Františka Kopalová

Františka von Kopalová
Jiná jména	Franziska Romana von Kopal
Narození	14. srpna 1883 Hřebeny Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. července 1963 (ve věku 79 let) Mnichov Německo Německo
Povolání	filantropka
Titul	Baronka
Rodiče	Viktor Kopal Marie Kopalová
Příbuzní	Karel Kopal (děd) Leopold Kopal (prastrýc) Karel Kopal (strýc) Robert Kopal (strýc) Viktorína Brand (teta) Ludvík Brand (strýc) Karel Brand (bratranec) Arnoštka Henn (teta) Gottlieb Henn (strýc) Františka Auerspergová (prateta) Viktor Brand-Kopal Bohumil Brand-Kopal Josef Kopal Wilhelm Kopal Karel Kopal Josef von Schenk Josef von Schenk
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Františka Kopalová (německy Franziska von Kopal, 14. srpna 1883 Hartenberg^[1] – 24. července 1963 Mnichov^[2]) byla česká šlechtična, filantropka^[3][4] a poslední šlechtická majitelka panství Hřebeny a Josefov.^[5][6] Byla příslušnicí rodu Kopalů, vnučkou Karla von Kopala, dcerou Viktora Kopala a Marie Kopalové.^[7] Její dědičný šlechtický titul (v zemích, kde nebylo jejich užívání zákonem zrušeno či zakázáno) byl baronka.

Sňatkem Viktora Kopala s Marií, rozenou Henn von Henneberg-Spiegel, se panství Hřebeny dostalo do vlastnictví rodu Kopalů. V roce 1913 Františka po své matce panství zdědila (zahrnovalo mimo jiného Hrzín, Krajkovou,^[8] Lesnou, Lomničku, Liboc, Nový Dvůr). Věnovala velkou pozornost údržbě zámeckého areálu,^[3] roku 1925 nechala provést výměnu střešní krytiny.^[9] Před koncem druhé světové války vlastnila téměř 4000 hektarů půdy, 2663 hektarů lesů a kromě zámku desítky dalších domů a budov včetně pivovaru.^[10] Zámecký pivovar měl ve 30. letech vlastní elektrárnu a na svou dobu moderní lednici, ročně zde bylo vyráběno přibližně 5000 hektolitrů piva. Výnosné bylo i zámecké zahradnictví.

Zámek Hartenberg byl přepychově zařízen (obrazy starých vlámských mistrů, staré zbraně, výjimečná knihovna obsahující 333 svazků zednářské literatury, čínský porcelán z 13. století, cenný nábytek, sochy, sbírka minerálů atd.). Za druhé světové války zámek obsadili proti její vůli velitelé SS z ženského koncentračního tábora ve Svatavě a Františce byly v zámku přiděleny dvě místnosti.^[11] Ves Hřebeny osvobozovala americká armáda. Po příjezdu americké armády na hrad 8. května 1945 byla Františka převezena do Sokolova, po týdenním zajištění pobývala na faře v Krajkové a poté byla zařazena do odsunu do Německa, stejně jako většina místních obyvatel.^[12] I přes mnohá dobrozdání od lidí ji úřady považovaly za kolaborantku.^[13]

Ves Josefov byla založena v roce 1833, její historie je úzce spjata s rodovým hradem Hartenberg. Františka Kopalová byla poslední šlechtickou majitelkou vlastnící velkostatek do roku 1945.^[14]

Byla lidmi velmi milovaná. Její smysl pro spravedlnost, charitu a pomoc bližnímu získal věhlas v širokém kraji.^[5][15] Vyvíjela rozsáhlou charitativní činnost.^[9][16]

V období 30. let postihla Sokolovsko vlivem hospodářské krize vysoká nezaměstnanost. Františka založila ve starém dvoře lesníka prázdninový domov pro děti nezaměstnaných. Zde pořádala dětské tábory pro děti z chudých rodin. V roce 1935 se účastnilo 180 dětí, v roce 1936 pak 320 dětí a v roce 1937 již 398 dětí převážně ze Sokolovska.^[5][15] V následujících letech se zde zrekreovalo celkem téměř 1000 dětí.^[17] Děti, které šly poprvé ke svatému přijímání, hostila na zámku a dovolovala jim hrát si v zámecké zahradě. Měla ráda také psy a koně.^[2]

Pořádala také mezi lidmi oblíbené tříkrálové průvody na hrad, jichž se účastnilo množství lidí a tento svátek byl pro místní region vždy velkou událostí.^[18][19][20] Tradice trvala již od dob Auerspergů a Kopalové v ní pokračovali. Účastníci se sešli na nádvoří, poté se šlo do kaple (která byla zasvěcena Třem králům), kde proběhlo zapalování svíček s přáními.^[21][22][23] Po bohoslužbě v kapli poutníky hostila domácími koláči a místním pivem nebo svařeným vínem.^[5][24][25] Tradice tříkrálových průvodů byla na Hartenbergu obnovena v roce 2008.^[26]

Byla patronkou kostela svatého Petra a Pavla v Krajkové^[8] a fary v Liboci.^[27][28]

Byla prezidentkou katolického ženského spolku v západních Čechách,^[29] zamýšlela na zámku Hartenberg zřídit benediktinský klášter.^[30][31]

V létě 1939 se díky jejímu finančnímu daru navrátily na Kopalův památník ve Znojmě staré bronzové atributy polních myslivců uložené do té doby v muzeu.^[32]

Pro svou zbožnost a za svou charitativní práci získala řád od papeže.^[5]

Byla silně duchovně založena, zůstala neprovdána a neměla děti.^[17][34] Po válce žila v Mnichově, kde v roce 1963 zemřela a je zde i pohřbena.^[35]

• KOTĚŠOVEC, Václav. Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. 1. vyd. Praha: Svazek měst a obcí Kraslicka, 2011. 271 s. ISBN 978-80-86289-70-0. Kapitola Kopalové, s. 260–263. 
• MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti I. díl (A–M), Praha 2008.
• MAŠEK, Petr: Zámecká knihovna Hřebeny. České památky 14, 2003, č. 2, s. 8–9.
• VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických rodů 2007, Praha 2007, s. 211–212.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Františka Kopalová na Wikimedia Commons