Františka Albrechtová

Františka Albrechtová
Rodné jménoZeithamlová
Narození4. září 1912
Praha;
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. ledna 1943 (ve věku 30 let)
Koncentrační tábor Mauthausen;
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena v plynové komoře
BydlištěKvestorská 287/2, 140 00 Praha 4 – Michle[p. 1]
Povolánídělnice
ZaměstnavatelJanečkova zbrojovka v Praze na Pankráci
Domovské městoPraha
ChoťStanislav Albrecht (1908–1943)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Její manžel Stanislav Albrecht
Pamětní deska v Kvestorské ulici v Praze 4
Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[1][2]

Františka Albrechtová rozená Zeithamlová (4. září 1912 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen)[3] byla za Protektorátu Čechy a Morava zaměstnána jako dělnice v Janečkově zbrojovce v Praze.[p. 2] Spolu se svým manželem Stanislavem Albrechtem (kovodělníkem – frézařem – v témže podniku) se Františka účastnila domácího protiněmeckého odboje. Oba manželé Albrechtovi patřili k podporovatelům výsadkářů ze skupiny Anthropoid.[3][p. 3]

Život

Františka Albrechtová se narodila jako Františka Zeithamlová 4. září 1912 v Praze.[5] V době protektorátní byla dělnicí v pražské Janečkově zbrojovce, kde se seznámila se svým budoucím manželem Stanislavem Albrechtem, který do Janečkovy továrny na Pankráci nastoupil v červnu 1941 jako frézař (kovodělník).[7] Stanislav bydlel původně na Palackého třídě číslo popisné 1006 v pražské Michli, ale po svatbě se novomanželé přestěhovali (od 12. července 1933) do domu číslo popisné 287 v Brožíkově ulici[p. 1] v Praze Michli.[7][5][3]

Oldřich Frolík

Oldřich Frolík (1909–1943) pracoval za protektorátu jako kovodělník rovněž v Janečkově zbrojovce na pražském Pankráci a současně bydlel se svojí manželkou Barborou Frolíkovou (rozenou Kvasničkovou[8]) v Praze - Michli také v Kvestorské ulici.[9] Frolíkův spolupracovník ve zbrojovce a blízký přítel Otakar Šrámek se za německé okupace Čech, Moravy a Slezska zapojil do řad členů domácího odboje[8] a jeho prostřednictvím se do protiněmeckého odboje zapojil záhy i Oldřich Frolík.[9] Společně se svými přáteli Jaroslavem Pechmanem, Janem Zelenkou-Hajským a kapitánem Karlem Pavlíkem náležel Frolík (v rámci sokolské odbojové organizace) do radikální frakce.[9] Ta se nazývala Říjen a její členové se hodlali ve své protiněmecké činnosti orientovat především na diverzní (záškodnickou) činnost.[9] Přes Otakara Šrámka a Jaroslava Pechmana, který bydlel v Hanusově ulici 1025/9 v bezprostředním sousedství Kvestorské ulice, se pak Oldřich Frolík začátkem roku 1942 dostal do kontaktu s parašutisty, kterým zajišťoval nejen úkryt, ale především servis týkající se zbraní, munice i výbušnin.[9] Dvojice podporovatelů parašutistů a odbojářů působících v Janečkově zbrojovce (Frolík a Šrámek) se nakonec rozrostla na trojlístek, když se k nim přidal i Stanislav Albrecht.[7]

Odhalení

Vyšetřující úředníci gestapa se na přelomu srpna a září 1942 dopracovali k poznání, že pachatelé útoku na Reinharda Heydricha nebo jejich pomocníci bydleli v Praze na Pankráci v blízkosti Janečkovy zbrojní továrny a následným šetřením v této lokalitě pak vyšetřovatelé přišli na jméno Oldřicha Frolíka.[7] První neúspěšný pokus o Frolíkovo zatčení 15. září 1942 vedl k přestřelce, z níž nezraněný Frolík unikl a ukryl se u Otakara Šrámka.[7] Kriminalisté české protektorátní policie se během pátrání po Frolíkovo známých dopracovali k Šrámkovi, který pod nátlakem prozradil místo Frolíkova úkrytu.[7] Oldřich Frolík byl lstí vylákán a zatčen 23. září 1942.[7]

Zatčení

Další vlna zatýkání byla odstartována druhým (tentokráte úspěšným) pokusem o zatčení Frolíka 23. září 1942, kdy ještě týž den byla v 17.00 hodin vzata do vazby jak Františka Albrechtová,[5] tak i její manžel Stanislav.[7] Během výslechů Stanislava Albrechta a Františky Albrechtové ale kriminální komisař Heinz Jantur[p. 4] ani další úředníci gestapa nic podstatného „nevytěžili“ a zatýkání dalších osob se u Albrechtových „zastavilo“.[7] (Při výsleších manželé Albrechtovi nikoho neprozradili.[12])

Věznění, ...

Nejprve byli manželé Albrechtovi vězněni v Praze na Pankráci a poté odesláni do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín.[11][7][13][14] Dne 8. ledna 1943 byli stanným soudem v Praze v nepřítomnosti odsouzeni k trestu smrti.[11][7][5][3] Následně byli 15. ledna 1943 posláni s transportem čítajícím 31 osob do koncentračního tábora Mauthausen.[11][7][13][14] V koncentračním táboře Mauthausen byli umístěni v celách tzv. „bunkru“, kde čekali na popravu, která byla vykonána 26. ledna 1943.[12][11][7][15] Ten den bylo v 16:15 zavražděno 15 žen v plynové komoře.[11][7][3] (Františce Albrechtové bylo 31 let.[5]) Muži (v počtu 16) byli zavražděni v odstřelovacím koutě mauthauzenského bunkru ranou z malorážní pistole do týla (Stanislav Albrecht byl zabit v 16:29).[11][7][3]

Připomínky

V tomto domě žili / obětaví sokolští odbojáři // Jaroslav DERŠATA / zavražděn 28.1.1942 v KT / Mauthausen // Františka a Stanislav / ALBRECHTOVI / zavražděni 26.1.1943 v KT / Mauthausen

nápis na pamětní desce, [18]

Odkazy

Poznámky

  1. a b c Kvestorská ulice se od roku 1910 do roku 1947 nazývala Brožíkova, německy Brožík-Strasse.[6]
  2. Janečkova zbrojovka se za protektorátu nacházela podél dnešní ulice Budějovická, zhruba v úseku vymezeném na jedné straně křížením ulic Budějovická x Na Pankráci a na druhé straně křižovatkou ulic Budějovická x Hanusova.[4] (Kousek odsud se také nachází ulice Kvestorská.) Za druhé světové války zbrojovka vyráběla pro Wehrmacht a Luftwaffe pumy, nosiče pum a jejich příslušenství, motory ale i další - drobné - součástky.[4] Za protektorátu se tady pracovalo i na vývoji střelných zbraní a motocyklů.[4] Továrnu vedl až do své smrti (4. června 1941) český konstruktér, vynálezce, průmyslník a zakladatel firmy JAWA František Janeček.[4] Po jeho smrti firmu vedl technický ředitel Jawy a vývojář v oblasti nových automobilů a motocyklů JUDr. Jaroslav Frei (* 16. listopadu 1904 Praha – 16. ledna 1981). Podle jeho poválečné výpovědi byla výroba v továrně často záměrně sabotována.[4]
  3. Podle poválečné výpovědi komisaře gestapa a velitele protikomunistického referátu pražského gestapa Heinze Jantura poskytli manželé Albrechtovi ve svém bytě údajně úkryt jednomu z parašutistů (buď Jozefu Gabčíkovi nebo Janu Kubišovi).[5][6]
  4. Komisař gestapa – velitel protikomunistického referátu pražského gestapa v letech 1942 až 1945 SS-Hautpsturmführer Heinz Jantur[10] z referátu IIG, které mělo v „náplni práce“ agendu: neoprávněné držení zbraní a třaskavin včetně přečinů podle zákona o tzv. záludných útocích na stát.[11]

Reference

  1. a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2024-03-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Albrechtová Františka *4.9.1912 .... Dostupné online. 
  2. a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2024-03-15]. Albrechtová Františka *4.9.1912. Dostupné online. 
  3. a b c d e f JANÍK, Vlastislav, Jaroslav Čvančara (obrazová příloha). Mauthausen - konečná stanice: dějiny koncentračního tábora. 2., přepracované vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2021. 70 s., 200. (Pohled do historie; 11). ISBN 978-80-7264-205-2. Kapitola Rejstřík osob: Františka Albrechtová, rozená Zeithamlová, s. 84. Inspirováno knihou Hanse Maršálka. 
  4. a b c d e PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Oldřich Frolík, Barbora Frolíková). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 455, 460, 464, 471, 705. 
  5. a b c d e f Oběti heydrichiády / Františka Albrechtová (1912-1943) [online]. Podkást pro každého (na You Tube com), 2022-04-05 [cit. 2024-03-26]. Stopáž: 1 minuta a 44 sekund. Dostupné online. 
  6. a b PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Stanislav Albrecht, Františka Albrechtová). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 464. 
  7. a b c d e f g h i j k l m n o JANÍK, Vlastislav. Františka Albrechtová (4. září 1912 Praha – zemřela 26. ledna 1943 v koncentračním táboře Mauthausen) [online]. Mauthausen; Raum der Namen [cit. 2024-03-26]. Příběh rodiny Albrechtových zpracoval badatel Vlastislav Janík – delegát Mauthausenského výboru v České republice. Dostupné online. 
  8. a b OLDŘICH FROLÍK: Další hrdina z 294 pomocníků parašutistů, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera Reinharda Heydricha. [online]. www.frolikovi.estranky.cz, 2012-04-20 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  9. a b c d e HAMPEJS, Martin. Operace Anthropoid: Jen si vezmu kabát, řekl Frolík gestapákům. Pak začal střílet [online]. Lidovky.cz, 2017-05-24 [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. 
  10. Poválečné osudy příslušníků gestapa [online]. Fronta CZ [cit. 2018-09-20]. Velitel protikomunistického referátu pražského gestapa v letech 1942-45 SS-Hautpsturmführer Heinz Jantur. Dostupné online. 
  11. a b c d e f g h Slavnostní odhalení pamětních desek věnovaných Barboře a Oldřichu Frolíkovým, Františce a Stanislavu Albrechtovým a Jaroslavu Deršatovi. [online]. www facebook com [cit. 2018-09-18]. Pořádá Iniciativa A, Československá obec legionářská, Rota Nazdar, MČ Praha 4; 13.9.2018 v 17.00 hod, Kvestorská 2 a 5, Praha 4; Raptor.TV-cz, kamera Jan Dolens. Dostupné online. 
  12. a b c d ROGNER, Roman. Praha 4 uctila památku českých vlastenců [online]. www Praha 4 cz, 2018-09-14 [cit. 2018-09-20]. Dostupné online. 
  13. a b Františka Albrechtová (* 4. 9. 1912 – 26. 1. 1943 popravena v KT Mauthausen), bydliště: Praha XIV; Dělnice [online]. Čeští vězni v koncentračním táboře Mauthausen 1938-1945 [cit. 2024-03-23]. Předchozí věznění: gestapo Praha, Malá pevnost Terezín, odchod do transportu směr KT Mauthausen: 15. ledna 1943. Dostupné online. 
  14. a b Františka Albrechtová (* 4. září 1912 Praha – 26. ledna 1943 KT Mauthausen) [online]. Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945 [cit. 2024-03-25]. Místo transportu: Prag-Pankratz; Datum transportu: 20. listopadu 1942; odchod do transportu 15. ledna 1943 směr KT Mauthausen (tam popravena 26. ledna 1943). Dostupné online. 
  15. Poprava 262 spolupracovníků parašutistů v Mauthausenu 24. 10. 1942 - 81 let / Popravení v Mauthausenu 26. ledna 1943 [online]. Fronta cz, 2023 [cit. 2024-03-23]. 2; Albrechtová Františka (* 4. 9. 1912); Anthropoid. Dostupné online. 
  16. Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (VETS; Estranky cz) [cit. 2024-03-15]. Albrechtová Františka *4.9.1912. Dostupné online. 
  17. a b c d Odhalení pamětních desek - Oldřichu Frolíkovi a dalším odbojářům [online]. www evensi com, 2018-09-14 [cit. 2018-09-20]. Čtvrtek 13. září 2018 17:00 až čtvrtek 13. září 2018 18:00. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-18. 
  18. ŠMEJKAL, Pavel. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. www vets cz, 2018-09-13 [cit. 2018-09-18]. Umístění: Praha 4, Kvestorská 287/2; Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Barbora Frolikova Kvasnickova (1910 1943).jpg
Barbora Frolíková rozená Kvasničková (* 21. září 1910 Praha – 26. ledna 1943 Koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou kovodělníka Oldřicha Frolíka (1909–1943) z Janečkovy zbrojní továrny na Pankráci v Praze zapojeného za Protektorátu Čechy a Morava do domácí radikální sokolské odbojové skupiny Říjen. Oba manželé patřili mezi podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid, poskytovali jim ve svém bytě ubytování a úkryt části jejich zbrojního arzenálu, Barbora je zásobovala potravinami a Oldřich pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše ošetřoval zbraně a staral se jim o výzbroj a o munici.
Karel Pavlik 1900 1943.jpg
Karel Pavlík (* 19. října 1900 – 26. ledna 1943 Mauthausen) byl československý voják a odbojář, kapitán Československé armády (in memoriam povýšený na plukovníka).
Stanislav Albrecht (1908 1943) Sepie.jpg
Stanislav Albrecht (* 2. června 1908, Praha-Michle – 26. ledna 1943, KT Mauthausen)
Jaroslav Pechman 1900 1942.png
Jaroslav Pechman (* 1. května 1900 Radobyčice – 5. října 1942 Praha) byl za Protektorátu Čechy a Morava starostou pražské sokolské jednoty v Michli. Spolu se svojí manželkou Marií Pechmanovou (1902–1943) a synem Jaroslavem Pechmanem mladším (1925–1943) byl příslušníkem radikální sokolské odbojové skupiny Říjen, která byla fundamentální složkou sokolské protiněmecké ilegální organizace Jindra. Rodina Pechmanových patřila mezi nejbližší podporovatele operace ANTHROPOID a rozhodujícím způsobem pomohla československým parašutistům splnit jejich úkol.
Praha, Kvestorská 2, pamětní deska Jaroslav Deršata a Františka a Stanislav Albrechtovi.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
* Ve čtvrtek dne 13. září 2018 v 17.00 byla na vnějším plášti domu v Kvestorské ulici (na adrese: Kvestorská 287/2, 140 00 Praha 4 - Michle), kde za protektorátu bydlel Jaroslav Deršata se svojí manželkou Alžbětou Deršatovou, za přítomnosti představitelů městské části Praha 4 (a badatele a spisovatele Jiřího Padevěta) slavnostně odhalena pamětní deska. O instalaci této pamětní desky se zasloužila Iniciativa A, Československá obec legionářská (ČsOL), MČ Praha 4 a Rota Nazdar.
  • Nápis na pamětní desce: V tomto domě žili / obětaví sokolští odbojáři // Jaroslav DERŠATA / zavražděn 28.1.1942 v KT / Mauthausen // Františka a Stanislav / ALBRECHTOVI / zavražděni 26.1.1943 v KT / Mauthausen.
  • Jaroslav Deršata (13. října 1898 Praha - Nusle - 27. ledna 1942, KT Mauthausen) se narodil v Praze - Nuslích. Jeho otec byl řezník. Jaroslav se stal také řezníkem. Za protektorátu se spolu se svojí ženou Alžbětou Deršatovou zapojil (jako sokolský činovník) do protiněmecké ilegální odbojové činnosti. Jaroslav Deršata byl zatčen 9. října 1941 a to v rámci tažení proti Obci sokolské v odboji. Byl vězněn v KT Mauthausen, kde byl zařazen mezi skupinu vězňů (tzv. „komando kamenolom“) pracujících v kamenolomu, kde se doba „přežití“ měřila na týdny. Dne 27. ledna 1942 (resp. 28. ledna 1942 ráno) v KT Mauthausen útrapám podlehl. V odbojové činnosti pokračovala jeho žena Alžběta Deršatová i po manželově smrti. Na jaře roku 1942 se její byt stal jedním z úkrytů parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Zbraně získané odbojem z Janečkovy zbrojovky ukrývala Alžběta Deršatová od roku 1944 až do pražského květnového povstání 1945. Druhou světovou válku přežila.
  • Manželé Albrechtovi (Stanislav Albrecht: * 1908 - † 1943; Františka Albrechtová: * 1912 - † 1943). Stanislav Albrecht pracoval za protektorátu jako dělník v Janečkově zbrojovce na Pankráci. Právě odtud se znal s Oldřichem Frolíkem. Manželé Albrechtovi patřili mezi podporovatele výsadkářů ze skupiny Anthropoid. Byli zatčeni ve stejný den (23. září 1942) jako Oldřich Frolík se svojí manželkou Barborou Frolíkovou. Při výslechu (vedl jej komisař gestapa - velitel protikomunistického referátu pražského gestapa v letech 1942 - 1945 SS-Hautpsturmführer Heinz Jantur) manželé Albrechtovi nikoho neprozradili a po jejich zatčení už další zatýkání nepokračovalo. Byli popraveni v KT Mauthausen dne 26. ledna 1943.
Oldrich.Frolik.(1909-1943).portrait.before.1944.gif
Oldřich Frolík (* 11. dubna 1909 - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) byl jedním z podporovatelů výsadku Anthropoid. Pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připravoval zbraně, staral se jim o výzbroj a o munici. Spolu se svojí manželkou Barborou Frolíkovou (* ???? - † 26. ledna 1943, KT Mauthausen) zajišťoval pro parašutisty i úkryt. Fotografie před rokem 1944. Autor fotografie není znám.
Jan Zelenka Hajsky 1895 1942 S Dymkou.png
Jan Zelenka (krycím jménem Hajský; * 3. března 1895, Kamenný Újezd – 17. června 1942, Praha) byl učitel, starosta sokolské župy Krušnohorské-Kukaňovy, bojovník proti nacismu, jeden z nejbližších spolupracovníků operace Anthropoid. Na nedatovaném snímku v mladém věku s dýmkou.
Frantiska Albrechtova Zeithamlova (1912 1942).jpg
Františka Albrechtová rozená Zeithamlová (* 4. září 1912 Praha – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) byla manželkou Stanislava Albrechta (* 2. června 1908 Praha-Michle – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen), dělníka Janečkovy zbrojovky a podporovatele parašutistů připravujících atentát na Reinharda Heydricha. Společně se svým manželem poskytovala podporu a úkryt členům skupiny Anthropoid rotmistrům Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi.
Praha Nove Mesto Resslova pomnik.jpg
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha - Nové Město, Resslova, pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislosí s operací Anthropoid