Pražského), znovu pak za husitských válek, kdy byli zdejší řeholníci pobiti nebo vyhnáni; vrátili se v roce 1435, ale roku 1484 museli opět uprchnout. Jejich další návrat se uskutečnil v roce 1496, ale vzhledem ke tomu, že areál se nacházel v rozvalinách, se jim řeholní život nepodařilo v plné míře obnovit. Navíc se roku 1566 zřítila klenba kostela,[1] přesto byly ještě na počátku 17. století slouženy bohoslužby v postranní kapli tehdy zasvěcené Panně Marii (od 1. listopadu 1681 je zasvěcena sv. Michaelu archandělovi).
Františkáni
Rudolf II. v roce 1603 zpustlý klášter i kostel věnoval řádu menších bratří (bosých františkánů).[1] Karmelitáni později (v roce 1627) jako náhradu obdrželi nepříliš vzdálený kostel svatého Havla,[2] při němž si roku 1671 začali budovat nový klášter.[3] Dne 14. června 1604 položil nejvyšší kancléř Zdeněk Vojtěch z Lobkovic, který se o výstavbu také významně zasloužil jako donátor, základní kámen obnoveného konventu. V téže době vytvořili františkáni zahradu v barokním stylu, kterou v průběhu času ještě několikrát terénně upravovali a v ní vystavěli klášterní barokní kapličku. Do dokončení výstavby klášterních budov v roce 1606 však řeholníci bydleli v klášteře minoritů u svatého Jakuba na Starém Městě. V letech 1607 až 1610 byl znovu postaven také kostel.[4]
V roce 1611 klášter vydrancovala pražská lůza, která tím řešila svou frustraci z utrpení po vpádu pasovských. Všech čtrnáct řeholníků, kteří v té době v klášteře pobývali, bylo různým způsobem povražděno. V roce 2012 došlo k jejich beatifikaci.
Řeholní život v klášteře byl obnoven až po roce 1620. V letech 1649-1651 byl v klášterním kostele instalován barokní oltář, který je dodnes největší oltářní architekturou na území Prahy.
20. století
V období mezi první a druhou světovou válkou se stal klášter jedním z významných center duchovního života Prahy. Tato doba je spojena hlavně s působením Jana Evangelisty Urbana, autora myšlenky zpřístupnění studia teologie (v poněkud upravené formě) laickým věřícím. V době druhé světové války byly v zahradě vyhloubeny dvě protipožární nádrže, které zde zely až do roku 1985. Po únoru 1948, kdy se k moci dostali komunisté, byl v roce 1950 řád františkánů vyhnán. Zahrada poté sloužila jako veřejná komunikace mezi Václavským a Jungmannovým náměstím.
Františkánská zahrada
Ke klášteru přiléhá Františkánská zahrada, upravený park zasazený mezi okolní zástavbou protkaný zpevněnými cestami.
Reference
- ↑ a b http://www.pms.ofm.cz/karmel.html
- ↑ http://www.pms.ofm.cz/frant.html
- ↑ http://www.tyn.cz/cz/index.php?stranka=historie
- ↑ František Klement Minařík: Pražští mučedníci, Serafín, Bratislava 1991, str. 5
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Františkánský klášter na Novém Městě na Wikimedia Commons
- Základní informace o klášteře na mapy.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel Panny Marie Sněžné, Praha
Autor: Tom Lemmens, Licence: CC BY-SA 3.0
Wappen des Generalministers der Franziskaner (OFM).
Čtrnáct pražských mučedníků