Františka Šťovíčková

Františka Šťovíčková
Josef Mánes - Josefína (modelem mohla být Františka Šťovíčková)
Josef Mánes - Josefína (modelem mohla být Františka Šťovíčková)
Narození18. února 1825
Kňovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. června 1909 (ve věku 84 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Františka Šťovíčková, provdaná Albertová (18. února 1825 Kňovice[1] – 7. června 1909 Praha), byla láska Josefa Mánesa a matka jeho nemanželské dcery Josefiny.

Život

Františka Šťovíčková přišla do služby k Mánesovým jako dvaadvacetiletá, v roce 1847. Otec Antonín Mánes byl již po smrti, sourozenci Amalie, Quido a Josef žili s matkou Magdalenou Mánesovou ve Spálené ulici č. 75. Josef Mánes se s Františkou seznámil po návratu ze studijního pobytu v Mnichově. Jejich vztah nezůstal bez následků a Františka otěhotněla. Amálie Františku propustila a Josef se s ní podle většiny zdrojů dále nestýkal.[2][p 1]

Po čase se Františka vrátila do služby v Praze, kde se v roce 1860 se provdala za magistrátního sluhu, vdovce Vincence Alberta (1811-1889).[3][p 2][p 3] V roce 1889 ovdověla, zemřela 7. června 1909 v chudobinci sv. Bartoloměje, kde byla ošetřovatelkou.[4][5] Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech. Hrob nenese její jméno a nelze ho identifikovat.[6]

Dcera Josefa

Dcera Františky Šťovíčkové Josefa (Josefina) Šťovíčková se narodila 11. března 1850. Provdala se[7] za spisovatele a knihkupeckého odborníka Josefa Miroslava Hovorku (1848-1914)[8].[9] V manželství měla čtyři dcery; jedna z nich, Olga Studničková[10] byla malířkou.

Josefa Hovorková zemřela 16. 12. 1916, pochována byla na šáreckém hřbitově v Dejvicích.[11] Na jejím hrobě byl nápis Pane, vím, že se shledám s tím, kdo byl drahý duši mé. Dnes jsou její ostatky uloženy na Olšanských hřbitovech, vedle hrobu jejího otce a její přání bylo splněno.[12]

Umělecké zpracování příběhu Františky Šťovíčkové

Láska Josefa Mánesa a Františky Šťovíčkové je součástí Mánesových životopisů i uměleckých zobrazení malířova života. Patrně s ohledem na žijící příbuzné je ve starších biografiích příběh uváděn pouze stručně, bez osobních podrobností. Například v předmluvě k reprezentační publikaci Zemi milované... (Orbis, 1939) uvedl František Kovárna pouze příjmení a jméno Františky Šťovíčkové; o dceři Josefině psal jako o "dítěti". V patnáctistránkovém Mánesově životopisu věnoval osudu matky a dcery jeden odstavec.[13]

František Kožík podložil svůj životopisný román Josef Mánes podrobným studiem historických dokumentů. V doslovu uvedl zdroj (vzpomínka dcery), podle kterého docházelo i po vyhnání Františky k setkáním malíře s jeho dcerou Josefinou i její matkou. Na základě těchto informací vložil do románu i scénu, ve které byla modelem k obrazu Josefina právě Františka Šťovíčková.[6] Již před Kožíkem se touto otázkou zabýval Jarmil Krecar, který naznačil, že obraz Josefina může být syntézou portrétů Františky Šťovíčkové a Josefiny Lustigové, dcery první pražské kavárnice Josefiny Šimrové – Heichenwalderové.[14] [p 4][p 5]

Ve filmovém zpracování Kožíkova románu Paleta lásky (námět František Kožík, režie Josef Mach, 1976) hrála Františku Šťovíčkovou Jana Švandová a její dceru Josefinu Libuše Šafránková. Josefa Mánesa přestavoval Petr Kostka.[15]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Podle Františka Kožíka a dle vzpomínky Mánesovy dcery Josefiny ale k dalším setkáním docházelo - viz dále.
  2. ↑ Albertova první manželka byla vdova Anna Nedwichová (1795-1858).
  3. ↑ Podle jiného zdroje byl Vincenc Albert "zřízencem na řetězovém mostě". [1][nedostupný zdroj]
  4. ↑ Vzpomínky Josefiny Lustigové a její matky zpracoval Jaromír Václav Šmejkal v knihách Kavárna u nádraží a Mánesova Josefina
  5. ↑ Některé internetové zdroje uvádějí (bez odkazů na odbornou literaturu) že Františka Šťovíčková byla též modelem k obrazům Jitro a Večer. Obrazy však pocházejí z období okolo roku 1857, zatímco Josefina je datována k roku 1855.

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Chlum
  2. ↑ BŘEZINOVÁ, Helena. Josef Mánes a hysterie v obrazech. Praha, 2013. Bakalářská práce. UK, Fakulta humanitních studií. . s. 20. Dostupné online.
  3. ↑ Policejní přihlášky, Praha, rodina Vincence Alberta
  4. ↑ Matrika zemřelých, Nejsvětější Trojice v Podskalí, 1906-1913, snímek 128 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ Soupis pražského obyvatelstva, Albert Vincenc, 1811
  6. ↑ a b KOŽÍK, František. Josef Mánes. Praha: Obelisk, 1973. Kapitola Epilog, s. 465–472. 
  7. ↑ Matriční záznam o sňatku Josefy Šťovíčkové s Josefem Hovorkou farnost při kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně v Praze
  8. ↑ Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920) Hovorka Josef *1848
  9. ↑ FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H-J. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Josef Miroslav Hovorka. 
  10. ↑ Matriční záznam o narození a křtu Olgy Hovorkové farnost při kostele sv.Šťapána na Novém Městě pražském
  11. ↑ Národní listy, 17.12.1916, s.6 (úmrtní oznámení)
  12. ↑ Hřbitovy.cz:Otec a dcera Mánesovi odpočívají vedle sebe. www.hrbitovy.cz [online]. [cit. 2016-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-10. 
  13. ↑ KOVÁRNA, František. Zemi krásné... (Mánesův odkaz národu). Praha: Orbis, 1939. Kapitola Životopis umělce i člověka, s. 25. 
  14. ↑ Národní listy, 13.1.1935, s.5, Hledání včerejšího dne
  15. ↑ FDb.cz:Paleta lásky (obsazení)

Související články

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)