Františka Stránecká
Františka Stránecká | |
---|---|
Františka Stránecká (Národní album vydané 1899) | |
Rodné jméno | Františka Všetečková |
Narození | 9. března 1839 Velké Meziříčí, Morava Rakouské císařství |
Úmrtí | 27. května 1888 (ve věku 49 let) Brno Rakousko-Uhersko |
Národnost | moravská |
Povolání | spisovatelka a sběratelka |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Františka Stránecká, vlastním jménem Františka Antonie Kajetána Kerschnerová (9. března 1839 Velké Meziříčí[1] – 27. května 1888 Brno[2]) byla moravská spisovatelka a sběratelka lidového umění.
Biografie
Františka Stránecká (rodným jménem Všetečková) se narodila 9. března 1839 ve Velkém Meziříčí v rodině zdejšího purkrabího Františka Všetečky. Mládí prožila na zámku v nedaleké Stránecké Zhoři. Podle této vesničky si zvolila svůj pseudonym Stránecká. V šestnácti letech, 2. září 1855, se v Netíně provdala za soudního adjunkta Ignáce Kerschnera[3] a s ním procestovala Uhry a Slovácko. Od roku 1874 žili manželé v Brně. [4]
Ve svých povídkách zachytila moravské Horácko od Jihlavy po Znojmo. Stránecká je známá také jako sběratelka moravských pohádek a folklóru, byla nazývaná moravská Božena Němcová.[5] Její dílo je důležitým pramenem pro poznání západomoravského folklóru 19. století, především obsahuje záznamy zvyků a obřadů celého roku. Tím významnou měrou přispěla k zachování zvyků, zejména vánočního období. Výbor z jejích pohádek vyšel naposledy v Brně roku 1992 pod titulem Moravské národní pohádky.
Františka Stránecká zemřela ve věku 49 let 27. května 1888 v Brně a je pohřbena na Ústředním hřbitově tamtéž, sk. 5/hr. 68. Její hrob označuje náhrobní kámen, který je součástí hrobky jejího zetě, Bedřicha Remeše.
Díla
- Dva Štědré večery
- Moravské národní pohádky
- Některé črty (1885)
- Pohádky moravské (1874)
- Z našeho lidu (1882)
- Z pohoří moravského (1886)
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu, Brno-Sv. Tomáš
- ↑ Matriční záznam o sňatku Františky Stránecké s I. Kerschnerem
- ↑ FLODROVÁ, Milenaa; ŠENKÝŘ, Miloš. Brno a Brňanky. Brno: Doplněk, 2005. 136 s. ISBN 978-80-7239-319-0. S. 30.
- ↑ Františka Stránecká [online]. Město Velké Meziříčí [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.
Literatura
- FLODROVÁ, Milena; ŠENKÝŘ, Miloš. Brno a Brňanky. Brno: Doplněk, 2005. 136 s. ISBN 978-80-7239-319-0. S. 30–36.
- NERUDA Jan: Podobizny III. (1885–1888). Čs. spisovatel Praha 1953, s. 13–17.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Františka Stránecká na Wikimedia Commons
- Autor Františka Stránecká ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Františka Stránecká
- Františka Stránecká v Encyklopedii dějin města Brna
- Františka Stránecká v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Františka Stránecká: Pohádky z Moravy
- Františka Stránecká: moravská Božena Němcová
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Archive of author, Licence: CC BY-SA 4.0
Františka Stránecká (1839–1888), Czech writer, feminist and activist (Národní album, 1899)
Autor: Kkominik, Licence: CC0
Hrob rodiny Remešů a Františky Stránecké